LADISLAV JAKL

22. srp, 2019
Svoboda je v ohrožení a lidé si to neuvědomí, dokud ji zcela neztratí...
 
Důrazné varování před novými formami totalitního myšlení a praktik zazněly ve čtvrtek odpoledne v zahradě hanspaulského zámečku, kde sídlí Institut Václava Klause. Exprezidentův letitý spolupracovník Ladislav Jakl zde představoval svou novou knihu.
 
„Vítejte na zahradní slavnosti,“ utahovali si hostitelé Institutu Václava Klause ve čtvrtek v narážce na mediální prezentaci víkendového „Vlasteneckého setkání“ v Příčovech, které bylo výrazně kritizováno. Organizátoři kritizované akce totiž v žádosti o dotaci použili termín zahradní slavnost. 
 
Ale zpět na pražskou Hanspaulku. V sídle exprezidenta Václava Klause se ve čtvrtek uskutečnila sešlost těch nejvěrnějších, aby společně pustili do světa novou knihu Ladislava Jakla, letitého Klausova blízkého spolupracovníka a dnes i člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
 
Kniha Z Hanspaulky o svobodě dává dohromady Jaklovy texty z posledních let, včetně například jeho rozhovorů pro ParlamentníListy.cz. 
 
Akce se kromě autora zúčastnil bývalý prezident Václav Klaus, který se hned v úvodu pochválil, že zřejmě jako jediný tu knihu stihl celou přečíst a udělat si v ní poznámky a mít řadu věcí pověstně podtrhanou. 
„Jsem asi jediný, kdo je strašně pilný a proto, když knížka v pátek vznikla, už ji mám přečtenou. Jestli se chcete podívat, uvidíte tady, že je pečlivě podtrhaná. To je věc, kterou ani ředitel Weigl neudělal v žádném případě,“ vtipkoval exprezident Klaus na úvod setkání.
 
„S jistou autoritou člověka, který to přes víkend přečetl, chci říct důležitou věc. Trošku jsem Láďu Jakla v poslední době pošťuchoval, aby nepsal jen krátké texty, ale psal i zásadnější věci. Nejen takové jednostránkové blogy a komentáře. A po přečtení této knížky musím říct, že jsem se mýlil. Je vidět, že lze jasné politické konzistentní a společenskovědní postoje vyjádřit i pomocí krátkých textíků. Tato kniha to jasně demonstruje.
 
Prohlašuji, že názory vyjádřené v knize, to je sukus názorů IVK na dění dnešní doby a je dobře, že tato knížka vznikla. Chci poděkovat jako občasný kritik toho, že se flákáte a píšete dvoustránkové články místo dvacetistránkových,” dodal Klaus.
 
Ladislav Jakl coby autor upozornil i na obálku knihy, na jejíž titulní straně je koňský ohon. Jakl totiž celá léta nosí dlouhé vlasy stažené do culíku. To před časem vedlo k osobnímu útoku na jeho osobu ze strany česko-amerického profesora Lukeše. Ten v televizní debatě místo argumentace na Jaklova slova uvedl, že jeho jedinou kvalifikací je koňský ohon, co má na hlavě.
 
„Pošlete tu knihu Lukešovi do USA,“ řekl během akce jeden z hostů akce na Hanspaulce. Šéf Institutu Václava Klause Jiří Weigl k tomu poznamenal, že krom koňského ohonu na obálce s tím je i část koňského pozadí. „Zjevně ta část těla vyjadřuje dnešní dobu a situaci, ve které se společnost nachází,“ řekl nadneseně.

Autor Ladislav Jakl vysvětlil, proč v názvu knihy použil termín svoboda. „Kniha se jmenuje Z Hanspaulky o svobodě. Proč o svobodě? Vše, co poslední léta dělám, se tak či tak svobody týká. O svobodě se poslední dobou mluví málo a když už, tak možná ve frázích. Jinak se mluví o různých dobrech, prospěšnostech. Je to tím, že lidé po svobodě netouží, pokud jim nějak strašlivě nechybí. V základním dilematu, jestli je víc dobro nebo svoboda, lidé utíkají k různému dobru a svobodu tím ztrácejí,“ je přesvědčen.

„Lidé si určitý typ nesvobody objednávají sami. Když se někomu něco nelíbí, řekne si, že by bylo dobré to trošku zregulovat. A v tom je past, do které padají lidé kolem nás. Jestli má tato knížka něčemu přispět, pak tomu, abychom se té pasti vyhnuli. Nepřipusťme, aby nám někdo distribuoval dobro podle svých představ výměnou za naši svobodu,“ dodal Ladislav Jakl.

Přípitek na počest vydání knihy neproběhl se sektem, jak bývá u takových příležitostí zvykem. Jakl je pověstný milovník piva, takže zrzavý nápoj nemohl chybět ani zde. „Umíte si někdo představit mě se skleničkou sektu? Muselo to být pivo,” poznamenal k tomu sám autor.

Akce se v zahradě hanspaulského zámečku zúčastnili třeba hudebník a novinář Ondřej Hejma, ekonom Dušan Tříska, poslanec ODS Jan Skopeček, publicista Michal Semín či právník a expert na unijní právo Tomáš Břicháček. Nechyběl ani protokolář Jindřich Forejt, který krom dalších projektů stále pro Institut Václava Klause pracuje.

Autor: Parlamentnilisty.cz, Ladislav Jakl, Praha, ČR, 22.8.2019

Zdroj:

http://www.ladislavjakl.cz/?p=10559

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ladislav-Jakl-krtil-knihu-Padaly-narazky-na-hru-od-Havla-i-vtipy-na-konsky-ohon-a-profesora-Lukese-z-Bostonu-592667


 

18. srp, 2019

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

Jen o tom, že alarmisté si najali kvalitnější a dražší mediální agentury. Ty dobře znají svou práci a tak nejlépe vědí, že racionálními argumenty nelze cílů alarmistů dosáhnout. Je nutno vsadit na jednu kartu. Na kartu emocí, citového vydírání, vnucování pocitu viny. K tomu postačí kýčovité ikony, přestřelené výkřiky, burcování bez seriózně doložitelné příčiny.

A co je tím cílem? Někteří alarmisté už to říkají nahlas: zavedení válečného stavu, zavedení válečné správy ekonomiky a „dočasné“ upozadění demokracie, protože na ni ve chvíli největšího ohrožení přece není čas. Militantní kolektivisté vždy snili o tom, jak nás oberou o zbytky svobody. Nyní přišli na to, jak to udělají. Ve válce se všichni musejí uskrovnit, musejí dodržovat tuhou disciplínu a zapomenout na své individuální zájmy. A tak tihle zelení revolucionáři vyhlásili válku s podnebím.  Když jde o přežití lidstva (a o nic menšího), kdo by se ptal po demokracii, po svobodě či po volném trhu. O podnebí nejde. Jde o nás.

Nastává nová doba. Jak jí budeme říkat? V době postdemokratické už žijeme. Přichází doba postracionální.

Autor: Ladislav Jakl, Praha, ČR, 18.8.2019

Zdroj:
 
17. srp, 2019

Stížnost na Vrchní státní zastupitelství...

VSZ v Praze

Nám. Hrdinů 1300/11

K rukám JUDr. Bradáčové

Vážená vrchní státní zástupkyně,

 

  1. Dne 25. května jsem byl fyzicky napaden mně neznámou osobou, zranění mi sice byla ošetřena 26. 5. v nemocnici Na Františku na pohotovosti, 30. 5. u praktické lékařky na klinice Asklepion a 31. 5. na oddělení ortopedie Vojenské nemocnice ve Střešovicích, ale způsobila mi značně bolestivé i viditelné následky, přetrvávající řadu týdnů. Vyšetřování se bez mého podnětu ujalo Obvodní ředitelství policie Praha 1, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality, detašované pracoviště Praha 7, František. Dne 30. 5. jsem podal vysvětlení a následně jej ještě doplnil o reakci na výpověď dotyčného agresora, nejprve ústně do protokolu, později ještě obšírněji písemně.
  2. Několik dní po prvním útoku jsem byl v jiné lokalitě opět fyzicky napaden. V obou případech dali útočníci najevo, že mě znají z veřejného působení, v prvním případě útoku těsně předcházel výrok, napadající mě výslovně za politickou orientaci. I ve druhém případě se vyšetřování bez mé iniciativy ujal policejní orgán, v tomto případě ve Zlíně.
  3. Jak lze zjistit kontrolou spisu, dosud mi nebylo ani jedním policejním orgánem sděleno, že vyšetřování bylo ukončeno, popřípadě s jakým výsledkem. Proto například ani nevím, jestli se mé písemné vyjádření vůbec stalo součástí spisu, nebo jestli byl v době předání vyjádření spis již uzavřen. Oficiálně tedy nemám o výsledku vyšetřování až dosud žádnou informaci, přestože jsem byl předtím s oběma policejními orgány opakovaně i v telefonickém styku. Nikdo mi nevolal, nikdo mi nepsal. Zato se v obou případech vyšetřovatelé obrátili na média a sdělili jim, že vyšetřování bylo ukončeno, a také s jakým výsledkem. I po několika týdnech od zveřejnění těchto informací nemám stále žádnou oficiální informaci, na kterou bych mohl nějak reagovat. V prvním případě policie novinářům (nikoli mně) podala informace, ze kterých má veřejnost usoudit, a) že policejní orgán vyšetřování ukončil a věc b) postoupil přestupkovému orgánu s tím, že v rozporu se skutečností c) vlastně nešlo o napadení mé osoby. A přesně v tomto duchu o věci média referují, evidentně mající od policie více sdělení než já, coby účastník řízení a poškozený. Policejní mluvčí dokonce v souvislosti s mou osobou použil pro média slovo „podezřelý“, které má pouze trestně právní konotaci a navozuje dojem, že jsem měl spáchat něco protiprávního.
  4. Velmi podobné to bylo i v případě zlínského útoku, o kterém média referovala relativizujícím způsobem, jako kdybych si věc vymyslel, a to i za přispění tamního policejního orgánu, který novinářům sděloval, že o věci nic neví, přestože tou dobou mi již tamní policisté telefonovali. Žádná další oprava, že věc se vyšetřuje, vydána nebyla. Ani zde jsem poté nedostal žádnou zprávu o ukončení vyšetřování. Pouze z médií se mi po několika týdnech doneslo, že dotyčný útočník byl prý odhalen a vede se vůči němu přestupkové řízení. Tato informace byla policií zcela marginalizována a v médiích se téměř neobjevila, zůstala tam původní verze, sám útok zpochybňující. Totožnost útočníka policie stále chrání. Mou nikoli. Ani zde jsem žádnou informaci o ukončení vyšetřování dodnes neobdržel.
  5. Vzhledem k veřejné funkci, do které jsem byl zvolen Poslaneckou sněmovnou, považuji medializovaná vyjádření policejních orgánů za a) nápomoc při znevážení mojí důvěryhodnosti, popř. pomluvě, b) porušení zákonem stanovených procesních pravidel. O porušení práva na ochranu informací osobního charakteru ani nemluvě.

Vzhledem k uvedenému Vás zdvořile žádám o prověření zákonnosti a korektnosti dosavadního procesního postupu výše označených orgánů Policie ČR. Zároveň prosím o informaci o Vašem postupu ve věci.

Děkuji.

Autor: Ladislav Jakl, Praha, ČR, 16.8.2019

Zdroj:

http://www.ladislavjakl.cz/?p=10515&fbclid=IwAR2qSoOYHyUl0Xc9O6oTMGPskR1tvJttiUuEbthS6kJk_WiJZWFWB4zbP1I


 

5. srp, 2019

Dvakrát mladší muž mě nejméně desetkrát, patnáctkát uhodil. Devět dnů jsem bolestí nespal. Mnoho týdnů jsem se bez bolesti nemohl hnout. Ale našli se novináři, kteří zatoužili si taky bouchnout...

Myslím, že takové novináře ani nenapadne, jak se žije člověku, který je terčem fyzického útoku pro své postoje a ještě o sobě musí číst hnusy. Po pachatelích se nikdo neptá, to nikoho nezajímá. Atrakcí je jen škodolibá radost z újmy na tom, kdo si to přece zaslouží.

Před těma dvěma měsíci jsem neběhal po redakcích ani policejních služebnách. Jen jsem se svěřil svým blízkým a přátelům. A někdo z nich se svěřil médiím a policistům. Do této chvíle jsem jen odpovídal na jejich dotazy. Sám od sebe jsem se dosud nevyjádřil. To činím až teď, i když vlastně také v reakci na média.

Média zajímá jen to, že mě můžou dát do souvislosti s nějakým násilím. A není jim divné šířit obhajobu jednoho z útočníků, aniž ho konfrontují jakýmkoli dotazem. O mně je možné si zjistit cokoli, co jsem kdy řekl, napsal. O útočnících žádnou životní historii nikdo nepotřebuje. Nikoho nezajímá, co jsou zač, jaké jsou jejich motivy a názory. A tahle asymetrie médiím nepřipadá divná.

Policie v obou případech vedla nějaká šetření. S nějakým závěrem. Prý. Já totiž o tom nic nevím, až dosud jsem nedostal žádné vyrozumění. Místo toho obě policejní pracoviště i dotyčný komunální úřad čile komunikují s médii. Coby poškozený mám hledat výsledky šetření v novinách, asi. Už nevěřím v nějaký spravedlivý konec. I když: on žádný konec nebude. Doba zostřené pravdy a lásky teprve nastává.

Jak její odlesk reflektují média, ukazují následující řádky. Jsou ilustrací, jak vypadá dnešní angažovaná žurnalistika.

Pokračování textu zde:

http://www.ladislavjakl.cz/?p=10509#more-10509

Autor: Ladislav Jakl, Praha, ČR, 5.8.2019


 

3. srp, 2019

Ladislav Jakl s předsedou Zelených na Primě o stávkách za lepší podnebí...

Video zde:

Autor: Prima TV, Ladislav Jakl, Praha, ČR, 3.8.2019