USA

5. čvc, 2020
Oslava dne nezávislosti u hory Mount Rushmore...
 

Kristi Noem:

"Jsme svědky organizované koordinované kampaně, za účelem odstranění všech odkazů na založení a historii a tradice našeho národa. Víte lepší než řešit minulost, je řešit budoucnost. Naše země byla stvořena z nadání spisovatelů, myslitelů, generálů, ale i obyčejné občanské armády, která porazila tehdy nejmocnější říši světa. Tito muži nepoužili vzpouru proti Velké Británii, pro svůj osobní zisk. Mohli jsme mít po porážce Británie také krále, namísto toho tito muži, poté co splnili svoje úkoly se vzdali moci a odešli do soukromí. To jsou příklady hodné následování. Tito muži stvořili deklaraci nezávislosti. Ta vedla k inspiraci nás všech i národů po celém světě. Nezapomínejme, že dnes nám vládne vláda, kterou jsme si zvolili. Vláda, která slouží nám všem, chrání nás a naše základní práva daná ústavou. Tyto ideály nejde odmítnou jako špatné a pochybné od mužů, co také dělali chyby. Jen díky těmto mužům se dnes může svobodně protestovat a to i proti jejich vizi. Jsme bohatá země a společnost. Zvlášť dnes to vypadá, že jsme díky tomu ochromeni přítomností. Nicméně i dnes se do naší země hrnou lidé, právě pro tyto ideály, které na počátku tito muži vytýčili. Jsme tomuto odkazu povinováni. Není zlé neuspět, zlé je to nezkusit a neodvážit se k tomu. Je nutné ochránit zákon, je nutné pokračovat a navazovat v tom, co bylo vytvořeno těmito muži. Všichni zde máme možnost být odhodlaní a v tomto směru pracovat. Byla jsem farmářkou. Dnes jsem guvernérkou. A to platí pro všechny stejně. Pracujme na tom, abychom i nadále mohli svoje životy budovat a rozvíjet v míru, ve svobodě, a také naši práci a naši samosprávu."

Její projev skoro 8 tisícový dav přerušoval pokřikem: USA! USA! USA! (ten se skládal z bělochů, hispánců, indiánů, černochů, asiatů z celé USA...)

Zpráva AP:

Mnoho oslavných výroků o minulosti a kultuře Spojených států, ale také bojovně laděné pasáže o "levicové kulturní revoluci" či údajných snahách "vymazat historii" obsahoval projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v předvečer Dne nezávislosti. Šéf Bílého domu kritizoval demonstranty za ničení soch někdejších státníků a média a školy za "extrémní indoktrinaci" Američanů. Pod horou Mount Rushmore s obřím sousoším bývalých prezidentů USA jeho slova poslouchaly tisíce lidí, kteří většinou neměli roušky.

Celý projev Kristi Noem zde:

https://www.youtube.com/watch?v=k1yX-25py9M

Celý záznam akce zde:

https://www.youtube.com/watch?time_continue=14362&v=wQpWydz7J1Y&feature=emb_title

https://twitter.com/USNavy/status/1279559219998609408

Autor: TGM, Praha, ČR, 5.7.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
 
 

 

26. čvn, 2020
Republikánka Kristi Noem, je už druhým rokem guvernérkou Jižní Dakoty...
 
Je první ženou v této funkci. Pochází z rodinného ranče. A dle toho už můžeme tušit, že zjevně nejde o městkou klekačku před zločinci a bývalou studentku genderu. Noem vedla rodinnou farmu po smrti otce, který zemřel nešťastnou náhodou při zemědělské práci. Nicméně u této práce vystudovala politologii, a vstoupila za Republikány do politiky. Byla nejprve zvolena zástupkyní v okrese, poté do poslanecké sněmovny Jižní Dakoty. Následně kandidovala na post guvernéra a porazila demokraty.
 
Je jasně protipřistěhovalecká, vystupuje proti potratům, omezila je ve svém státě, podporuje držení zbraní, kdy uvolňuje legislativu. Podpořila opakovaně prezidenta Trumpa. V koronakrizi se předvedla jako krizová manařerka. Snižuje daně, čímž se snaží rozjet znovu ekonomiku. Vystupuje proti sexuálnímu násilí a prosazuje přísnější zákony v této věci.
 
Ráda jezdí rychle autem s čímž má opakovaně problémy, a neustále platí pokuty. Jejím nejoblíbenějším koníčkem je lovecká zbraň a lov...Má tři děti...
 
Guvernérka Kristi Noem brání památník na hoře Rushnomore

S rostoucím počtem debat na odstranění kontroverzních památek a soch po celé zemi se guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noem zavazuje chránit Mount Rushmore:

"Muži na Mt. Rushmore pomohli udělat z Ameriky nejlepší zemi v historii. Nebyli dokonalí; nikdo není. Ale měli bychom se poučit z jejich příkladu a spolupracovat na splnění jejich snů pro naši zemi."

Na Mount Rushmore jsou přítomni čtyři američtí prezidenti - George Washington, Thomas Jefferson, Theodore Roosevelt a Abraham Lincoln - všichni byli v posledním měsíci předmětem aktivistického hněvu barbarské neolevice.

Guvernérka Kristi Noem dala jasně najevo, že žádné útoky na památník u nich v Jižní Dakotě, nebude tolerován! 

Městští liberálové ji považují za ztělesněného démona, tradičního, amerického, bílého, heterosexuálního zla...
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 26.6.2020
 
Zdroj:
 
 
 
 
24. čvn, 2020

Komunisti většinou zpívají, že vzplála a už jim hoří dobrých 170 let, a pořád nic...

Teď, ale jedna jejich bitva padla. Respektive, anarchokomunistům a anarchistům, a to bitva, kterou rozpoutaly v Seattlu, před pár týdny, proti policii a uprostřed rasových nepokojů. 8. června anarchisté vyhnali jedno z oddělení policie v Seattlu z jejich budovy a ustanovili „Capitol Hill Autonomous Zone“. Autonomní, demokratické, anarchistické a na policii nezávislé společenství levicových aktivistů.
 
Dával jsem anarchistovi měsíc. Maximálně dva. Že si to tam zlikvidují do dvou týdnů, to jsem nečekal ani já, a stalo se to (upřímně, ano, skutečně jsem si myslel, že levicový experiment v malé zapálené komunitě by mohl trvat i pár měsíců).
 
Ale nejprve k tomu, co se dělo. Zóna o rozloze tří a půl hektarů zabírala několik čtvrtí, policejní okrsek a část zdejšího parku. Levicový aktivisté burcující proti Trumpově zdi na mexické hranici, okamžitě opevňují svoje hranice betonovými zátarasy a začínají se svým experimentem. Policie ustupuje, aktivisté vyhlašují veřejnou akci na pomoc bezdomovcům, rozdávají bezdomovcům jídlo, bezdomovci, podle motta „každému podle jeho potřeb“, si vezmou všechno jídlo aktivistů a odejdou pryč. Aktivisté obratem žádají na kapitalistickém twitteru svoje stoupence o potravinovou pomoc a snaží se rozjet, jakési soběstačné městské zemědělství.
 
Mezitím vydávají sérii požadavků. Některé vcelku přijatelné, jako je regulace nájemného a financování komunitního zdravotnictví v podmínkách amerického zdravotního systému, který nepatří mezi ty nejlepší. Jiné jsou absurdní, včetně zrušení, či snížení výdajů na policii. Už dva dny po založení, 10. června, se objevují první potíže, když jeden z místních aktivistů, hiphopový umělec Raz Simone, začal sám vymáhat jakési svoje právo a fyzicky napadl jednoho sprejera. Tento incident byl, ještě ojedinělý, a nebyl tak strašlivý, jak se o něm říkalo, ale video se rozneslo na internetu a začalo být jasné, že v této utopii jsou trhliny.
 
Mezitím aktivisté vytvořili velký nápis „BLACK LIVES MATTER“ a vlak, ještě chvíli jel dál. Aktivisté přijali bezpečnostní opatření, že je možné chodit venku se zbraněmi, čímž plnili sen nejednoho pravicového zastánce držení zbraní.
 
16. června KIRO-TV, místní televize zpovídala Matthewa Ploszaje, muže, který v této oblasti žije už osm let. Ploszajovo svědectví bylo přesné. Necítí se bezpečně, když dojde na krádež, volá na policii, ale ta má zakázáno do zóny vstupovat. „Jsme tu jako sedící kachny“ (myšleno snadné terče), „každý kriminálník z celého města ví, že sem může přijít a dělat si, co chce, pokud to neohrožuje lidské životy, a policie nezasáhne“. Ploszaj sám se účastnil demonstrací proti policii. Ploszaj upozorňuje, že tam žije mnoho starých lidí. Když si stěžují vůdcům CHOP (Capitol Hills Occupied Zone), jsou překřičení a vypískáni.
 
Důležité je říci, že zóna byla vyhlášena svévolně, bez dohody s místními obyvateli, se zdejší většinou, a na její úkor. Práva místních občanů byla pošlapána zónou, která se paradoxně honosila nejvznešenějšími ideály. Jak napsal Forbes, zdejší lidé nesouhlasili s odchodem policie, s porušením práv na majetek a na svobodu tisku, a s tím, že různé skupinky převezmou správu nad oblastí, kde byla demokraticky zvolená vláda.
 
O dva dny později, 18. června, musel dobrovolný medik zasahovat při pokusu o znásilnění v zóně. 20. června ve 2:19 ráno ohlásili místní obyvatelé střelbu. Tím se začal blížit konec zóny. Sedm výstřelů za tři sekundy a 19letý mladík zemřel při převozu do nemocnice. 33letý muž skončil v kritickém stavu. Policie se pokusila zasáhnout, ale narazila na odpor rozvášněného davu. Vůdci zóny oznámili, že účastníci střelby patřili ke gangům (ehm, moje povídka, ehm). Zabitý mladík byl Afroameričan, který právě dokončil střední školu.
 
Další incident se stal o den později, kdy byl 17letý mladík postřelen, odvezen do nemocnice, ošetřen a odmítl vypovídat na policii. A další střelba se udála 23. června, kdy byl zraněn další muž. Policie tuto střelbu vyšetřuje.
 
Utopie se rozpadla a místní trockistická městská zastupitelka Kshama Sawant šířila konspirační teorie o tom, že jde o pravicové útoky, zatímco vedení zóny začalo vyjednávat o předání oblasti zpět bezpečnostním orgánům a městu. Vedení města a policie oznámilo 22. června, že brzy dojde k převzetí kontroly nad zónou a to „klidně“. Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet. Pro dobro starousedlíků této zóny doufám, že bude, co nejdříve vyklizena. S odstraněním „Zdi“, kterou postavily aktivisté, tedy betonových zábran, už se začalo.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 24.6.2020
15. čvn, 2020

Demokratické primárky a jejich vývoj, o kterém jsme Vás pravidelně informovali, již dávno de facto skončili...

Bernie Sanders, radikálně levicový kandidát Demokratické strany stáhnul svou kandidaturu na kandidáta Demokratické strany pro příští presidentské volby, a přestože je i nadále na volebních lístcích demokratických primárek a demokratičtí voliči má stále dávají svůj hlas, protože někteří nechtějí Bidena, je vlastně rozhodnuto. Kandidátem na presidenta bude Joe Biden, bývalý vicepresident Spojených států amerických, o jehož kariéře a životě Vám zde napíšeme.
 
Joe Biden se narodil 20. listopadu 1942 v Pensylvánii do zchudlé katolické rodiny s irskými předky. Studoval na soukromé katolické škole Archmere Academy a získal dva tituly na delawarské univerzitě z historie a politických věd. Studoval práva na Syrakuské univerzitě, k čemuž se ještě krátce vrátíme. Z vojenské služby byl vyřazen pro zdravotní potíže a v roce 1966 se oženil. Z tohoto svazku vzešel i kontroverzní Robert Hunter Biden, zapletený do politických machinací na Ukrajině. Z počátku sympatizoval s, tehdy spíše levicovými a liberálními republikány a neměl v lásce místního demokratického guvernéra, kvůli jeho konzervativním a rasovým názorům. K republikánům se nepřidal, protože byl proti Nixonovi.
 
V roce 1970 byl zvolen zastupitelem v New Castle County a roku 1972 oslavil Biden první velký politický úspěch, když navzdory podpoře Nixona pro jeho konkurenta, dokázal v senátorských volbách porazit republikánského protikandidáta J. C. Boggse. Pozici senátora státu Delaware si udržel, až do svého nástupu do funkce vicepresidenta v lednu 2009. Podílel se na justiční legislativě, kromě jiného i na zpřísnění zákonů proti držení drog, zejména marihuany, což mu někteří dodnes nemohou zapomenout. V rámci této reformy došlo i k celkovému zpřísnění zákonů a postihů za kriminalitu a posílení role policie. Podílel se i na zpřísnění legislativy proti účasti homosexuálů v ozbrojených složkách v roce 1993. V sedmdesátých letech se postavil za rasovou segregaci a proti zrušení rasové segregace v autobusech. Podílel se i na antisociálním zákonu, který zakazoval federální dotace pro rozvážení studentů mimo jejich nejbližší školy.
 
Velký neúspěch přišel v letech 1987 a 1988, kdy se prvně pokusil kandidovat na presidenta USA za Demokratickou stranu. Vlastně to byl spíše trapas. V září 1987, před začátkem primárek, Biden v jednom ze svých důležitých projevů naprosto otevřeně okopíroval projev velšského labouristického předáka Neila Gordon Kinnocka, který Kinnock přednesl na setkání velšských labouristů týž rok na jaře. Už v únoru 1987 Biden okopíroval řeč Roberta F. Kennedyho při svém projevu ke kalifornským demokratům. V předchozích letech ukradl projevy i H. H. Humphrey jr. Na konec se ukázalo, že Biden v tomhle není nováček. Už na právech na Syrakuské univerzitě dostal za pět (pověstné „F“), protože okopíroval 15 stránek cizího článku do svého textu. Na otázku jistého obyvatele New Hampshire, týkající se jeho známek, Biden odpověděl: „Myslím si, že mám mnohem vyšší IQ, než Vy,“ a následně taky uváděl hoaxy o svém působení na škole, o proplácení školného a o množství titulů, které má. Co by se snad dnes dalo omluvit senilitou, to se nedalo omluvit v roce 1987, když mu bylo teprve 45 let. 17. září 1987 oznámil, že bude v kandidatuře pokračovat. 23. září 1987 oznámil, že nebude v kandidatuře pokračovat. Tím skončila první prohra Bidena. Presidentskou prohru si zopakoval v roce 2008, kdy v Iowě získal jen 23 hlasů z 2500 a raději se stáhl. Doufejme, že prohraj i v roce 2020.
 
Nakonec se Barack Obama slitoval nad Bidenem a doporučil ho jako svého vicepresidenta, aby získal bělošské voličstvo a konzervativnější demokraty. Bidenovi postoje jsou různorodé. Podpořil zákon na ochranu držení zbraní, aby následně hlasoval proti právům na držení zbraně, což bude nezbytnost, pokud se levicovým demokratům podaří zničit americký policejní systém. Podobně nejasné jsou i jeho jiné postoje. Hlasoval pro zákon o imigraci z roku 1986, který zakázal zaměstnávat nelegální imigranty, ale který zároveň obratem legalizoval všechny imigranty, kteří do USA přišli před rokem 1982. Podpořil neúspěšný proimigrační zákon z roku 2007. V otázce sexuálních menšin hlasoval pro zákon na ochranu manželství z roku 1996, který měl zabránit uzavírání stejnopohlavních manželství. V roce 2015 pro změnu podpořil zavedení homosexuálních manželství na federální úrovni.
 
Od roku 1976 do roku 2019 vystupoval proti potratům, které označoval, nikoliv „za právo, ale za tragédii“. Až v červnu 2019 změnil svou rétoriku. V roce 2003 dokonce hlasoval pro zákony zpřísňující protipotratová omezení.
 
Sponzorován bankami, zejména MBNA Corporation, hlasoval pro zákony týkající se bankrotů. Dokonce bojoval proti regulacím, které by ochránili příslušníky ozbrojených sil před bankroty způsobenými lékařskými dluhy. Zákon z roku 2005, který Biden podpořil, zhoršil pozici dlužníků a uvolnil ruce bankám, tento tzv. New Bankruptcy Law je zároveň dáván do souvislosti s vypuknutím krize v roce 2008, a s tím, že měl na této krizi svůj podíl.
 
V klimatických otázkách je konstantním klimaktivistou a v obchodní politice chce dominanci USA nad ostatními státy, podporuje snižování obchodních bariér a neoliberální obchodní politiku. Pokrytecky kritizoval Trumpovu obchodní válku s Čínou, když on sám byl velmi angažovaný v řadě obchodních bloků, které měly Čínu izolovat. Ve zdravotnictví podporuje Obamovi reformy, a již slíbil, že rozhází peníze, které Trump ušetřil, na další zdravotní reformy.
 
V zahraniční politice je opět různorodý. Byl proti vojenské intervenci v Libyi, která změnila jednu z nejstabilnějších a nejbohatších zemí Afriky v jednu z největších katastrof současnosti. Podporuje jadernou dohodu s Íránem, stavěl se proti označení Íránských revolučních gard za teroristickou organizaci, hlasoval proti První válce v Perském zálivu, ale podpořil americkou invazi do Iráku v roce 2003.
 
Pokud jde o Izrael, podporuje řešení dvou států, kritizuje znovuosídlení historických židovských území izraelskými občany, ale kritizuje i palestinské teroristy, zapojení palestinských teroristů do Mezinárodního trestního tribunálu a nedostatečné odsouzení terorismu ze strany Abbáse. Staví se proti Saúdské Arábii a v Sýrii chce udělat to, co kritizoval v Libyi. Sesadit místního vládce a umožnit chaos a rozpad. Tvrdí, že odstranění Assada je jediná cesta k míru v Sýrii.
 
Biden je protiruský a kritizoval boj Ruské federace proti islámskému terorismu v Čečensku, zastával se gruzínského diktátora Saakašviliho, a vyslovil se pro dalšího rozšiřování NATO.
 
To je zhruba politický obraz Joe Bidena, jeho kariéry, minulosti, současnosti a doufejme, že ne budoucnosti. Biden prozatím nevyhlásil, koho chce za svého vicepresidenta. Pravděpodobně takticky čeká, jak se bude situace v USA dál vyvíjet, a podle toho se rozhodne, aby získal tu, či onu část amerického voličstva na svou stranu. Průzkumy zatím hovoří v jeho prospěch, nicméně zbývá, ještě několik měsíců a hraje se na volitele.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 15.6.2020
21. bře, 2020
Po Super Tuesday, přinášíme další aktuality k presidentským primárkám ve Spojených státech amerických, protože od té doby, se udála řada dalších voleb v rámci primárek...
 
Začněme s republikány, protože tam to bude opět rychlovka.
 
V „mini“ Tuesday, které se odehrálo 10. Března 2020 v Idaho, Michiganu, Mississippi, Missouri a Washingtonu a v následujících primárkách na Guamu, Severních Mariánách, v Illinois a na Floridě, Donald Trump získal všechny delegáty, celkem 449 delegátů. Dohromady má 1454 delegátů a tím zajištěnou presidentskou nominaci na kongresu republikánů (potřeboval získat 1276).
 
A teď k demokratům, kde stále pokračuje, ještě pořád vyrovnaný souboj mezi clintonovsko-obamovským Bidenem a ultralevicovým Sandersem. Všichni ostatní kandidáti už to vzdali, a tak proti sobě stojí Joe Biden s 1180 delegáty a Bernie Sanders s 885 delegáty. Biden, který na začátku primárek zažil několik naprosto trapných a ničivých porážek, se oklepal a získal 19 států. Sanders 8 států.
 
Zahraniční demokraté, jako minule, s naprostým přehledem podpořili Bernie Sanderse, který získal 70% dle předběžných výsledků, ale mezi zahraničními demokraty je málo delegátů. V Idaho zvítězil Biden, byť jen těsně, když získal 11 delegátů, zatímco Sanders 9 delegátů. V Michiganu už byl úspěšnější se 72 delegáty proti 52 Sandersovým. Totální vítězství slavil v Mississippi, podle očekávání, kde získal 34 delegátů proti pouhým 2 Sandersovým. O něco lepší výsledek měl Sanders v Missouri, ale i tam Biden získal 44 delegátů a Sanders jen 24. Sanders vyhrál v Severní Dakotě, kde získal 8 delegátů proti 6 Bidenovým. Ve Washingtonu, navzdory průzkumům, těsně zvítězil Biden, když získal 43 delegátů proti 41 Sandersovým. Sanders vyhrál na Mariánách, kde získal 4 delegáty proti 2 Bidenovým. Biden získal i Arizonu s 37 delegáty proti 27 Sandersovým. Důležité vítězství slavil Biden na Floridě, kde obdržel 151 delegátů proti 52 Sandersovým. Nakonec v Illinois získal Biden 93 delegátů a Sanders 60 delegátů.
 
Ještě zbývá řada primárek. Na konci března Portoriko, v dubnu důležitý Wisconsin, Connecticut, Pensylvánie, ale především New York s 274 vázanými delegáty. Poslední důležitější primárky budou v Indianě, Georgii, New Jersey a Ohiu. Kandidát musí získat 1991 delegátů a k tomu se blíží Biden. Proti Sandersovi se šikuje většina bývalých kandidátů, a překvapivě, i ultralevicová Tulsi Gabbard, která jako poslední z kandidátů opustila primárky.
 
Netroufnu si odhadnout, kdo primárky nakonec vyhraje, troufnu si, jen říci, jaký to teoreticky může mít vliv na voličskou základnu. Vliv, který se navzájem vyruší. Pokud vyhraje Biden, část cuckservativních republikánů ho příjme jako menší zlo oproti Donaldu Trumpovi a přeběhne. Na druhou stranu, radikálně levicoví voliči Bernie Sanderse budou mít problém podpořit Bidena, a někteří z nich raději nepůjdou k volbám, nebo budou hlasovat, nějakým protestním způsobem. Pokud bude vybrán Sanders, žádný republikán nepřeběhne, ale oproti tomu, radikálně levicové i umírněné demokratické voličstvo ho podpoří.
 
Není tedy žádný „optimální“ kandidát proti Donaldu Trumpovi, který nejspíše znovu vyhraje presidentské volby a bude pokračovat ve své politice.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 21.3.2020