17. čvc, 2020

LADISLAV JAKL: Na levácích záleží

Narodil jsem se jako levák...
 
Nemohu za to. A přitom jsem za to celý život trestán. Zažívám diskriminaci na každém kroku. Jako všichni leváci. Jako by na životech leváků nezáleželo.

Začalo to už v dětském věku. Chtěl jsem použít třeba nůžky. Ale všechny jsou jen pro praváky. Horní čepel zakrývá místo střihu, takže nevidím na linku, podle které se má něco ustřihnout. Pak všechny možné otvíráky, hlavně ty na konzervy. Levák s nimi musí pohybovat směrem od těla, což je nejen nepohodlné, ale skoro i nebezpečné.

Další ústrky začaly ve škole. Okna ve třídách všude jen z levé strany. Takže jsem si při psaní stínil. A propos psaní. Tehdy bylo povinné psát perem, a jelikož se latinka píše zleva doprava, vše napsané jsem si ihned rozmazal, a ještě si u toho ušpinil rukáv od inkoustu.

Pak hudba. Housle. Smyčec do pravé. Možná ze mne mohl být další Jerry Goodman nebo Jean-Luc Ponty, ale copak to šlo? To samé kytary. Vybrnkávat pravou? Úplně se mi u toho bouřil mozek, jako kdyby mi nějakým ostrým střepem míhali před očima. Pak bubny. Musel jsem si je přestavit zrcadlově a učit se vše od začátku. Jenže jak se proslaví takový neznámý bubeník? Přijde na nějakou akci, sedne si za postavené bubny, zahraje, a třeba to někoho upoutá. A levák? Přijde na nějakou akci, začne přestavovat postavené bubny a stojany od mikrofonů, dokud ho majitel bubnů nenakopne. Pravou nohou.

Pak přišel čas piva. Všechny půllitry s uchem vpravo. Teď si asi myslíte, že si dělám legraci, ale není tomu tak. Když si pravák přiťukne s pravákem, udeří o sebe jejich půllitry přesně v místě, které si leváci pak strkají při pití na rty. Kolikrát jsem se takhle pořezal.

Jen pro praváky je mnoho nástrojů, zbraní, ale i třeba pantů na dveřích, klik, vypínačů, myše u počítačů, škrabky, závity. 

To vše ale není ničím proti trvalé újmě, jakou nám levákům působí jazykové stereotypy. Pravá dobrá, levá špatná. Jen si to vemte. Pracovat a levitovat. Nebo jak se řekne nečestnému jednání? Levárna. Jak se označí charakterní muž? Pravý chlap. Dokonce i právo má už ve svém názvu, že je jen pro praváky. Co znamená, že má někdo obě ruce levé? Že je nešikovný! Jasněže mám obě ruce nešikovné, ale proč se tomu neříká nějak neutrálně, nepředsudečně? Ke všemu se ještě naše metropole musí jmenovat Praha, a do Levanty je tak daleko.

Co generací leváků musí takto trpět v majoritní pravácké společnosti. Uděláte něco chybně, ostatní vás opraví. Zkoušejí vás napravit. Abyste byl správný. Všude u pozitivních konotací je základ prav. Máme se utěšovat, že slovo zlevnit má také pozitivní konotaci? No, zas tak pozitivní to slovo není. Má výklad i jako „laciný“, bezcenný. Máme se utěšovat, že král zvířat je lev a zvíře na pra je prase?

Že jsem se měl přeučit? Víte, to dokáží jen ti, co mají schopnosti sice více koncentrované do levačky, ale jinak jsou skoro obourucí. Já mám pravou ruku jen k tomu, abych byl symetrický, neumím s ní ani hodit kámen nebo udělat čáru. A ne že bych se nesnažil. Snažil. Napsal jsem píseň Příští bude ta pravá, mám pravicové názory, spousty věcí konám zcela pravidelně. Ale stejně jsem jen podřadný levák.

Přišel čas, abychom se i my leváci začali domáhat svých dosud pošlapávaných práv. I na našich životech záleží! No nemám levdu?

Autor: Ladislav Jakl, Praha, ČR, 17.7.2020

Zdroj:

http://www.ladislavjakl.cz/?p=11040#more-11040


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!