ROZHOVORY

14. pro, 2019

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“...

Dobrý večer, vážení diváci, je čtvrtek krátce po osmé hodině, takže nás čeká Týden s prezidentem, a tenhle Týden s prezidentem je poslední předvánoční a poslední letošní. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Já jsem si připravil dnešní strukturu otázek na Vás, ani ne tak otázek, samozřejmě chci se věnovat pár aktualitám, které přinesl tento týden, ale také hodnocení minulého roku, tak jsem si to připravil. Pane prezidente, jedna z těch úplně horkých aktualit je poměrně významná, profesor Šámal, dosavadní předseda Nejvyššího soudu, oznámil, že přijal Vaši nabídku kandidovat, tedy do Ústavního soudu na uvolněné místo čili na ústavního soudce, potěšilo Vás to?

Tak vzhledem k tomu, že jsem mu to sám nabídl, tak si toho vážím, že to přijal a myslím si, že je to dobrá volba.

Profesor Šámal je skutečně uznávaný odborník, zejména na trestní právo, a tak je tam související otázka, už máte v hlavě případně jeho nástupce, pokud by profesor Šámal v Senátu uspěl?

Já jsem včera říkal profesoru Šámalovi, že bude jeden z těch, s nímž se o jeho nástupci budu bavit. Stejně tak jako třeba s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, ale koneckonců konečné slovo bude pochopitelně jedině na mně, a protože Nejvyšší soud má asi 60 soudců a obvykle se vybírá z nich, i když existuje i jiný právní názor, tak budu mít poměrně širokou paletu výběru.

Takže někdo z nich, dá se to tak říci?

Zřejmě ano.

Jméno mi asi neřeknete. A ještě jedna z těch aktualit je, že hnutí ANO i přes všechny ty věci, které se okolo Andreje Babiše dějí, teď dosahuje preferencí okolo 35 %, což je tedy drtivé a nezdá se, že by se s tím něco mohlo stát, vzpomínám si na devadesátá léta na ČSSD pod Vaším vedením nebo ODS pod vedením Václava Klause, to jsou podobné preference, čím to je, že nejsou schopni najít jeho oponenti političtí takto výraznou osobnost, nebo je to programem?

Asi tím vším dohromady, pane Soukupe, ale já už jsem Vám v našich pořadech několikrát říkal, že z 80 procent je úspěch jakéhokoliv politického hnutí nebo strany závislý na osobnostech, které stojí v čele tohoto hnutí nebo strany, a i když se to nebude některým stranám líbit, tak v některých případech ty osobnosti prostě nejsou.

Tak na tom se shodujeme. No a teď ta smutná aktualita, událost tohoto týdne, tragická střelba v Ostravě, Vy už jste prostřednictvím médií vyjádřil hlubokou soustrast pozůstalým a je v tuhle chvíli nějaká rada, kterou jim můžete dát?

Tak já bych tu soustrast ještě jednou opakoval. Víte, protože můj syn jako lékař pracuje v ostravské fakultní nemocnici. Tak, když jsem se to dozvěděl, tak jsem měl pochopitelně o něj strach. A právě tento strach mně umožnil se ještě více vcítit do bolesti těch lidí, kteří přišli o své blízké. Pokud jde o to, co s tím, víte, proti osamělému psychicky narušenému střelci se velice, velice těžko podnikají nějaká obranná opatření. Já sám, abych nemluvil tak alibisticky, jsem se u Pražského hradu pokusil zpřísnit bezpečnostní opatření, i když jsem byl vystaven kritice, ale myslím si, že to riziko nějakého útoku na návštěvníky Pražského hradu se poněkud snížilo. Chtěl bych ocenit práci policie, mimochodem policie byla kritizována za to, že nedávno koupila dva vrtulníky, a vidíte, jeden z těchto vrtulníků pomohl při dopadení pachatele.

Pokračování textu zde:

https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/rozhovor-prezidenta-republiky-pro-porad-tv-barrandov-tyden-s-prezidentem-15201


Autor: Prezident Miloš Zeman, Praha, ČR, 14.12.2019

Zdroj:

https://www.barrandov.tv/video/173156-tyden-s-prezidentem-12-12-2019

https://www.barrandov.tv/tyden-s-prezidentem/video


 

6. pro, 2019

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“...

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je dvacet hodin deset minut, takže začíná Týden s prezidentem jako každý čtvrtek. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Dnes natáčíme v Lánech po Vašem návratu z Londýna. Je to vždycky tady takové příjemnější, no je to tady nádherné, takže já jsem vždycky rád za to, když můžeme natáčet tady.

A máme tam obraz Kamila Lhotáka.

Já doufám, že kamera bude ho moci zabrat, ale…

Nevím, jestli se to kameře podaří, ale možná, že ano.

Pane prezidente, pojďme zase projet ty rychlé aktuality, než se dostaneme k hlavnímu tématu, které se samozřejmě jmenuje Andrej Babiš. V tomto týdnu nebo minulý týden dostal Milan Kundera po čtyřiceti letech české občanství. Máte z toho radost?

Samozřejmě, že ano, je to největší český spisovatel. Je mi trochu líto, že odmítl, aby jeho díla byla překládána do češtiny. Doufám, že po udělení českého občanství svůj názor změní.

Taky doufám. Jeho se dotkl v devadesátých letech tlak novinářů a spekulace a pro naši škodu se jaksi trochu vůči nám uzavřel. Doufejme, že se to změní. Já jsem se díval na jeho, nebo já jeho dílo poměrně znám a napadly mě dvě takové jeho myšlenky. Ta jedna je myšlenka nesamozřejmosti národa, kdy on říká, že stát, který si není jistý svojí, nebo národ svojí minulostí, který musí neustále znovu interpretovat události a tak dále, se většinou zaštiťuje kulturou a podobnými věcmi. Myslíte si, že jsme samozřejmý národ, nebo nesamozřejmý národ?


Já bych podotkl, že totéž platí i o lidech. Někteří lidé jsou si sami sebou jisti, a teď bych to rozdělil do dvou skupin. Na ty, kdo jsou si jisti sami sebou právem a neprávem, a samozřejmě, že to platí i o národech. Podívejte se, nás válcovali z jedné strany Němci, z druhé strany Rusové, takže pochopte, že tento pocit tady dlouho přežíval. Ale já jsem velice rád, že postupně mizí.

O tom psal právě Milan Kundera. A ještě jedna taková věc, on ji nazval mravní manicheismus a tím označoval zoufalou snahu všechny problémy převést na prostý souboj dobra a zla, pravdy a lži a takovéto zjednodušování. A to mi přijde zase od něj takové nadčasové, mluvím samozřejmě o současné rozdělené politické a vůbec společnosti a neustálému nacházení dobra a zla a prohlubování příkopu.

Naproti tomu máte princip tolerance, který vyhlásila před třiceti lety sametová revoluce, a ten princip vlastně říká, že máme naslouchat i svým oponentům a přemýšlet, jestli alespoň v něčem nemají pravdu.

Mimo jiné jeho žák, žák Milana Kundery Václav Bělohradský řekl něco v tom smyslu, že v roce 89 jsme zbourali vnější hranice, ale podařilo se nám je vystavět si ve svých myslích nebo tak nějak to říkal.

Ano.

Dobře, tak pojďme od filozofických témat a Milana Kundery k těm aktualitám.

Víte, co mě zaujalo? Šéf vojenské rozvědky Jan Beroun řekl, že mu chybí jako šéfovi vojenské rozvědky nějaký koordinátor tajných služeb. Je pravda, že máme tři tajné služby, Bezpečnostní informační službu pro ty vnitřní záležitosti, Vojenskou zpravodajskou službu a ten Úřad pro zahraniční styky a informace, který se tedy zabývá zahraničím. Nemá pravdu?


Tak předeslal bych, že vojenské služby byly kdysi dvě, a jedna z nich byla právem zrušena. Pokud jde o ten názor, že by to mělo být koordinováno, tak to naprosto sdílím.
 
Pokračování textu zde:
 
 
29. lis, 2019

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“...

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je čtvrtek krátce po osmé, takže nás čeká Týden s prezidentem. Tentokrát natáčíme na Pražském hradě. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente, začnu takovým lehčím tématem, po dlouhé době jste byl na veřejné akci, včera na fotbale Slavia versus Milan, tedy Inter Milan. Jak se Vám to líbilo?


Tak zaprvé, víte, kdy jsem byl na fotbale předtím? To je slabých dvacet a něco let, a to jsem byl na utkání národního týmu s Holandskem v Amsterdamu a prohráli jsme díky italskému soudci Collinovi.

Ano.

Přišel ke mně můj přítel a tehdejší premiér Holandska, a ten říkal, Miloši, nemusíš mně blahopřát k vítězství. Já jsem jako obvykle trochu provokoval a říkal jsem, že budeme bombardovat Řím. Pak jsem si uvědomil, že nemáme žádné bombardéry, jenom stíhačky. Nicméně federace italských fotbalových rozhodčích vydala rozhořčený protest proti mému prohlášení proti Collinovi.

A teď k Vaší otázce, prohra je součást života těžkého. Italové byli lepší ve druhé půli, my v první. Nicméně víte, co mě tam fascinovalo? Chování slávistických fanoušků, důstojné, kde ti lidé vůbec nepískali, ale naopak celou dobu až dokonce podporovali svoje mužstvo. Prostě chovali se sportovně, na rozdíl od těch řvounů na Národní třídě.

Poslední poznámka, nevím, jestli to víte, pane Soukupe, když se kriticky píše o tom, že Čína má kapitálovou účast ve Slavii, tak ještě daleko větší kapitálovou účast je u Interu Milan.

Ano, to se málo ví.

Málo se to ví. A kdyby tohle věděl pan Koudelka, tak by to zahrnul do svého varování, že Čína infiltruje evropské fotbalisty svojí ideologií.

Je pravda, že čínský investor má podíl v Interu Milan, ale tak sport se hraje na výsledky. Každopádně Slavie letos dokázala zaujmout svými výkony, a národ tím žil, což je pro český sport nepochybně dobře. To byl komentář tedy ke Slavii a pojďme k těm aktuálním událostem.

Já mám první dvě takové rychlé. Co jste říkal tomu obvinění Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a, tuším, pana Vajnara, tehdejšího ministra vnitra, za podíl na vině za používání střelných zbraní na hranicích tehdejšího Československa?

Rozhodně to, že se stříleli lidé, je svinstvo. To svinstvo si zaslouží trest. Na druhé straně si myslím, že u lidí, kterým je přes devadesát let, už ten trest ztrácí svůj význam, takže budu předpokládat, že stejně nepůjdou do vězení, a je to tak i dobře. Ale opakuji ještě jednou, proč se tohle řeší po třiceti letech.

22. lis, 2019

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“...

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je čtvrtek krátce po osmé večer, takže nás čeká týden s panem prezidentem, tedy Týden s prezidentem. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, dnes máme témat opravdu hodně, tak pojďme rovnou na to. Jednou z věcí, která rezonuje veřejností a médii, jsou neustále, ale celosvětově, nejen u nás v České republice, kauzy sexuálního zneužívání dětí, mládeže i žen kněžími a církev, česká, se k tomu stavila tak trochu odtažitě, že si ty věci pravděpodobně řeší v rámci svých pravidel, tedy církevního práva. Kardinál Duka nyní jasně řekl, že církev je otevřená spolupracovat se světskými orgány, tedy s Policií České republiky, státními zástupci a tak dále, v těchto případech. Na mě to působí jako poměrně významný obrat nebo změna.

Pravda je, že církev, ani ne u nás jako jinde ve světě, často tyhle věci potlačovala, zametala pod koberec, a jsem velmi rád, že pan kardinál dal trestní oznámení na neznámého pachatele, a i to je policie povinna vyšetřovat.

Ano, to je velká změna, protože církev samozřejmě má své církevní právo a své orgány. Teď kardinál Duka přímo podal trestní oznámení, takže za mě jaksi, jak by se řeklo obrazně, palec nahoru pro kardinála Duku.

Další věcí, která je hodně lidská, z minulého týdne, předseda KDU-ČSL Marek Výborný oznámil, že na sjezdu, který se bude konat v lednu 2020, už nebude kandidovat na funkci, respektive odstoupí, a to z rodinných důvodů. Jemu totiž náhle před několika týdny zemřela manželka a on řekl, býti rodičem je více, než býti politikem anebo politická kariéra. A mně to přišlo tedy velmi lidské.

Ty tři děti jsou poměrně malé, takže opravdu se o ně musí starat, a já si tohoto gesta vážím.

To nezbývá než souhlasit. Mimo jiné, pane prezidente, víte, že dnes, 21. listopadu je to přesně dvacet let, kdy zemřel Josef Lux, bývalý předseda KDU?

Ano, zemřel v Seattlu. My jsme si ještě dopisovali e-maily, protože v poslední době, nebylo tomu tak vždy, jsme navázali velmi přátelské vztahy a bylo mi ho líto, protože to byla opravdu výrazná politická osobnost.

Ano, výrazná politická osobnost. Už je to dvacet let, kdy zemřel, a přesto na něj stále vzpomínají jak politici, tak občané, kteří ho zažili, jeho vystupování. Těžko říct vlastně, čím byl tak charismatický, a za těch dvacet let, za těch dvacet let se vystřídaly na politické scéně možná stovky politiků, a přesto Josef Lux zůstává jednou z nejuznávanějších osobností.

To je to síto, pane Soukupe, které proseje množství politických mrtvol, a zůstanou v malém počtu jenom ty skutečné osobnosti.

Z minulého týdne jedna věc, na kterou mě zajímá Váš názor. Andrej Babiš byl na státní návštěvě Ukrajiny, a proběhla tam celá řada jednání. A on se vyjádřil k té diskutované otázce Krymu, tedy anektovaného Krymu doslova takto: „Přijel jsem s jasným vzkazem o naší neutuchající podpoře Ukrajiny. Česká republika nadále neuznává nelegální anexi Krymu a odsuzuje ji. Nevidíme jiné řešení než obnovu plné suverenity Ukrajiny mírovou cestou.“ Co Vy na to?

Já sice říkám v podstatě totéž, to znamená, že anexi Krymu považuji za protiprávní, v rozporu s mezinárodním právem, a to jsem řekl mnohokrát, to není nic nového. Ta naděje, že se to vyřeší návratem Krymu Ukrajině, zatím zůstává pouze nadějí.

22. lis, 2019

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“...

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je čtvrtek krátce po osmé večer, takže nás čeká týden s panem prezidentem, tedy Týden s prezidentem. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, dnes máme témat opravdu hodně, tak pojďme rovnou na to. Jednou z věcí, která rezonuje veřejností a médii, jsou neustále, ale celosvětově, nejen u nás v České republice, kauzy sexuálního zneužívání dětí, mládeže i žen kněžími a církev, česká, se k tomu stavila tak trochu odtažitě, že si ty věci pravděpodobně řeší v rámci svých pravidel, tedy církevního práva. Kardinál Duka nyní jasně řekl, že církev je otevřená spolupracovat se světskými orgány, tedy s Policií České republiky, státními zástupci a tak dále, v těchto případech. Na mě to působí jako poměrně významný obrat nebo změna.

Pravda je, že církev, ani ne u nás jako jinde ve světě, často tyhle věci potlačovala, zametala pod koberec, a jsem velmi rád, že pan kardinál dal trestní oznámení na neznámého pachatele, a i to je policie povinna vyšetřovat.

Ano, to je velká změna, protože církev samozřejmě má své církevní právo a své orgány. Teď kardinál Duka přímo podal trestní oznámení, takže za mě jaksi, jak by se řeklo obrazně, palec nahoru pro kardinála Duku.

Další věcí, která je hodně lidská, z minulého týdne, předseda KDU-ČSL Marek Výborný oznámil, že na sjezdu, který se bude konat v lednu 2020, už nebude kandidovat na funkci, respektive odstoupí, a to z rodinných důvodů. Jemu totiž náhle před několika týdny zemřela manželka a on řekl, býti rodičem je více, než býti politikem anebo politická kariéra. A mně to přišlo tedy velmi lidské.

Ty tři děti jsou poměrně malé, takže opravdu se o ně musí starat, a já si tohoto gesta vážím.

To nezbývá než souhlasit. Mimo jiné, pane prezidente, víte, že dnes, 21. listopadu je to přesně dvacet let, kdy zemřel Josef Lux, bývalý předseda KDU?

Ano, zemřel v Seattlu. My jsme si ještě dopisovali e-maily, protože v poslední době, nebylo tomu tak vždy, jsme navázali velmi přátelské vztahy a bylo mi ho líto, protože to byla opravdu výrazná politická osobnost.

Ano, výrazná politická osobnost. Už je to dvacet let, kdy zemřel, a přesto na něj stále vzpomínají jak politici, tak občané, kteří ho zažili, jeho vystupování. Těžko říct vlastně, čím byl tak charismatický, a za těch dvacet let, za těch dvacet let se vystřídaly na politické scéně možná stovky politiků, a přesto Josef Lux zůstává jednou z nejuznávanějších osobností.

To je to síto, pane Soukupe, které proseje množství politických mrtvol, a zůstanou v malém počtu jenom ty skutečné osobnosti.

Z minulého týdne jedna věc, na kterou mě zajímá Váš názor. Andrej Babiš byl na státní návštěvě Ukrajiny, a proběhla tam celá řada jednání. A on se vyjádřil k té diskutované otázce Krymu, tedy anektovaného Krymu doslova takto: „Přijel jsem s jasným vzkazem o naší neutuchající podpoře Ukrajiny. Česká republika nadále neuznává nelegální anexi Krymu a odsuzuje ji. Nevidíme jiné řešení než obnovu plné suverenity Ukrajiny mírovou cestou.“ Co Vy na to?

Já sice říkám v podstatě totéž, to znamená, že anexi Krymu považuji za protiprávní, v rozporu s mezinárodním právem, a to jsem řekl mnohokrát, to není nic nového. Ta naděje, že se to vyřeší návratem Krymu Ukrajině, zatím zůstává pouze nadějí.