USA

30. srp, 2020

Přinášíme Vám proslov guvernérky Jižní Dakoty, republikánky Kristi Noem, ze sjezdu Republikánské strany USA... 

„Historie určuje hrdiny v dobách, kdy žijí. V době našeho založení byl tím vybraným James Madison. Když byla existence našeho národa podlomena, nastal čas Abraháma Lincolna. Díky těmto mužům je Amerika zemí naděje. Jejich příklad byl zopakován nespočtem cest jen tím, že Američané následovali své svědomí. Ale je tu další americký hrdina, který bude uznán. Tím je obyčejný Američan. Ten, za kterého bojuje president Trump. Bojuje pro Vás,“ prohlásila Kristi Noem v počátku svého proslovu.

Pokračovala v historii a současnými problémy obyčejných Američanů. „Trvalo to 244 let vybudovat tento velký národ, i přes jeho nedostatky, ale můžeme ho ztratit pouhým narušením, pokud budeme pokračovat cestou Demokratů a jejich radikálních stoupenců. Od Seattlu a Portlandu po Washington a New York, demokraty vedená města jsou zahlcována násilnickými gangy. Násilí je přebujelé. Dochází k drancování, chaosu, destrukcím a vraždám. Lidé, kteří si to mohou dovolit, prchají. Ale lidé, kteří ne, dobří a poctivě pracující Američané, jsou ponecháni napospas.“

Kristi Noem poukázala na odlišnost od demokratů. „Naše strana respektuje jedince na základě toho, jakými jsou. Nedělíme lidi podle jejich přesvědčení, nebo původu. Neponižujeme lidi, kteří myslí za sebe. Respektujeme rovnost před Ústavou a zacházíme s lidmi tak, jak by si přál Martin Luther King jr., podle jejich osobnosti, a nikoliv podle barvy jejich kůže.“

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 30.8.2020

Zdroj:

https://www.youtube.com/watch?v=DPieooktWb0

https://www.breitbart.com/2020-election/2020/08/26/kristi-noem-hard-working-americans-are-left-to-fend-for-themselves-in-democrat-run-cities/


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

 

 

14. srp, 2020

Situace okolo rasových a etnických nepokojů, které probíhají ve Spojených státech amerických už řadu měsíců...

 
A při nichž došlo i k několika neúspěšným experimentům a založení vlastního socialistického polostátu, se nyní výrazně zhorší. Po dlouhé době nejistoty a mlčení, prezidentský kandidát demokratů Joe Biden představil svého kandidáta na vicepresidenta. Je jim dlouholetá demokratická politička indo-jamajského původu Kamala Devi Harris. Stalo se tak 11. srpna.
 
Kamala Devi Harris je pro mě osobně překvapivým výběrem. Dalo by se čekat, že Joe Biden vybere, nějakého konzervativního, či umírněného demokrata, se kterým navíc dlouhodobě spolupracuje, už proto, aby dokázal na svou stranu získat, i některé umírněné a váhavé republikány. Místo toho natočil kurs ostře vlevo, když vybral Kamalu Harris. Ta se narodila v roce 1964 v kalifornském Oaklandu do rodiny emeritního profesora ekonomie a vědkyně v oboru onkologie. Na Howardově univerzitě ve Washingtonu D. C. získala titul z politických věd a ekonomie v roce 1986, vedla debatní týmy a akce proti apartheidu, prošla právnickými zkouškami a získala i doktorát z práv.
 
Kdyby zůstala u právničiny a prokuratury, asi by udělala lépe. Co nás zajímá, je to, co se nyní bude dít v USA, kde bude zavádět své ideje. Tak si je představme, a srovnejme si i s postoji Bidena. Harris je radikální proponentkou pro-potratové liberální politiky, která se v tomto angažovala už jako státní návladní, když bránila lékařským institucím rozhodovat o provádění tohoto výkonu (pro připomenutí, Joe Biden byl odpůrcem potratů, až do června 2019, a aktivně podporoval protipotratové zákony).
 
Systematicky podporuje programy pozitivní diskriminace a upřednostňování menšin. Vyjádřila se za desegregaci autobusové dopravy a rozšíření této dopravy, aby mohli afroamerické děti dojíždět do školy (a jak známo, Biden, jako senátor za Delaware, podporoval segregaci, a v 90. letech hlasoval pro neoliberální reformy oklešťující peníze na školní autobusy. Mimochodem, tuto záležitost Bidenovi během kampaně připomněla).
 
Systematicky řadou akcí, dopisů a kolektivních vyjádření, bojuje proti právu na držení zbraní. Chce omezit legální držení zbraní, aby nemohlo docházet k teroristickým útokům, či masovým střelbám, které jsou zpravidla, prováděné nelegálně drženou zbraní. V otázce imigrace bojuje za naprosté uvolnění imigrační politiky, navrhovala přetvoření San Francisca na „utečenecké město“, kde by policie nemohla kontrolovat migranty, angažuje se v akcích na slučování rodin, což je zneužíváno různými převaděči. Bojovala a bojuje proti vybudování zdi na jižní hranici USA s Mexikem.
 
Pokud jde o LGBT hnutí, účastní se San Francisco Pride, podpořila legislativu a kampaně na úplné zrovnoprávnění sexuálních menšin a bojuje proti „diskriminaci“ těchto menšin (opět, Biden se v 90. letech angažoval opačně). Pouze odmítla kontroverzní operace transsexuálů ve vězeních, které tyto menšiny zneužívají, když se tam dostanou. V ekonomické politice odmítla dary amerických korporací, které ale jinak štědře dotují Bidena a americkou Demokratickou stranu, takže to pro ni bylo jen politické gesto. Podporuje obávaný projekt Green New Deal, který bude znamenat pro Ameriku technologickou i ekonomickou katastrofu při radikálním přechodu k zeleným technologiím.
 
Její zahraniční politika obsahuje protičínskou notu, kdy kritizuje Čínu za obchodní praktiky, a za to, jak Čína nakládá s ujgurskými separatisty a islámskými radikály. Vyjádřila podporu separatistickým demonstrantům v Hongkongu. Dokonce postavila na stranu Rohingyů, v době, kdy došlo v Burmě k násilnostem v souvislosti s jejich separatismem. Ve Venezuele odsoudila zkorumpovanou diktaturu Nicolase Mádura, kterou se pokusili tamější elity, pokusili nahradit zkorumpovanou demokracií pod vedením Juana Guaida.
 
Angažovala se a zneužívala ruských machinací okolo voleb a různých skandálů ke kampani proti Trumpovi, a odsoudila události na Krymu. Také hlasovala pro sankce proti Rusku. Asi jediná oblast, kde lze její politiku vychválit, je otázka Izraele, kde se postavila proti hnutím bojkotujícím Izrael, pravidelně podporuje Stát Izrael a podílela se na senátní kritice rezoluce OSN, která byla namířena proti výstavbě židovských osad na Západním břehu Jordánu.
 
To je asi tak k její politice vše. Kromě Izraele, který by mohl mnoho antisemitských demokratů odradit, je její politika veskrze levicová, až radikálně levicová, byť na Sanderse nemá. Pochybuji, že uspějí, už protože mezi sebou mají významné ideové rozpory, zatímco Donald Trump a Mike Pence jsou velice jednotní. Nicméně její případný nástup, pokud by vyhrála, zmobilizuje menšiny k bojům s většinovou společností, ale především k boji s vládou zákonů, práva a spravedlnosti v USA. USA se tak může dostat do propasti rasové války, ve které budou trpět všichni, bez ohledu na barvu pleti.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 14.8.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
5. čvc, 2020
Oslava dne nezávislosti u hory Mount Rushmore...
 

Kristi Noem:

"Jsme svědky organizované koordinované kampaně, za účelem odstranění všech odkazů na založení a historii a tradice našeho národa. Víte lepší než řešit minulost, je řešit budoucnost. Naše země byla stvořena z nadání spisovatelů, myslitelů, generálů, ale i obyčejné občanské armády, která porazila tehdy nejmocnější říši světa. Tito muži nepoužili vzpouru proti Velké Británii, pro svůj osobní zisk. Mohli jsme mít po porážce Británie také krále, namísto toho tito muži, poté co splnili svoje úkoly se vzdali moci a odešli do soukromí. To jsou příklady hodné následování. Tito muži stvořili deklaraci nezávislosti. Ta vedla k inspiraci nás všech i národů po celém světě. Nezapomínejme, že dnes nám vládne vláda, kterou jsme si zvolili. Vláda, která slouží nám všem, chrání nás a naše základní práva daná ústavou. Tyto ideály nejde odmítnou jako špatné a pochybné od mužů, co také dělali chyby. Jen díky těmto mužům se dnes může svobodně protestovat a to i proti jejich vizi. Jsme bohatá země a společnost. Zvlášť dnes to vypadá, že jsme díky tomu ochromeni přítomností. Nicméně i dnes se do naší země hrnou lidé, právě pro tyto ideály, které na počátku tito muži vytýčili. Jsme tomuto odkazu povinováni. Není zlé neuspět, zlé je to nezkusit a neodvážit se k tomu. Je nutné ochránit zákon, je nutné pokračovat a navazovat v tom, co bylo vytvořeno těmito muži. Všichni zde máme možnost být odhodlaní a v tomto směru pracovat. Byla jsem farmářkou. Dnes jsem guvernérkou. A to platí pro všechny stejně. Pracujme na tom, abychom i nadále mohli svoje životy budovat a rozvíjet v míru, ve svobodě, a také naši práci a naši samosprávu."

Její projev skoro 8 tisícový dav přerušoval pokřikem: USA! USA! USA! (ten se skládal z bělochů, hispánců, indiánů, černochů, asiatů z celé USA...)

Zpráva AP:

Mnoho oslavných výroků o minulosti a kultuře Spojených států, ale také bojovně laděné pasáže o "levicové kulturní revoluci" či údajných snahách "vymazat historii" obsahoval projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v předvečer Dne nezávislosti. Šéf Bílého domu kritizoval demonstranty za ničení soch někdejších státníků a média a školy za "extrémní indoktrinaci" Američanů. Pod horou Mount Rushmore s obřím sousoším bývalých prezidentů USA jeho slova poslouchaly tisíce lidí, kteří většinou neměli roušky.

Celý projev Kristi Noem zde:

https://www.youtube.com/watch?v=k1yX-25py9M

Celý záznam akce zde:

https://www.youtube.com/watch?time_continue=14362&v=wQpWydz7J1Y&feature=emb_title

https://twitter.com/USNavy/status/1279559219998609408

Autor: TGM, Praha, ČR, 5.7.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
 
 

 

26. čvn, 2020
Republikánka Kristi Noem, je už druhým rokem guvernérkou Jižní Dakoty...
 
Je první ženou v této funkci. Pochází z rodinného ranče. A dle toho už můžeme tušit, že zjevně nejde o městkou klekačku před zločinci a bývalou studentku genderu. Noem vedla rodinnou farmu po smrti otce, který zemřel nešťastnou náhodou při zemědělské práci. Nicméně u této práce vystudovala politologii, a vstoupila za Republikány do politiky. Byla nejprve zvolena zástupkyní v okrese, poté do poslanecké sněmovny Jižní Dakoty. Následně kandidovala na post guvernéra a porazila demokraty.
 
Je jasně protipřistěhovalecká, vystupuje proti potratům, omezila je ve svém státě, podporuje držení zbraní, kdy uvolňuje legislativu. Podpořila opakovaně prezidenta Trumpa. V koronakrizi se předvedla jako krizová manařerka. Snižuje daně, čímž se snaží rozjet znovu ekonomiku. Vystupuje proti sexuálnímu násilí a prosazuje přísnější zákony v této věci.
 
Ráda jezdí rychle autem s čímž má opakovaně problémy, a neustále platí pokuty. Jejím nejoblíbenějším koníčkem je lovecká zbraň a lov...Má tři děti...
 
Guvernérka Kristi Noem brání památník na hoře Rushnomore

S rostoucím počtem debat na odstranění kontroverzních památek a soch po celé zemi se guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noem zavazuje chránit Mount Rushmore:

"Muži na Mt. Rushmore pomohli udělat z Ameriky nejlepší zemi v historii. Nebyli dokonalí; nikdo není. Ale měli bychom se poučit z jejich příkladu a spolupracovat na splnění jejich snů pro naši zemi."

Na Mount Rushmore jsou přítomni čtyři američtí prezidenti - George Washington, Thomas Jefferson, Theodore Roosevelt a Abraham Lincoln - všichni byli v posledním měsíci předmětem aktivistického hněvu barbarské neolevice.

Guvernérka Kristi Noem dala jasně najevo, že žádné útoky na památník u nich v Jižní Dakotě, nebude tolerován! 

Městští liberálové ji považují za ztělesněného démona, tradičního, amerického, bílého, heterosexuálního zla...
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 26.6.2020
 
Zdroj:
 
 
 
 
24. čvn, 2020

Komunisti většinou zpívají, že vzplála a už jim hoří dobrých 170 let, a pořád nic...

Teď, ale jedna jejich bitva padla. Respektive, anarchokomunistům a anarchistům, a to bitva, kterou rozpoutaly v Seattlu, před pár týdny, proti policii a uprostřed rasových nepokojů. 8. června anarchisté vyhnali jedno z oddělení policie v Seattlu z jejich budovy a ustanovili „Capitol Hill Autonomous Zone“. Autonomní, demokratické, anarchistické a na policii nezávislé společenství levicových aktivistů.
 
Dával jsem anarchistovi měsíc. Maximálně dva. Že si to tam zlikvidují do dvou týdnů, to jsem nečekal ani já, a stalo se to (upřímně, ano, skutečně jsem si myslel, že levicový experiment v malé zapálené komunitě by mohl trvat i pár měsíců).
 
Ale nejprve k tomu, co se dělo. Zóna o rozloze tří a půl hektarů zabírala několik čtvrtí, policejní okrsek a část zdejšího parku. Levicový aktivisté burcující proti Trumpově zdi na mexické hranici, okamžitě opevňují svoje hranice betonovými zátarasy a začínají se svým experimentem. Policie ustupuje, aktivisté vyhlašují veřejnou akci na pomoc bezdomovcům, rozdávají bezdomovcům jídlo, bezdomovci, podle motta „každému podle jeho potřeb“, si vezmou všechno jídlo aktivistů a odejdou pryč. Aktivisté obratem žádají na kapitalistickém twitteru svoje stoupence o potravinovou pomoc a snaží se rozjet, jakési soběstačné městské zemědělství.
 
Mezitím vydávají sérii požadavků. Některé vcelku přijatelné, jako je regulace nájemného a financování komunitního zdravotnictví v podmínkách amerického zdravotního systému, který nepatří mezi ty nejlepší. Jiné jsou absurdní, včetně zrušení, či snížení výdajů na policii. Už dva dny po založení, 10. června, se objevují první potíže, když jeden z místních aktivistů, hiphopový umělec Raz Simone, začal sám vymáhat jakési svoje právo a fyzicky napadl jednoho sprejera. Tento incident byl, ještě ojedinělý, a nebyl tak strašlivý, jak se o něm říkalo, ale video se rozneslo na internetu a začalo být jasné, že v této utopii jsou trhliny.
 
Mezitím aktivisté vytvořili velký nápis „BLACK LIVES MATTER“ a vlak, ještě chvíli jel dál. Aktivisté přijali bezpečnostní opatření, že je možné chodit venku se zbraněmi, čímž plnili sen nejednoho pravicového zastánce držení zbraní.
 
16. června KIRO-TV, místní televize zpovídala Matthewa Ploszaje, muže, který v této oblasti žije už osm let. Ploszajovo svědectví bylo přesné. Necítí se bezpečně, když dojde na krádež, volá na policii, ale ta má zakázáno do zóny vstupovat. „Jsme tu jako sedící kachny“ (myšleno snadné terče), „každý kriminálník z celého města ví, že sem může přijít a dělat si, co chce, pokud to neohrožuje lidské životy, a policie nezasáhne“. Ploszaj sám se účastnil demonstrací proti policii. Ploszaj upozorňuje, že tam žije mnoho starých lidí. Když si stěžují vůdcům CHOP (Capitol Hills Occupied Zone), jsou překřičení a vypískáni.
 
Důležité je říci, že zóna byla vyhlášena svévolně, bez dohody s místními obyvateli, se zdejší většinou, a na její úkor. Práva místních občanů byla pošlapána zónou, která se paradoxně honosila nejvznešenějšími ideály. Jak napsal Forbes, zdejší lidé nesouhlasili s odchodem policie, s porušením práv na majetek a na svobodu tisku, a s tím, že různé skupinky převezmou správu nad oblastí, kde byla demokraticky zvolená vláda.
 
O dva dny později, 18. června, musel dobrovolný medik zasahovat při pokusu o znásilnění v zóně. 20. června ve 2:19 ráno ohlásili místní obyvatelé střelbu. Tím se začal blížit konec zóny. Sedm výstřelů za tři sekundy a 19letý mladík zemřel při převozu do nemocnice. 33letý muž skončil v kritickém stavu. Policie se pokusila zasáhnout, ale narazila na odpor rozvášněného davu. Vůdci zóny oznámili, že účastníci střelby patřili ke gangům (ehm, moje povídka, ehm). Zabitý mladík byl Afroameričan, který právě dokončil střední školu.
 
Další incident se stal o den později, kdy byl 17letý mladík postřelen, odvezen do nemocnice, ošetřen a odmítl vypovídat na policii. A další střelba se udála 23. června, kdy byl zraněn další muž. Policie tuto střelbu vyšetřuje.
 
Utopie se rozpadla a místní trockistická městská zastupitelka Kshama Sawant šířila konspirační teorie o tom, že jde o pravicové útoky, zatímco vedení zóny začalo vyjednávat o předání oblasti zpět bezpečnostním orgánům a městu. Vedení města a policie oznámilo 22. června, že brzy dojde k převzetí kontroly nad zónou a to „klidně“. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Pro dobro starousedlíků této zóny doufám, že bude, co nejdříve vyklizena. S odstraněním „Zdi“, kterou postavily aktivisté, tedy betonových zábran, už se začalo.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 24.6.2020