SEVERNÍ AMERIKA NEWS: MEXICO: Volby – triumf novosocialismu…

Pravicová akce v USA, vyvolala levicovou reakci v Mexicu...

Pravicové vítězství v USA nyní vyvolalo levicové vítězství v rozvráceném, chudém a zkorumpovaném Mexiku. Byla otázka času, kdy vítězství Donalda J.Trumpa a to, že se drží své protiimigrační a bezpečnostní politiky, zvedne levičáckou reakci v okolních státech. To se právě stalo v Mexiku, kde proběhly presidentské a parlamentní volby.

V posledních volbách roku 2013 zvítězil liberální socialista Enrique Peńa Nieto. Jeho vláda
přinesla jen mírný hospodářský růst, společenskou stagnaci a nerozhodnost v boji s téměř všemocnými narkoteroristickými kartely. Nyní se situace pro Mexičany ještě výrazně zhorší. K moci se totiž dostal tvrdý neolevičák a neomarxistický radikál Andrés Obrador. Hlasy se sice stále sčítají, ale už nyní je s naprostým přehledem vítěz voleb. Poprvé od roku 1988, kdy prezidentský kandidát získal nad 50% hlasů a zároveň má největší počet hlasů od roku 1982. Je to taky poprvé od roku 1917, kdy nezvítězil kandidát cuckservativní Strany národní akce, nebo levicové Institucionální revoluční strany PRI, či její předchůdkyně Labouristické strany Mexika. Jeho zvolení je reakcí mexické levice a neúspěšných a neschopných vrstev závislých na sociálních dávkách. Je to levicová reakce proti Donaldu Trumpovi a nové sebevědomé Americe.

Obrador kandidoval už v roce 2012 proti Nietovi, ale neuspěl. Nyní porazil cuckservativce
Anaya, umírněného levičáka Meadu z PRI a bývalého levičáka z PRI Calderóna. Obrador je porazil na platformě aliance „Společně budeme tvořit historii“, která je aliancí levicové Labouristické strany, extrémně levicového Hnutí národní regenerace a konzervativní Strany sociálního setkání. Důvody proč se katolická konzervativní a proizraelská Strana sociálního setkání rozhodla spolčit s propalestinským levičákem Obradorem, mi zůstávají temnou a tajuplnou záhadou.

Obrador se odvolává na Lázara Cárdenase, jako svého myšlenkového předchůdce. Cárdenas
byl mexický generál a levicový nacionalista, který se účastnil revoluce proti nacionálně pravicovému režimu generála Porfíria Díaze, jehož vláda byla zlatým věkem moderního Mexika, přinesla nebývalý rozvoj, hospodářský rozkvět, pevnou měnu a obrovské sociální úspěchy. Cárdenás na jedné straně odsoudil protikatolický teror předchozích mexických administrativ, na straně druhé začal rozdávat výsady, práva a postavení každému, kdo natáhl ruku. Nechal znárodnit ropný průmysl, podporoval komunistickou Španělskou republiku, přivedl do Mexika 40 tisíc levicových imigrantů ze Španělska, provedl násilné pozemkové reformy a ustanovil monopolně vládnoucí Instituční revoluční stranu. Za jeden z mála pozitivních aspektů jeho vlády lze vnímat korporativismus.

Právě tímto mužem se Obrador chce inspirovat, ale zatímco Cárdenas byl relativně úspěšný a
talentovaný politik s jasnou vizí, Obradorova vize je patlanicí radikální levice a nejhoršího
sluníčkářství, za jaké by se nemusel stydět ani Justin Trudea. Obrador chce ukončit válku proti
drogám, chce amnestovat narkoteroristy, oslavuje Jeremy Corbyna, tvrdí, že masová imigrace a ničení jiných zemí imigrantskými vlnami, patří mezi lidská práva. Slíbil ohavnou velkolepou politiku na podporu imigrace tím, že změní padesát existujících mexických konzulátů nacházejících se v USA na speciální úřady pro podporu nelegálních migrantů v čele s Alicií Bárcenou, jednou z přisluhovaček OSN. Obradorovo působení tak nepovede k ničemu dobrému. Jen k růstu moci narkoteroristických gangů, zhoršování vztahů se Spojenými státy americkými, ekonomickému úpadku a společenskému rozvratu, který ještě více posílí migraci do USA, ale jak to tak u novolevičáků už bývá, po nás potopa. Tím spíše, že Obrador získal velice silný mandát k zničení své země a útokům na Spojené státy americké.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 4.7.2018