13. čvc, 2019

ŽARKO RAPTOR JOVANOVIČ: Krvavý pes Tito

Nemohu než přinést svoji trošku do mlýna...

1) Tito s předválečnou "královskou" Jugoslávií ani jejím odkazem neměl nic společného, právě naopak proti jejímu odkazu a zastáncům tvrdě bojoval a fyzicky je likvidoval, jejich krev má jednoznačně na rukou, není co řešit.

2) Tito jednoznačně přispěl k porážce nacistů a fašistů na území ex Jugoslávie, do čela antifašistické hnutí se ale postavil jak lstí tak soupeřením s "královskou" částí odboje. Nezvítězil sám, ale celé vítězství si připsal a ostatní jeho protagonisty zlikvidoval. 
Udělal vše, aby byl nekomunistický odboj zapomenut.Postupoval podobně jako Gaulle ve Francii ale v opačném gardu. Ten zas nikdy neuznal "komunistický" odboj v okupované Francii ač představoval obrovskou sílu. 
 
3) Tito byl internacionalista a komunista, největšími jeho nepřáteli byli nacionalisté. Titova Jugoslávie byla v mnohém podobná dnešní a plánované EU. Tito uznává jako jediné náboženské vyznání komunismus, především pravoslavné křestany tvrdě potíral. Víra v Boha pro něj představovala nebezpečného soupeře v hlavách lidí. Bohem v Jugoslávii měl být Tito a jediným národem měl být "jugoslávský".
Nutno říci, že tvrdě zatočil i se "Stalinisty", kteří byli buď vyhnáni nebo popraven a jediným správným komunistou musel být také on, ne soudruh Stalin. 

4) Tito jednoznačně vládl metodou rozděl a panuj, byl to on, kdo vyčlenil ze Srbska Kosovo a Metohiu i Vojvodinu, aby Srbsko oslabil a snáze se podvolilo jeho přání ve federativní Jugoslávii. 

5) Tito ač byl "lidový" komunista, žil jako "král", potrpěl si na naprostý luxus "ropného šejka" všude kolem sebe, měl luxusní "královskou" jachtu s padesátičlennou posádkou neustále připravenou k vyplutí, luxusní "daču" na jaderském ostrově, soukromou rezidenci, kde mu denně napouštěli bazén čerstvou mořskou vodou a podobně.

5) Titova Jugoslávie byla sen. Sen, který umožňovalo poválečné nadšení lidí a mezinárodní situace. Sen se rozplynul s novou generací, která už válku ani bídu nezažila. Sen se rozplynul se změnou poválečného uspořádání světa, kde už nešlo lavírovat mezi Východem a Západem a také, kde už neexistoval bohatý "ropný" nezávislý "třetí" svět "infikovaný" myšlenkou internacionálního komunismu. Minimálně v posledním desetiletí Titova Jugoslávie rychle ztrácela svoji ekonomickou sílu a pro udržení životní úrovně a pocitu úspěchu musela masivně čerpat zahraniční půjčky a fakticky tak omezilo svobodu svého rozhodování a dostávala se pod diktát svých věřitelů.

6) Jugoslávie byla plně závislá na kultu Tita, byl to jeden s faktorů proč se rozpadla. Další Tito se nenašel, soupeřili mezi sebou 3-4 pohrobci a ti se nakonec více méně dohodli, že každý bude mít své, menší ale národní království a to zas vyhovovalo těm, kteří věděli, že mohou využít ke svým cílům, jejich nevraživosti.
 
Autor: Žarko Raptor Jovanovič, Praha, ČR, 13.7.2019