28. čvc, 2018

SLOVENSKO: Odkaz veľkého človeka Tomáša Haasa

Včera sa s nami rozlúčil Tomáš Haas, vzácny analytik, pravdovravný muž, obdarený životnou múdrosťou a pochopením. Namiesto epitafu, pripomeňme si jeden z jeho posledných komentárov na sociálnej sieti. A hlavne – zapamätajme si ho!

Protest v italské opeře Nabucco
Děkuji čtenářce za následující příspěvek.

Ta píseň je minimálně „zimomriavka“ (jak tu někdo podobným zážitkům krásně říká), a pokud vnímáte text, tak vás to může i rozbrečet, jak se stalo mně …tak přidávám i překlad textu.

PROSÍM – NEJDŘÍVE SI PŘEČTĚTE TEXT A POTOM POSLOUCHEJTE. JE TO OPRAVDU SÍLA A NÁDHERA.

To je opravdu síla všech sil, hudba je prostě mocná. Přátelé milí, existuje několik druhů protestů. Jeden z nich vám chci ukázat – výňatek z opery G. Verdiho Nabucco – sbor zotročených Židů odvlečených po prohrané válce do Babylonu asi 590 před našim letopočtem.

Opera se hrála v Římě letos při příležitosti 150 výročí moderní Itálie za přítomnosti neoblíbeného Berlusconiho a starosty Říma, který v rámci projevu před zahájením opery kritizoval škrty rozpočtu na kulturu.

Už před začátkem opery byl dlouhý potlesk (Italové, jak víte, milují Verdiho a jeho opery a většinou znají opery nazpaměť a slavné árie zpívají často).

Opera proběhla normálně až k uvedenému sboru, v jehož textu jsou slova: „Oh má země, tak krásná a ztracená!“ V hledišti bylo zvláštní napětí, které cítil dirigent i účinkující.

Když skončil sbor otroků, byl obrovský aplaus. Dirigent slyšel výkřiky „Opakovat! Viva Italia!“

A rozruch neustával. V Itálii není zvykem opakovat části v průběhu opery, ale nakonec, když se rozruch utišil, obrátil se dirigent na Berlusconiho a řekl.

„Souhlasím s Viva Italia! Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to, co se děje v mé zemi a proto (k obecenstvu) přijímám Vaši prosbu o opakování! – Nejen pro vlastenecký obsah, ale při dirigování slov „Oh má krásná ztracená země“ myslím na to, že když budeme takto pokračovat, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie. V tom případě bude naše země opravdu ztracena.“

Potom řekl: „Já, Motti, jsem mlčel po léta. Nyní bych chtěl dát této písni skutečný význam. Jsme doma v Římě, v divadle se skvělým sborem a nádherným doprovodným orchestrem. Navrhuji Vám, abyste se připojili, a budeme zpívat všichni spolu“.

Potom zahájil opakování písně sboru, obrátil se k publiku a dirigoval jejich zpěv. Lidí byli vidět jen tmavě, protože světlené bylo jen jeviště, ale jak publikum, tak všichni na jevišti, zpívali ve stoje.

Když sbor skončil, bylo vidět, jak si ženy zpívající ve sboru utíraly slzy.

A můj komentář: „Také je nám třeba takové Nabucco.“

Tomáš Haas bol človek neobyčajne morálny, nedokázal zniesť, že civilizácia postavená na práve, spravodlivosti a demokracii odhadzuje svoje korene. Možno aj to prispelo k tomu, že umrel príliš skoro, vo veku nedožitých 71 rokov. Ešte máme čas katastrofu zastaviť. V Taliansku si to uvedomujú a je na čase, aby sa zobudili aj Slováci.

Autor: Juraj Poláček, Bratislava, Slovensko, 28.7.2018

Video zde:

https://www.youtube.com/watch?v=G_gmtO6JnRs

Zdroj: