PETR BYSTROŇ (AfD)

3. led, 2020

S odstupem tří týdnů po britských volbách je možné analyzovat situaci – vítězství Borise Johnsona je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami...

Britové dali jasně najevo, že si nenechají říkat, co je pro ně dobré a co ne, a už vůbec, koho mají či nemají volit. A vykročili po stopách svých předků. 
 

Boris Johnson vyhrál volby ve Velké Británii s drtivou převahou navzdory masivní mediální kampani proti němu. Jeho volební vítězství se stalo triumfem demokracie nad globalistickými elitami, které se tři roky snažily zmařit výsledky demokratického referenda o brexitu z roku 2016. Johnsonovo vítězství je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami.

Tři týdny po volbách je možné s patřičným odstupem jasně analyzovat situaci: Johnsonovým vítězstvím vyvrcholily tři roky trvající boje Britů o svou státní suverenitu. Již v roce se sice 2016 v referendu svobodně rozhodli opustit Evropskou unii, ale jejich touha po brexitu byla torpédována nadnárodními elitami, které tuto vůli lidu nejen ignorovaly, ale navíc se všemi prostředky snažily brexitu zabránit.

Zpochybňování referenda

Relativizování výsledků referenda o brexitu začalo 23. června 2016, hned poté, co se 17,4 milionu Britů rozhodlo opustit EU navzdory předchozímu urputnému nátlaku všech velkých politických stran a médií. Establishment místo aby akceptoval prohru, začal okamžitě zpochybňovat výsledek referenda. 

Novinářka deníku The Guardian Carole Cadwalladrová vypustila do světa absurdní konspirační teorii, podle které Steve Bannon, Nigel Farage a Arron Banks s pomocí firmy Cambridge Analytica (a snad dokonce Vladimíra Putina, Donalda Trumpa a Darth Vadera) vymyli britskému voličstvu mozky facebookovou reklamou.

Že by většina Angličanů svobodně ukázala prostředníček jedinečnému projektu Spojených států evropských pod vedením natolik šarmantních pánů a dam, jako jsou Jean-Claude Juncker, Guy Verhofstadt, Martin Schulz, Donald Tusk či Angela Merkelová, nebylo možné připustit. Místo toho zvěstovala média věrná protibrexitové linii fámu, že to jen staří, nevzdělaní, vesničtí burani, snad dokonce rasisté a xenofobové odmítli bruselský superstát.

Dehonestující kampaň

Za tohoto tlaku médií prodlužovala Johnsonova předchůdkyně v křesle britského ministerského předsedy Theresa Mayová jednání s EU – po celé tři roky nebyla schopná s ní vyjednat přijatelnou dohodu. To ale Angličany ještě víc namíchlo. Ve volbách do Evropského parlamentu naházelo téměř 32 procent z nich hlasy Nigelovi Faragovi a jeho nově založené straně pro brexit, čímž ho korunovali vítězem voleb.

Konzervativci pochopili signál lidu a poslali Mayovou do propadliště dějin a zvolili novým premiérem zastánce brexitu Borise Johnsona. Ten bodoval od začátku rezolutním sloganem „Get Brexit done!“ Díky tomu ovšem stáhl palbu všech odpůrců brexitu přímo na sebe – dva týdny před volbami proti němu odstartovala na titulních stránkách novin rozsáhlá dehonestující kampaň. Horliví odborníci na negativní volební kampaně pročesávali každý tweet a slovo, které Johnson napsal.

Skandalizovali i ty nejabsurdnější věci, snažili se z něho udělat rasistu, sexistu, homofoba a xenofoba. Náhle se na něho objevila v médiích zveličená obvinění: před 20 lety prý měl spolupracovnicím „hmatat na stehna“, nebo prý – chraň Bůh – přijímat dary na volební kampaň od odpůrců brexitu a zvýhodňovat své podporovatele. A jako starosta Londýna měl údajně vztah s americkou podnikatelkou, jejíž firma dostala od města granty ve výši 13 tisíc eur.

Navzdory očerňování

Johnson stál sice v centru palby odpůrců brexitu, ale boje byly vedeny i na jiných frontách. Britská volební komise prohledávala na základě mlhavých obvinění hlavní sídlo Faragovy strany pro brexit. „Neznámí hackeři“ ukradli textové zprávy sponzora probrexitové kampaně Leave EU Arrona Bankse a zveřejnili je na internetu.

Navzdory očerňování a nekalé kampani internetového giganta Google, veřejnoprávní BBC a prakticky všech velkých mediálních společností Johnson nakonec volby vyhrál. Britové dali jasně najevo, že si nenechají říkat, co je pro ně dobré a co ne, a už vůbec, koho mají či nemají volit. A vykročili po stopách svých předků, kteří už v roce 1215 svou Magnou Chartou jako první v Evropě omezili moc králů, nevolených elit a jejich dvorních úředníků.

Anglický básník John Milton napsal v roce 1649: „Máme jako svobodný národ právo sesadit vládu či odvolat panovníka. Bez tohoto přirozeného a nezbytného práva nemůže být jakkoli hrdý národ svobodný, a nemůže být ničím více, nežli otroky a vazaly.“ V tomto smyslu byla Johnsonova volba jasným signálem: Otroky a vazaly Berlína a Bruselu – nikdy více!

Autor: Petr Bystroň, Berlin, Německo, 3.1.2020

Zdroj: 

http://ceskapozice.lidovky.cz/forum/velka-britanie-nikdy-vice-otroky-a-vazaly-berlina-a-bruselu.A191231_230349_pozice-forum_lube?


 

1. led, 2020

Rozhovor pro Parlamentnilisty.cz...

ROZHOVOR „Vražda hýbe celou společností. Pohřbu se účastnily stovky lidí, mezi nimi mnoho dobrovolných hasičů z celého Bavorska,“ vrací se k nedávnému útoku v německém Augsburgu, jehož obětí se stal místní hasič, poslanec německého Bundestagu za Alternativu pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Promluvil i o tom, jak se k tragédii stavějí některá média a politici. Vyjádřil se také k nedávným volbám ve Velké Británii. „Johnsonovo vítězství je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami,“ říká Bystroň a dodává: „Brexit znamená memento v historii EU. Doposud se pouze rozšiřovala, teď se začíná zmenšovat.“

Ke konci roku otřásl Německem případ, kdy parta mladíků v bavorském Augsburgu ubila hasiče, který odcházel s manželkou a s přáteli z vánočních trhů. V některých médiích se objevila informace, že hlavní podezřelý se sice narodil v Německu, má ale také libanonskou a tureckou státní příslušnost. Můžete mi k tomu případu říci něco víc?

Ano, je to tak. Se situací v Augsburgu jsem detailně seznámen, byl jsem osobně na místě. Vražda hýbe celou společností. Pohřbu se účastnily stovky lidí, mezi nimi mnoho dobrovolných hasičů z celého Bavorska. Útočník má tři státní příslušnosti – německou, protože se zde narodil, tureckou a libanonskou po rodičích. Je tak skvělým příkladem ‚zdařilé‘ integrace.

Na sociálních sítích, konkrétně i na vašem Facebooku, se objevilo krátké video s informací, že „extremisté znesvětili věnec, kterým zástupci AfD uctili památku mrtvého hasiče“…

Na tom je vidět, jak toto emocionální téma hýbe německou společností. Toto video zhlédlo pouze z mé facebookové stránky více než 260 000 lidí – a to i přesto, že jde o spontánní nahrávku mé potyčky s levicovými extremisty, kterou udělal duchapřítomně jeden z pasantů svým mobilním telefonem.

Je to otřesné, jakým způsobem se levičáci chovají.

Jak se k tragédii v Augsburgu stavějí němečtí politici a také tamější média?

Bohužel stejně jako ke všem předchozím vraždám spáchaným migranty – snaží se je bagatelizovat. V tomto případě všemu nasadil korunu starosta Augsburgu Griebel, který vraždu označil za ‚Vorfall‘, což přeloženo do češtiny znamená ‚příhodu‘. To jako by ten zavražděný dostal z čistého nebe srdeční příhodu…

Ve stejné formě psala mnohá média. Největší noviny v Augsburgu – Augsburger Allgemeine – popisovaly incident a příčinu smrti slovy, že ‚padla rána‘. Ano, asi z čistého nebe padla rána a hasič byl mrtev. Ta banda migrantů jako by s tím neměla nic do činění.

Je tato tragédie v poslední době ojedinělým případem, nebo máte informace o něčem dalším, co se třeba v tisku ani neobjevilo?

Ojedinělým případem – děláte si srandu???

Jen ten den, co jsem jel do Augsburgu, jsem navštívil na mnichovském hlavním nádraží policejní stanici a hovořil s policisty, jejichž kolega byl ráno toho dne zezadu bodnut nožem do krku.

Jen pár dní na to proběhl v Mnichově soud se Somálcem, který na Velikonoce provedl islamistický útok na mši chorvatské menšiny. Tehdy média mlžila něco o ‚psychicky zmateném‘ člověku, který vběhl do kostela a ‚křičel něco nesrozumitelného‘.

Jen cílenými parlamentními interpelacemi AfD jsme zjistili, že policie útočníka označila za ‚psychicky zmateného‘ ihned po incidentu, bez jakékoliv konzultace s psychologem či psychiatrem. Navíc zakázala všem postiženým veřejně vyslovit, co se v tom kostele vlastně stalo. Až teď – třičtvrtě roku po tom útoku, se v novinách objevilo, že atentátník nekřičel nic ‚nesrozumitelného‘, ale ‚Allahu Akbar‘.

To jsou prosím pouze zprávy z minulých dní, které se týkají mě osobně!

Vraťme se i k mediálně známým případům tohoto roku. Například případ z letošního léta, kdy Eritrejec na nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem shodil pod vlak matku s dítětem. Dítě nepřežilo, útočník byl prý následně hospitalizován na psychiatrii. Stejně tak skončil na psychiatrii muž, který letos v listopadu ubodal syna bývalého německého prezidenta. „Končí“ tím tyto kauzy?

To je všeobecný jev. Najednou je vysoký počet vrahů hlavně z řad migrantů kategorizováno jako ‚psychicky labilní‘ nebo ‚traumatizovaná‘ osoba a následně jsou převedeni do psychiatrické péče namísto do vězení. Přitom nikdo, kdo za bílého dne na veřejnosti někoho ubodá nebo strčí pod vlak, není ‚normální‘. Takové chování je v každém případě abnormální. Jenže dříve se stíhalo jako zločin. Teď jsou ti vrazi deklarováni za pacienty, o které je třeba pečovat.

Připomeňme si také ale říjnový útok na synagogu ve městě Halle, který byl z některých stran označen za pravicově extremistický teroristický čin. Někteří němečtí politici obvinili právě AfD, že svojí rétorikou přispívá k růstu antisemitismu v zemi. Co na to říkáte?

To je absolutní podlost. S tím útokem neměla AfD nic společného.

Ale neodpověděl jste na otázku antisemitismu – skutečně roste v Německu antisemitismus? A pokud ano, čím to podle vás je?

Jistěže roste. Jak by taky ne, když do země za poslední čtyři roky přišlo přes dva miliony Arabů ze zemí, kde je antisemitismus zcela běžný a společensky akceptovaný. Mnoho z těch států, ze kterých ti migranti přišli, neguje právo státu Izrael na existenci a chtějí jej vymazat z mapy světa.

Když odbočíme, oslavili jsme Vánoce, ke kterým patří i vánoční trhy. A stejně jako už v předchozích letech byly nejen v Německu, ale i v dalších zemích zpřísněny bezpečnostní podmínky, kolem trhů nechyběly často betonové zátarasy. Jaká je v tomto směru v Německu atmosféra?

Atmosféra je přímo bombastická.

Někteří lidé začali tyto tradice jako návštěvu vánočních trhů právě kvůli bezpečnostnímu riziku vynechávat. Jak jste na tom vy? Chodíte s rodinou na vánoční trhy? A pokud ano, tak s jakými pocity?

Samozřejmě. Byli jsme s rodinou i návštěvou z Čech na vánočním trhu v Mnichově. Přece si islamisty nenechám diktovat životní styl a připravit se o tisícileté křesťanské tradice?

V Berlíně jsem navštívil mši na Breitscheidplatzu a uctil památku všech obětí toho doposud nejhoršího islamistického atentátu v Německu. Ten kostel je uprostřed vánočního trhu. Jen několik málo dní po té mši byl celý vánoční trh policií evakuován kvůli dvěma podezřelým Syřanům, které policie podezřívá z toho, že jsou členy salafistických struktur v Německu. Takže si lehce dovedete představit, že atmosféra nic moc.

Když se podíváme mimo Německo, co říkáte na výsledky voleb ve Velké Británii? Co bude podle vás znamenat její odchod z EU, který vítěz voleb avizuje na konec ledna?

Johnsonovo vítězství je triumfem demokracie nad nevolenými globalistickými elitami. Boris Johnson vyhrál volby ve Velké Británii s drtivou převahou i přes masivní mediální kampaň namířenou proti němu. Jeho volební vítězství se tak stalo triumfem demokracie nad globalistickými elitami, které se tři roky snažily zmařit výsledky demokratického referenda o brexitu z roku 2016.

Pro Velkou Británii má brexit už teď pozitivní hospodářský dopad. V zemi je nejnižší nezaměstnanost od sedmdesátých let, kurzy na burze po volbách poskočily nahoru.

Naproti tomu Evropská unie přijde o jednoho ze tří plátců rozpočtu. Její krize se ještě prohloubí. Brexit znamená memento v historii EU. Doposud se pouze rozšiřovala, teď se začíná zmenšovat.

No, jakou perspektivu může mít asi společenství, které na jedné straně opustila Velká Británie a na druhé straně do něj má vstoupit Kosovo a Albánie.

Angličan by řekl: „God save the EU.“

A domníváte se, že Británii budou následovat další státy? Je možné, že EU ztrátou Británie nějak přehodnotí některé své postoje?

Určitě to je v zájmu EU samotné, přijmout vystoupení Velké Británie jako varovný výstřel a provést potřebné reformy. EHS bylo super. Ale nikdo si nepřeje EUSSR.

Autor: Parlamentnilisty.cz, Praha, ČR, 1.1.2020

Zdroj:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Utoky-uz-i-na-policisty-porad-neco-A-silena-reakce-medii-a-politiku-Petr-Bystron-o-smutne-realite-svatku-v-Nemecku-608566


 

 

 

30. lis, 2019

Petr Bystroň oznámil svou kandidaturu do vedení AfD. Poslanec Bundestagu je jedním z nejznámějších politiků AfD...

Bystroň je jedním ze zakládajících členů AfD. V letech 2013 až 2015 vedl regionální výbor a zahraniční politiku, v letech 2015 až 2017 vedl Zemskou organizaci Bavorské AfD . Do dvou let kdy vedl sdružení z průzkumů kolem 3,5% vytvořil AfD Bayern, jako nejúspěšnější západní (bývalé západní Německo) regionální sdružení s 12,7% ve všeobecných volbách.

V Bavorsku na něj masivně útočí, jak ze strany CSU i levého politického spektra. Uprostřed volební kampaně ministerstvo vnitra vedené CSU, protiprávně prohlásilo, že ho sleduje VfS. Následovala domovní prohlídka, které byla soudy prohlášena za nezákonné. Antifa byl opakovaně napaden, poškodili jeho dům a auto.

Poté, co se stal poslancem Bundestagu, Bystroň odešel ze všech stranických úřadů a zaměřil se na svou práci v Bundestagu - zejména na svou práci předsedy AfD ve Výboru pro zahraniční věci.

Zde se mu podařilo pomoct propustit uvězněného německého novináře Billyho Sixe. Z vazby ve Venezuele. USA byl prvním Evropanem, který získal cenu Eagle Award od americké konzervativní nadace Phyllis Schlaffly Foundation (vyznamenala i Steva Bannona). Je prvním a dosud jediným politikem AfD, kterého oficiálně přijal úřadující prezident.

3 body Petra Bystroně:

1. Zlepšit veřejný obraz strany. Jsme opravdu skvělá strana s neuvěřitelně statečnými a nadšenými členy, ale mají strašlivý veřejný obraz. Na tom musíme systematicky pracovat.

2. Nesčetné útoky na naše členy, příbuzné a sympatizanty musí být zastaveny. Nemůže to být tak, že jsme bití a přepadávání na ulici, naše domy jsou poničené a naše auta zapálené. To jsou podmínky jako ve 30. letech. Kromě toho jsou naši členové nespravedlivě vystaveni státním represím - neopodstatněné domovní prohlídky jako prostředek zastrašování a veřejně prohlášené pozorování úřadů - zejména ve volební kampani, to musí také skončit. Kdybych byl zvolen do předsednictva, zaznamenal bych všechna tato zneužití, katalogizoval, vyhodnocoval a zveřejňoval. Je naprosto netolerovatelné v jakém je to množství. To svět potřebuje vědět.

3. Pro účely tyto, budu pracovat, aby zajistily, že máme i naše mimoparlamentní opozice a mediální podporu. Mimo oblast své činnosti budu trvat na tom, abychom všichni používali prostředky, které dostáváme z financování strany, na její rozvoj a podporu našich členů a příznivců.

NĚMECKO: Volební sjezd AfD

Koná se 30. listopadu - 1. prosince 2019 ve Volkswagen Halle Braunschweig | Europaplatz 1 | 38100 Brunswick, začíná v 10.00 hod. 
 

Autor: philosophia-perennis.com, Mnichov, Německo, 30.11.2019

Zdroj:

https://www.afd.de/einladung-bpt-braunschweig-2019/

https://philosophia-perennis.com/2019/11/28/petr-bystron-afd/


 

21. lis, 2019

Záchrana pracovních míst v automobilovém průmyslu - to je v dnešní době velké téma...

V Bamberku se u bran továrny Bosch, které hrozí ztrátou pracovních míst, se uskutečnila naše demonstrace na podporu výroby dieselových aut. Spolu s mým kolegou Tobiasem Peterkou jsem na demonstraci podpořil naše členy AfD v Bamberku. Během změny směny stovky (zatím ještě stále) zaměstnanců továrny viděli, že podporujeme udržení jejich pracovních míst a výrobu dieselových motorů...

Autor: Petr Bystroň, Bamberg, Německo, 21.11.2019
 
Zdroj:
 
 
 
 
7. říj, 2019

Petr Bystroň s přáteli z AfD Bayern, ale i z Česka...

Fotogalerie zde:

https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=523281878502739&id=120037938827137

 

Autor: Klub přátel AfD.cz, 7.10.2019