PI-NEWS.CZ

3. srp, 2018

Málokterá kauza naplno obnažila ledví nespravedlnosti a útisku způsobeného na našich
lidech tzv. právním státem, jako v případě dozvuků kauzy H-Systemu...

Nejvyšší soud de facto posvětil druhou vlnu tunelování H-Systemu, kdy má být našim občanům ukraden poctivě vytvořený a vystavěný majetek a má být rozdán pochybné konkurzní správě vedené normalizačním prokurátorem a v současné době vlastníkem 100,000,000 dolarů nacházejících se v daňových rájích, Josefem Monsportem.

Stát tentokrát naštěstí relativně zavčas zareagoval, ať už jde o osobu Andreje Babiše, který
se stal mediátorem sporu, presidenta Miloše Zemana, který si pozval na kobereček představitele soudního aparátu, či poslanec ANO Pavel Juříček, který se odvážil zpochybnit majestát soudcokracie a vhodil do pléna možný návrh na odvolávání soudců ministrem.

Soudci jsou v současné době doživotně jmenování, jejich trestání je velice obtížné, jejich
pracovní činnost je limitována, ať už extrémním nedostatkem zdrojů, či vlastní netečností, navíc se klidně spolčují do justiční mafie, která pak spolupracuje s podsvětím.

Kauza H-Systemu se řešila neuvěřitelných 20 let a na jejím konci byl extrémně nespravedlivý
a amorální rozsudek, který jen umocnil frustraci a podtrhl funkci soudů jako ochránce elitářských pořádků, korupčníků, tunelářů, politických neziskovek a cizích mocností a utiskovatele pracovitých a nezkorumpovaných obyvatel naší země.

Bylo na čase, aby se někdo dotkl nedotknutelného majestátu soudcokracie. V tomto ohledu
má president Zeman a premiér Babiš jednoznačně naši podporu a chválu.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 3.8.2018


 

 

25. čvc, 2018
Ač nepatřím mezi podvedené a okradené oběti tzv. H-Systemu, neznamená to, že v posledních dnech necítím obrovskou frustraci, vztek a znechucení z konečného rozhodnutí Nejvyššího soudu a místní soudcokracie ve věci H-Systemu a konkurzního řízení. Případ H-Systemu je přesným dokladem sociálního a morálního hyenismu, který představuje soudní systém a ponormalizační nomenklatura...
 
H-System je příběh dvou stran. Na jedné straně stojí podvedení a okradení klienti této firmy, z nichž část projevila neuvěřitelnou agilnost, sebevědomí, odhodlání poprat se s osudem. Na straně druhé stojí to nejhorší ze současného systému. Tuneláři a podvodníci, bývalý normalizační prokurátor, státní byrokracie, svévole soudcokracie a amorálnost liberály vychvalovaného „právního systému“. Na případu H-Systemu je vidět, že právní stát zavdává k bezpráví, když spravedlnost je znásilněna normativním a pozitivistickým právem, arogancí soudní moci a bezpáteřnými kabátníky.
 
Jak to vše začalo?
 
V době po pádu minulého režimu se skupina podvodníků a tunelářů rozhodla okrást stovky lidí prostřednictvím falešných slibů týkajících se levného rodinného bydlení. Od více než tisícovky klientů vymámila tato skupina tunelářů téměř miliardu korun. Dělo se tak od roku 1993 do roku 1997, kdy společnost H-System vyhlásila bankrot a konkurzní řízení. Tehdy se zjistilo, že miliarda korun se vypařila do vzduchu, neznámo kam.
 
Každý z klientů H-Systemu vložil milión korun, aby nakonec drtivá většina z nich žádné bydlení neviděla. Pouze 30 domů a bytů bylo hotových a dalších 130 rozestavěných, když ing. Smetka vytuneloval H-System. V reakci na tunelářskou akci vzniklo stavební bytové družstvo Svatopluk, které si dalo za cíl ochránit podvedené klienty a dokončit stavbu rozestavěných domů. Družstvo prostřednictvím svých klientů investovalo, se svolením prvního správce konkurzní podstaty, celkem 220 miliónů Kč do dostavby rozestavěných domů.
 
Roku 2004 byl ing. Smetka odsouzen ke 12 letům vězení za vytunelování H-Systemu. V roce 2016 byl propuštěn na svobodu.
 
Na podzim 2012 byla vyhlášena dražba domů v Horoměřících, navzdory tomu, že šlo o domy dostavěné jejich vlastními obyvateli, se svolením prvního správce konkurzní podstaty a za vlastní peníze. Každá z místních rodin investovala další milión korun a stovky hodin času do dostavby svých domů. Asi by vše dopadlo smírem, kdyby se do racionálního jednání a spolupráce mezi prvním správcem a zdejšími obyvateli nevrhli soudy a bývalý normalizační prokurátor.
 
První správce konkurzní podstaty byl odvolán a na jeho místo se dostala správkyně Ištvánková. Po ní převzal pozici správce JUDr. Josef Monsport, od 80. let normalizační prokurátor podílející se na pronásledování disentu, zejména tzv. Jazzové sekce, který si v posledních letech, podle uniklých dokumentů Panama Papers, uložil v daňovém ráji na Samoe asi 100 miliónů dolarů (cca. 2,4 miliardy Kč). Tento muž začal v rámci dražeb prodávat majetek H-Systemu prodávat za extrémně nízkou, až jen poloviční cenu jejich reálné tržní hodnoty. Celková hodnota draženého majetku je 122 miliónů Kč, dražební vyvolávací cena byla 62 miliónů Kč. Tímto způsobem byl H-System vytunelován podruhé.
 
Josef Monsport začal okradené klienty vláčet po soudech. Nejprve mu dal za pravdu pražský městský soud. Vrchní soud v Praze rozhodnutí zrušil na základě svědectví a posudku prvního správce konkurzní podstaty Karla Kudláčka. Odůvodněním byl fakt, že lidé nemovitosti dostavěli za svého, a že nebýt iniciativnosti těchto skutečných vlastníků, rozestavěné parcely by nepřežily zimu. Josef Monsport se opět odvolala, s tím, že toto rozhodnutí poškozuje většinu klientů H-Systemu. Většinu, která se se vším smířila, rozhodla se jen čekat, zatímco desítky rodin vzaly věc do vlastních rukou a něco dokázaly.
 
Nejvyšší soud se rozhodl v červenci 2018 potrestat lidskou pracovitost, píli a odhodlání a vyhověl odvolání Josefa Monsporta. Naprosto nechutně označil tuto krádež a amorálnost za „nejlepší ze špatných řešení“ a dal tak najevo, že lpění na zákonech, právo normativní a pozitivistické, kult tzv. právního státu, je nadřazen právu morálnímu a spravedlnosti. Aby toho nebylo málo, soud určil naprosto šibeniční termín vystěhování vlastníků horoměřických domů. Pouhý měsíc mají obyvatelé, z většiny starší lidé, lidé před penzí, či přímo důchodci, na to, aby opustili své domovy a našli si jiné.
 
Řada politiků se ozvala proti rozsudku v kauze H-Systemu, ale u většiny jde jen o předvolební rétoriku, tím spíše, že mnoho z nich je napojeno na jiné tunelářské kauzy, které zničily životy dalších lidí, jako je například OKD, kde taky soud vyřkl osvobozující rozsudek, a dnes, už jen jako divadélko pro veřejnost, se musí, někteří aktéři kauzy OKD, včetně Bakaly, či Sobotky, dostavit před parlamentní vyšetřovací komisi, ale tím to hasne. 
 
Jedna z mála upřímných reakcí přišla od presidenta Miloše Zemana. Ten nemusí sázet na předvolební rétoriku a oznámil, že se sejde se se zástupci Nejvyššího soudu. Rozsudek odsoudil jako pochybný a ukazující nedostatek lidskosti v rozhodování soudů, stejně jako podkopávající důvěryhodnost celého soudního systému. Někteří namítají, že na tunelování H-Systemu se podílel Miroslav Šlouf, ale ten už je dávno pryč. Miloš Zeman se ho dávno zbavil.
 
Další z upřímnějších politických reakcí je od senátora Jiřího Čuňka, který se v kauze aktivně angažuje už řadu let na straně občanů a vlastníků.
 
Vlastníci domů se už nechali slyšet, že neodejdou, že je budou muset vystěhovat násilím, že klidně zničí ty domy, jen aby stát a soudcokracie nerozkradla výsledky jejich práce, úsilí a sebenaplnění.
 
Do celé věci se dnes zapojil i premiér ČR Andrej Babiš, který jak sám řekl, chce být takovým mediátorem mezi oběma stranami ve sporu. To mu samozřejmě zvedne preference...
 
Tímhle způsobem česká soudcokracie, provázaná s normalizačními prokurátory a tuneláři, systematicky trestá lidskou pracovitost, píli a sebenaplnění, trestá to, když lidé vzdorují nepřízni osudu, vysmívá se do obličeje starým a nemohoucím, kteří nezřídka čtvrtinu svého života strávili ve strachu o své bydlení a domovy.
 
Těžko říct, kolik hnusu, bolesti, morální a jiné korupci, hyenismu a utrpení, ještě přinese soudcokracie, tzv. právní stát a liberální demokracie, ale vidíme, že frustrace a strádání našich spoluobčanů je čím dál tím horší.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 25.7.2018
29. čvn, 2018

Desatero liberálního demokrata...

1. Chcete-li diskutovat, nikdy nedefinujte pojmy, se kterými budete operovat, vždy mluvte jen o svých dojmech a pocitech, dojmologie je nový vědní obor.

2. Pokud byste už museli užít nějaký známý pojem, vyprázdněte jeho obsah a naplňte něčím jiným, tím dokonale zmatete protivníka.

3. Pohrdejte bližními, jste přece elita, které prostý člověk ani nemůže rozumět.

4. Vždy stůjte na straně menšiny, protože ta má vždy pravdu.

5. Ostatně každý má svou pravdu, nikdy se nevztahujte k absolutnu, vše je třeba relativizovat.

6. Diskutujte jen o podružných tématech, přistupujte k nim ideologicky, ne logicky.

7. Tradice jsou jen zajímavost, folklor, který patří do skanzenu, vše nové je lepší, než to staré, vše je třeba modernizovat.

8. Při volbách nepřijímejte rozhodnutí většiny, je třeba volby opakovat, dokud nezvítězí vaše strana a pokud to nejde, zpochybňujte výsledky, mluvte o rozdělení společnosti a prosazujte svoji pravdu všemi prostředky.

9. Buďte proti cenzuře, ale podporujte dohled nejen nad tím, co lidé veřejně hlásají, ale i nad tím, co si myslí v soukromí, jen tak jim zajistíte ráj na zemi, když ne jim, tak sobě určitě.

10. Podílejte se na koordinaci mediální i politické masáže klanů, které v této zemi vládnou jako marxisté, maoisté či reformní komunisté už desetiletí a s úspěchem předávají štafetu vládnutí svým dětem a vnoučatům.

Autor: páter Milan Badal, Praha, ČR, 29.6.2018


 

22. čvn, 2018

Až doposud sprosté hnusy hlásané obskurními skupinkami a la Sudetoněmecký landsmanschaft, nebo různá brněnská pseudohnutí, která ve volném čase przní národní kulturu, se přesunula mezi nejvyšší německou „elitu“ ztělesněnou říšskou kancléřkou Angelou Merkelovou...

Prohlášení, která by dříve vůbec neprošla, či se setkala s odporem historiků, veřejnosti a většiny politických představitelů, se dnes stávají běžným koloritem germánské vládnoucí třídy.
Angela Merkelová se rozhodla pro ohavně jedovatý koktejl, spojila provolání k sudetským
Němcům a dalším kolaborantům a zrádcům s „Mezinárodním dnem uprchlíků“, postavila na roveň sudetské Němce s migranty (kouzlo nechtěného…) a vše završila prohlášením, že neexistovalo žádné morální ospravedlnění pro vyhnání Němců. Aby nás nikdo neobvinil, že vytrháváme z kontextu, zde je inkriminovaná pasáž prohlášení Merkelové:

„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé
světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury. To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.“

V německém komediálním seriálu „Berlín, Berlín“ byla, kdysi hláška, že ani spolkový kancléř si nedokáže odporovat v jedné větě. Gratuluji Angele Merkelové, ta to dokázala! Druhá věta popírá první…

Já sám úmyslně používám termín „vyhnání“, protože vyhnanství byl velice přiměřený trest
sudetským Němcům za zradu, které se dopustili na Československé republice. Němci přišli do Čech na pozvání českých králů, aby zušlechtili neobývané pohraničí, ale po pár stoletích se rozhodli, že ač hosti, stanou se zloději. Byla to stejná situace, jako kdyby řemeslník přišel k Vám domů něco opravit, nebo zlepšit a pak si to chtěl nechat zaplatit tím, že Vám zabere kuchyni nebo obývák. Přesně to v roce 1938 udělali sudetští Němci a začali s tím už v roce 1935, kdy hromadně volili nacistickou filiálku SdP Konráda Henleina.

Na konci Druhé světové války existoval všeobecný, celoevropský konsensu pro provedení
populačních transferů, které měli zabránit opakování drancování a separatismu německého živlu. Bylo odsunuto celkem 12 miliónů lidí z Polska, Pobaltí, Rumunska, východního Pruska, Československa, Maďarska, Itálie, Jugoslávie, Alsaska a dalších států a území. Zdaleka tedy nešlo o českou událost. K vyhnání Němců došlo na základě tlaku československé a polské exilové vlády, na základě rozhodnutí Mezispojenecké komise Velké Británie, USA a Sovětského svazu, na základě analýz britských vlád vypracovaných v letech 1940 a 1942 o možnosti uskutečnění populačního transferu německého obyvatelstva a na základě řady dalších podmínek. Nicméně tím nejsilnějším MORÁLNÍM opodstatněním a základem k vysídlení německého živlu bylo 70 miliónů mrtvých a zmrzačených.

27 miliónů mrtvých Rusů, 20 miliónů mrtvých Číňanů, 6 miliónů mrtvých Poláků, 4 milióny
východoindických Holanďanů, 2.2 miliónu Indů, 1.7 miliónu Jugoslávců, 800 tisíc Řeků, 600 tisíc Francouzů, po půl miliónu Rumunů, Italů, Maďarů a Korejců, 400 tisíc Britů, 370 tisíc Američanů, 355 tisíc Čechů a českých Židů, 250 tisíc Lotyšů, 210 tisíc evropských Holanďanů a oběti z dalších 40 států a národů světa. Z toho civilních obětí asi 30 miliónů. Německo mělo civilních obětí 1.5 miliónu a z toho 600 tisíc povraždilo samo. 85% českého židovského obyvatelstva, bylo vyvražděno. 60% všech evropských Židů bylo zavražděno. Tzv. konečné řešení české otázky vypracované Henleinem (sudetský Němec), Heydrichem, Frankem (sudetský Němec) a dalšími nacistickými pohlaváry, počítalo se systematickým kulturním, etnickým a politickým zničením českého národa, který měl být doslova rozčtvrcen na čtyři skupiny určené k poněmčení (Emanuel Moravec, kolaboranti, dnešní česká politická elita), vyhnání (většina obyvatelstva), sterilizaci a dožití (méněcenné, ale kolaborantské obyvatelstvo), nebo úplnému vyvraždění (Židé, Romové a další).

Z ekonomického hlediska způsobilo Německo českým zemím škody ve výši 300 miliard
dolarů, nemluvě o 40 tunách zlata, které dodnes nevrátilo. Polsku způsobilo škody ve výši 1 biliónu dolarů. Řecku způsobilo škody ve výši zhruba 80 miliard dolarů a tak dále. Sovětský svaz si reparace vybral prostřednictvím odvozu surovin a průmyslových technologií, Američané, kteří žádné reparace neměli mít, si je vybrali naverbováním nacistických vědců a generálů. Naše země pouze získala zpátky svou územní integritu.

Zpět k Merkelové a spol. Angela Merkelová svým prohlášením navíc otevřeně popřela
Česko-německou deklaraci z roku 1997, kde Německo přijímá morální odpovědnost, s tím, že odsun obyvatelstva byl důsledkem politiky nacistického Německa. Prohlášení Merkelové, které přišlo, jen pár týdnů potom, co se Bernd Posselt chvástal tím, že v roce 2020 se uskuteční sudetoněmecký sjezd v Brně, vzbudilo ostrou kritiku, ale i vzteklé přitakávání, v české politické scéně. Miloš Zeman a Andrej Babiš tvrdě odsoudili prohlášení Merkelové. Předvolební zpátečku zařadili Gazdík a Fiala, kteří si nemohli dovolit přijít o voliče před nadcházejícími senátními a komunálními volbami a zkritizovali prohlášení Merkelové. Radim Valenčík, vysokoškolský učitel, odsoudil prohlášení Angely Merkelové jako útok na Česko-německou deklaraci.

Úryvek z Česko-německé deklarace, pasáž č. II:

Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji,
který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého
pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které
Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny. Německá strana vzdává čest
obětem nacionálněsocialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor.
Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálně-socialistická politika násilí vůči
českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.

Jiná část elity, ale opět selhala a rozhodla se sklonit před Velkoněmeckou říší. Pavel Šafr
napsal, že „vyhnání našich německých spoluobčanů bylo hnusným zločinem, který přispěl k nástupu komunistů“. Pavel Šafr zaměňuje příčinu a důsledek. Nástup komunistů byl důsledkem politiky Německa vůči naší zemi. Apologezy výroků Angely Merkelové předvedl na iRozhlasu, českém VEŘEJNOPRÁVNÍM médiu, Petr Fischer, který v celém omluvačném prohlášení útočil na Česko a české vlastenectví a hájil říšskou kancléřku. Podobně se vyjadřoval i Miroslav Kalousek, u kterého už je to tradiční. Pirátský poslanec Peksa prohlásil, že výrok Angely Merkelové je jen součástí vnitroněmecké politické debaty. Problém, pane Pekso, je v tom, že každý takový výrok má svou symboliku a je aktem, který může dát půdu k vytvoření „legitimity“ sudetoněmeckého záboru českého pohraničí. Mnoho dalších omluvačů poukazuje na to, že Merkelová nemluvila o Čechách, ale o východních zemích. Je úplně jedno jestli mluvila o Čechách, nebo třeba tramtárii. Morální základ pro odsun německého obyvatelstva byl naprosto nezpochybnitelný a nezvratný.

Nyní mám tedy já jiné prohlášení, či spíše pětibodový plán, jak jednou provždy předejít
dalšímu německému expanzionismu. Žádáme tedy:

1. Rozpuštění Spolkové republiky Německo na jednotlivé suverénní státy.
2. Rozpuštění Bundeswehru a omezení zbrojních kapacit nástupnických států.
3. Splacení reparací, které budou proporcionálně rozděleny mezi jednotlivé státy.
4. Omezení hlasovacího práva a postavení německých států v OSN.
5. Izolace nástupnických německých států od Evropské unie a NATO.

Je to absurdní prohlášení? To by před pár lety bylo i prohlášení Merkelové. Před všemi těmi
omluvami brněnských radních, před vylhaným Habermannovým mlýnem, před ničením památníků Rudé armády, před bagatelizací a popíráním holocaustu…

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.6.2018


 

 

 

23. kvě, 2018

Steve Bannon (duchovní otec AltRight) měl právě debatu v Praze, aniž by se o tom, kdovíjak vědělo. Diskuse proběhla pod záštitou českých cuckservativců vedených Alexandrem Vondrou, bývalým velvyslancem ČR ve Spojených státech amerických, a za přítomnosti ultralevicového demokratického aktivisty a lobbisty Lannyho Davise...

Samotná akce byla uspořádána zbrojařskou skupinou Czechoslovak Group s podporou babišovské Mafry. Diskuse nazývaná „Co se to děje v Americe“, byli za českou stranu přítomni právě ti lidé, kteří by v Americe reprezentovali bushovské křídlo, či spíše elitní establishment, především Nečas, Langr a Zahradil. Přesně ten typ lidí, který přivedl Ameriku na pokraj chaosu, ruku v ruce s demokraty, a kteří mají na svědomí katastrofy jako je Irák.

Zatímco soudruh Davis předložil přítomným problémy, které nejvíce trápí americké
intelektuální, pravdoláskařské a jiné levicové elity, tedy, že USA pod vedením Donalda Trumpa už není tak hodná, že není tak nablyštěná levicovostí jako dříve, že Trump kazí Americe pověst, Steve Bannon poukázal na skutečné problémy, ne jen intelektuální a emoční problémy, nad kterými masturbuje washingtonská kavárna. Prostě typické nesmysly, které obyčejného amerického občana vůbec nezajímají. Toho občana, který přežívá ze dne na den.

Poukázal na to, že 160 miliónů Američanů nemá žádné úspory, že polovina amerických
rodin nemá ani 40 dolarů v hotovosti, že veškeré peníze a zdroje jsou v rukou nevolených elit. Steve Bannon velice správně odrazil výtky rasismu a xenofobie, když proti těmto ideologiím postavil občanský a ekonomický nacionalismus. Ten nejede podle barvy pleti, či podle náboženství, ale podle toho, jestli dodržujete zákony, a jste slušnými občany země, která Vás hostí, což je ovšem pohříchu v plném rozporu například s islámem.

Steve Bannon apeloval na ekonomické impulsy pro domácí podniky, aby prodávali především doma, a ne v zahraničí, stejně tak velice po právu vyčetl evropským zemím, že se vezou na bezpečnostní politice USA, a že nejsou ochotny investovat do ozbrojených sil, až na čestné výjimky jako je Polsko. Steve Bannon kromě jiného varoval před tím, že Amerika už nedokáže ufinancovat vojenské výdaje, a že na tom tratí právě americké obyvatelstvo. Vyzval k snížení daní drobným a středním podnikům, stejně jako k zavedení miliónářské dávky pro oligarchy.

Je jednoznačně jasné, že Steve Bannon ze svých postojů a názorů neuhnul, zatímco Donald
Trump bohužel v otázce Sýrie a udržení altrightu ve vedení Spojených států amerických selhal. Na jeho omluvu je nutné říci, že v tomto ohledu nejspíše klíčovou roli sehrál jeho zeť Jared Kushner, který je služebníkem cuckservativců v okolí Donalda Trumpa. Za to Steve Bannon nadále propaguje ty názory, které měl během prezidentské kampaně, během svého působení v Bílém domě, a které má dodnes, za což mu patří velký hold a loajalita českého altrightu.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 23.5.2018