31. čvc, 2018

PETR BYSTROŇ: Tradiční strany AfD nálepkují, ale to jim nepomůže

Raketový vzestup Alternativy pro Německo (AfD) v německém politickém prostředí, který
započal s posledními parlamentními volbami v Německu, v září 2017, otřáslo tradičními stranami, které označují AfD za „ultrapravicovou“, „populistickou“ a „xenofobní“. V exkluzivním rozhovoru pro Xinhua, Petr Bystroň, poslanec za AfD v Bundestagu, zpochybňoval toto nálepkování a předložil odlišný obraz své strany. Mimo německou politiku, Petr Bystroň využívá všech příležitostí ke kritice nedostatků Evropské unie a očekává, že nová Evropa vzejde z trosek současné.

ODMÍTNUTÍ NÁLEPEK

V kancelářské budově Bundestagu v Berlíně, Petr Bystroň, který je zároveň mluvčím AfD na
Výboru pro zahraniční vztahy, sděluje Xinhuai, že AfD je skutečně stranou anti-establishmentu, ale odmítá ostatní nálepky.

Bystroň hovoří o úspěších AfD od roku 2013, o nejmladší a nejúspěšnější politické straně
v Německu. Ovšem to je taky důvod, proč její rivalové jí označují za „ultrapravicovou“,
„populistickou“, či dokonce „neonacistickou“.

„Většina z nich je falešná,“ říká, definujíce AfD jako kritickou anti-establishmentovou
stranu. Petr Bystroň upozorňuje na to, že mainstreamové strany nechtějí hovořit o svých selháních, „je to pro ně velice nepříjemné“. „Je pro ně daleko lehčí umístit nás do ghetta, učinit nás nepřijatelnými pro ostatní, takže se nás mají všichni voliči bát,“ odsuzuje Petr Bystroň jejich taktiku. „Můžete znehodnotit, kterýkoliv argument, pokud ho onálepkujete jako nacistický,“ dodává.

AfD překročila pětiprocentní hranici pro vstup do Bundestagu a stala se třetí nejsilnější
stranou s 12,6% hlasů, které získala v zářijových volbách. Odkazujíc na neuvěřitelný vzestup strany z nicoty, Petr Bystroň hovoří o tom, že 1,5 miliónu „nevoličů“, kteří v předchozích volbách neochotně volili, nyní neslo velké břímě. „Mají naději, že je tu někdo komu na nich záleží,“ vysvětluje.

Mimo to získala AfD zhruba milión hlasů od nespokojených voličů ostatních stran, jako je
sociální demokracie, zelení a marxistická Levice. „Jsme alternativa ke starému systému. Jsme naděje pro Německo, jsme naděje pro lepší Evropu. To je to co reprezentujeme,“ říká Bystroň při odkazu na název strany.

ÚTOKY NA EU

Při dotazu na Evropskou unii Petr Bystroň odmítá označení AfD za „euroskeptickou“, kvůli
nepříjemnému vyznění tohoto označení. Petr Bystroň jasně útočí na blok států. Nejprve cílí na euro, které používá devatenáct států EU. Německý poslanec odkazuje na dobu, kdy německá marka byla symbolem ekonomické síly Německa a projevem německé kulturní identity. Kritizuje, že se Německo vzdalo své měny ve prospěch „politického konstruktu“, narážejíc na euro.

„Ustanovili euro jako politický konstrukt, který ani ekonomicky nefunguje. Pro jižní země
EU je euro příliš silné, pro severní země EU je euro příliš slabé,“ Petr Bystroň vykresluje temnou budoucnost eura. „Euro padne, to je jisté. Jen není jisté, kdy se tak stane. Až se finanční systém zhroutí, postihne to velkou část Evropy a zejména Německo.“
Aby se AfD vyhnula tomu stát se obětním beránkem establishmentových stran, Petr Bystroň
doufá, že vládnoucí strany budou u moci, dokud se systém nezhroutí. „Můžeme převzít moc. Na jejich troskách můžeme vybudovat novou Evropu,“ říká.

Dále kritizuje unijní politiku otevřených dveří v otázce imigrace. Tím naráží na masový
nápor migrantů z Blízkého východu a Afriky v posledních letech. Odkazuje na Schengenskou
smlouvu, která učinila z Evropské unie největší bezvízovou zónu na světě a podtrhuje to, „stržení vnitřních hranic Evropské unie mělo jít ruku v ruce s upevněním vnějších hranic, ale stal se pravý pak. Máme všechny hranice otevřené,“ říká Bystroň a poukazuje na to, že už se to vymstilo v podobě  zhoršující se bezpečnostní situace v Německu a obrovských výdajů německé vlády v podobě padesáti miliard eur na zaopatření dvou miliónů imigrantů, kteří přišli do Evropy od léta 2015.

Tyto peníze mají být podle Petra Bystroně využity v jiných oblastech jako je vzdělávání,
technologie a podobně. Migrace a hraniční kontrola se vrátila do popředí zájmu EU a Německa v červnu, kdy se vládnoucí koalice Angely Merkelové ocitla v krizi, došlo k roztržce mezi CDU a CSU a poté usmíření, kvůli otázce přísnější migrační politiky. Na červnovém summitu vůdci EU přijali obtížný kompromis o tom, jak se vypořádat s migrační krizí zahrnující i odbavovací oblasti vně Evropské unie jako přístřeší pro imigranty zachráněné ze Středozemního moře. Ovšem uplatnění této politiky je velice obtížné.

Kromě ostré kritiky, ale Petr Bystroň přiznává, i některé zásluhy Evropské unii, zejména
v oblasti svobodného pohybu v rámci EU a velkého trhu, který může konkurovat Spojeným státům americkým a Číně. „Dává smysl, když děláte ekonomický subjekt větší.“

Autor: Petr Bystroň, Xinhua, Německo, Čína, TGM, Praha, ČR, 31.7.2018

Zdroj:

http://www.xinhuanet.com/english/2018-07/28/c_137352887.htm