22. čvn, 2018

ČESKO: Zrůdné výlevy Angely Merkelové

Až doposud sprosté hnusy hlásané obskurními skupinkami a la Sudetoněmecký landsmanschaft, nebo různá brněnská pseudohnutí, která ve volném čase przní národní kulturu, se přesunula mezi nejvyšší německou „elitu“ ztělesněnou říšskou kancléřkou Angelou Merkelovou...

Prohlášení, která by dříve vůbec neprošla, či se setkala s odporem historiků, veřejnosti a většiny politických představitelů, se dnes stávají běžným koloritem germánské vládnoucí třídy.
Angela Merkelová se rozhodla pro ohavně jedovatý koktejl, spojila provolání k sudetským
Němcům a dalším kolaborantům a zrádcům s „Mezinárodním dnem uprchlíků“, postavila na roveň sudetské Němce s migranty (kouzlo nechtěného…) a vše završila prohlášením, že neexistovalo žádné morální ospravedlnění pro vyhnání Němců. Aby nás nikdo neobvinil, že vytrháváme z kontextu, zde je inkriminovaná pasáž prohlášení Merkelové:

„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé
světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury. To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění.“

V německém komediálním seriálu „Berlín, Berlín“ byla, kdysi hláška, že ani spolkový kancléř si nedokáže odporovat v jedné větě. Gratuluji Angele Merkelové, ta to dokázala! Druhá věta popírá první…

Já sám úmyslně používám termín „vyhnání“, protože vyhnanství byl velice přiměřený trest
sudetským Němcům za zradu, které se dopustili na Československé republice. Němci přišli do Čech na pozvání českých králů, aby zušlechtili neobývané pohraničí, ale po pár stoletích se rozhodli, že ač hosti, stanou se zloději. Byla to stejná situace, jako kdyby řemeslník přišel k Vám domů něco opravit, nebo zlepšit a pak si to chtěl nechat zaplatit tím, že Vám zabere kuchyni nebo obývák. Přesně to v roce 1938 udělali sudetští Němci a začali s tím už v roce 1935, kdy hromadně volili nacistickou filiálku SdP Konráda Henleina.

Na konci Druhé světové války existoval všeobecný, celoevropský konsensu pro provedení
populačních transferů, které měli zabránit opakování drancování a separatismu německého živlu. Bylo odsunuto celkem 12 miliónů lidí z Polska, Pobaltí, Rumunska, východního Pruska, Československa, Maďarska, Itálie, Jugoslávie, Alsaska a dalších států a území. Zdaleka tedy nešlo o českou událost. K vyhnání Němců došlo na základě tlaku československé a polské exilové vlády, na základě rozhodnutí Mezispojenecké komise Velké Británie, USA a Sovětského svazu, na základě analýz britských vlád vypracovaných v letech 1940 a 1942 o možnosti uskutečnění populačního transferu německého obyvatelstva a na základě řady dalších podmínek. Nicméně tím nejsilnějším MORÁLNÍM opodstatněním a základem k vysídlení německého živlu bylo 70 miliónů mrtvých a zmrzačených.

27 miliónů mrtvých Rusů, 20 miliónů mrtvých Číňanů, 6 miliónů mrtvých Poláků, 4 milióny
východoindických Holanďanů, 2.2 miliónu Indů, 1.7 miliónu Jugoslávců, 800 tisíc Řeků, 600 tisíc Francouzů, po půl miliónu Rumunů, Italů, Maďarů a Korejců, 400 tisíc Britů, 370 tisíc Američanů, 355 tisíc Čechů a českých Židů, 250 tisíc Lotyšů, 210 tisíc evropských Holanďanů a oběti z dalších 40 států a národů světa. Z toho civilních obětí asi 30 miliónů. Německo mělo civilních obětí 1.5 miliónu a z toho 600 tisíc povraždilo samo. 85% českého židovského obyvatelstva, bylo vyvražděno. 60% všech evropských Židů bylo zavražděno. Tzv. konečné řešení české otázky vypracované Henleinem (sudetský Němec), Heydrichem, Frankem (sudetský Němec) a dalšími nacistickými pohlaváry, počítalo se systematickým kulturním, etnickým a politickým zničením českého národa, který měl být doslova rozčtvrcen na čtyři skupiny určené k poněmčení (Emanuel Moravec, kolaboranti, dnešní česká politická elita), vyhnání (většina obyvatelstva), sterilizaci a dožití (méněcenné, ale kolaborantské obyvatelstvo), nebo úplnému vyvraždění (Židé, Romové a další).

Z ekonomického hlediska způsobilo Německo českým zemím škody ve výši 300 miliard
dolarů, nemluvě o 40 tunách zlata, které dodnes nevrátilo. Polsku způsobilo škody ve výši 1 biliónu dolarů. Řecku způsobilo škody ve výši zhruba 80 miliard dolarů a tak dále. Sovětský svaz si reparace vybral prostřednictvím odvozu surovin a průmyslových technologií, Američané, kteří žádné reparace neměli mít, si je vybrali naverbováním nacistických vědců a generálů. Naše země pouze získala zpátky svou územní integritu.

Zpět k Merkelové a spol. Angela Merkelová svým prohlášením navíc otevřeně popřela
Česko-německou deklaraci z roku 1997, kde Německo přijímá morální odpovědnost, s tím, že odsun obyvatelstva byl důsledkem politiky nacistického Německa. Prohlášení Merkelové, které přišlo, jen pár týdnů potom, co se Bernd Posselt chvástal tím, že v roce 2020 se uskuteční sudetoněmecký sjezd v Brně, vzbudilo ostrou kritiku, ale i vzteklé přitakávání, v české politické scéně. Miloš Zeman a Andrej Babiš tvrdě odsoudili prohlášení Merkelové. Předvolební zpátečku zařadili Gazdík a Fiala, kteří si nemohli dovolit přijít o voliče před nadcházejícími senátními a komunálními volbami a zkritizovali prohlášení Merkelové. Radim Valenčík, vysokoškolský učitel, odsoudil prohlášení Angely Merkelové jako útok na Česko-německou deklaraci.

Úryvek z Česko-německé deklarace, pasáž č. II:

Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji,
který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého
pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky. Lituje utrpení a křivd, které
Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny. Německá strana vzdává čest
obětem nacionálněsocialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor.
Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálně-socialistická politika násilí vůči
českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.

Jiná část elity, ale opět selhala a rozhodla se sklonit před Velkoněmeckou říší. Pavel Šafr
napsal, že „vyhnání našich německých spoluobčanů bylo hnusným zločinem, který přispěl k nástupu komunistů“. Pavel Šafr zaměňuje příčinu a důsledek. Nástup komunistů byl důsledkem politiky Německa vůči naší zemi. Apologezy výroků Angely Merkelové předvedl na iRozhlasu, českém VEŘEJNOPRÁVNÍM médiu, Petr Fischer, který v celém omluvačném prohlášení útočil na Česko a české vlastenectví a hájil říšskou kancléřku. Podobně se vyjadřoval i Miroslav Kalousek, u kterého už je to tradiční. Pirátský poslanec Peksa prohlásil, že výrok Angely Merkelové je jen součástí vnitroněmecké politické debaty. Problém, pane Pekso, je v tom, že každý takový výrok má svou symboliku a je aktem, který může dát půdu k vytvoření „legitimity“ sudetoněmeckého záboru českého pohraničí. Mnoho dalších omluvačů poukazuje na to, že Merkelová nemluvila o Čechách, ale o východních zemích. Je úplně jedno jestli mluvila o Čechách, nebo třeba tramtárii. Morální základ pro odsun německého obyvatelstva byl naprosto nezpochybnitelný a nezvratný.

Nyní mám tedy já jiné prohlášení, či spíše pětibodový plán, jak jednou provždy předejít
dalšímu německému expanzionismu. Žádáme tedy:

1. Rozpuštění Spolkové republiky Německo na jednotlivé suverénní státy.
2. Rozpuštění Bundeswehru a omezení zbrojních kapacit nástupnických států.
3. Splacení reparací, které budou proporcionálně rozděleny mezi jednotlivé státy.
4. Omezení hlasovacího práva a postavení německých států v OSN.
5. Izolace nástupnických německých států od Evropské unie a NATO.

Je to absurdní prohlášení? To by před pár lety bylo i prohlášení Merkelové. Před všemi těmi
omluvami brněnských radních, před vylhaným Habermannovým mlýnem, před ničením památníků Rudé armády, před bagatelizací a popíráním holocaustu…

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.6.2018