IZRAEL NEWS

26. dub, 2020

Po sedmnácti měsících neúspěšných pokusů o sestavení vlád a koaličních dohod...

Po sedmnácti měsících, kdy Stát Izrael zažil troje parlamentní volby, které však nepřinesli rozuzlení a vždy jen zdlouhavá jednání, kličkování, paktování a porušování dohod, jak to je v parlamentarismu velice běžné. Tímto problémem trpěl i Stát Izrael, ale byla to nynější krize v souvislosti s koronavirem, která přiměla vůdce dominantních izraelských stran – pravicové konzervativní strany Likud a liberálně levicové strany „Modrobílá“ k dohodě, ze které vzejde stabilní vláda, která povede Stát Izrael v době této krize.
 
Dne 20. dubna konečně dospěli k historické dohodě, na jejímž základě si rozdělí ministerstva a pravomoci v rámci vlády. Základní podmínkou pro sestavení této vlády, a zároveň gesto dobré vůle, které projevil stávající premiér Benjamin Netanjahu, je časové omezení jeho vlastního mandátu v pozici premiéra. Benjamin Netanjahu se nyní stane opět premiérem Státu Izrael, ale bude jím nejdéle do října 2021. Poté předá pozici svému koaličnímu partnerovi Benny Gantzovi.
 
Nicméně, proč jsem napsal v úvodním titulku otazník? Několik jistě užitečných, jistě prospěšných a jistě slušných politických neziskovek se rozhodlo tuto kritickou dohodu torpédovat, v zájmu svých vznešených ideálů i z jiných důvodů. „Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli“ a další neziskové organizace podali dovolání k Nejvyššímu soudu Izraele na základě toho, že Benjamin Netanjahu je obžalovaný v několika kauzách.
 
Kvůli něčemu takovému chtějí uprostřed hospodářské, bezpečnostní a lékařské krize tito aktivisté potopit fungování jediné demokracie blízkého východu… 
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 26.4.2020
8. bře, 2020

Zdá se, že Izrael brzy v otázce patových situací trumfne Španělsko, které s touto situací, sice zápasilo celé čtyři roky, avšak při stejném počtu voleb, jako Izrael za poslední rok...

Publikovali jsme článek o izraelských volbách z dubna 2019… ze září 2019… a nyní přinášíme článek o volbách z března 2020.

Volby dopadly částečně překvapivě, protože většina předvolebních průzkumů přisuzovala pokračující úspěch středolevé liberální koalici Bennyho Ganze „Modrá a bílá“. To se změnilo bezprostředně před volbami, které nakonec vyhrál Likud Benjamina Netanjahua. Nicméně, přesto se nezdá, že by se situace mohla nějak výrazně posunout, protože výsledky jsou patové a neochota politiků dohodnout se vysoká.

K výsledkům. Strana Likud získala 29,46% a 36 křesel v Knesetu, čímž posílila o 4 poslance. Modrá a bílá percentuálně posílila, ale zdaleka ne tolik, jako právě Likud a zůstala na svých 33 poslancích. Třetí místo s 15 poslanci získala Sjednocená kandidátka arabských a levicových židovských politiků, která získává pozici hlavní levicové síly. Sjednocenou kandidátku vede arabský atheista Ajman Odeh, který se však dal do holportu s částečně islamistickou Sjednocenou arabskou kandidátkou. Jeho strana posílila zejména díky bývalým voličům izraelské Strany práce a dalších levicových frakcí a skupin. Čtvrté místo získala ultrakonzervativní ortodoxní judaistická strana Šas zastupující zájmy sefardských a mizrachimských Židů a ultraortodoxních náboženských kruhů v rámci židovské společnosti. Šas získala 7,69% a 9 poslanců. Zůstala na stejném. Na svých 7 poslancích zůstala i Sjednocená tóra judaismu, umírněná ortodoxní a konzervativní strana.

Jednoznačným poraženým voleb je koalice Strany práce, feministické strany Most a ekolevicová strana Merec. Ti ztratili tři poslance a klesli z 10 na 7. O jednoho poslance přišla sekulárně nacionalistická strana Avidora Lieberman „Izrael je náš domov“ a získala 7 poslanců. Stejnou ztrátu utrpěla izraelská Pravice, konzervativně nacionalistická strana spojená s částí ortodoxních Židů.

Přítomnosti 15 poslanců ze Sjednocené kandidátky, kteří s pravidelností sobě vlastní bojkotují, anebo jsou roztříštění v tom, koho podpořit na úřad premiéra, stejně jako prozatímní zatvrzelost a neústupnost Avidora Liebermana vůči Benjaminu Netanjahuovi, představuje reálné
překážky na sestavení stabilní a silné vlády v Izraeli nyní, v době napětí, násilí a bojů na Blízkém východě, které stravují celý region, i díky vlivu Turecka.

Rozhodující budou další dny, protože i samotná Izraelská společnost je unavená z neustálých voleb.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 8.3.2020


 

22. zář, 2019
Již před několika měsíci jsme Vás informovali o dubnových volbách v Izraeli. Bohužel pro Izrael, se nepodařilo zajistit pokračování vlády Benjamina „Bibi“ Netanjahua... 
 
Izraelské liberální elity, si podobně jako ty naše, snaží najít, jakoukoliv hůl na bití psa, a v současnosti je to obvinění z korupce vůči premiérovi. Zatímco náš premiér se zbavil trestního stíhání a potažmo smetl mocný argument naší pravdoláskařské opozice, ten izraelský prozatím ne, což vedlo k patu, jeho nezvolení do funkce a opakování voleb, tentokrát 17. září.
 
Do izraelského parlamentu Knesset se dostalo devět politických uskupení. Po šesti letech přišla konzervativně vlastenecká strana Likud o prvenství a oslabila o sedm poslanců. Na první místo se dostala strana „Modrá a bílá“ bývalého náčelníka generálního štábu Benny Gance. Obdržela 33 poslanců a oproti dubnu o dva poslance oslabila. Liberálně levicová a rovnostářská partaj, jejíž jediné kladné body jsou v otázce politiky k palestinským Arabům, ale i ta je umírněnější, než u Likudu, který byl právě druhý s 31 poslanci. Třetí místo dobylo islamisticko-komunistické uskupení „Jednotná kandidátka“ s 13 poslanci. Posílili o tři poslance, nejspíše díky nejednotě a nestabilitě Izraele, který se snaží systematicky zničit, ale taky díky sjednocení do společné strany, protože tato kandidátka je tvořena komunisty z Hadaše, arabisty z Taalu a Baladu a islamisty ze Sjednocené arabské kandidátky.
 
Čtvrté místo obsadila ultraortodoxní strana Šas, Sefardští strážci Tóry z nichž mnozí opovrhují Izraelem, protože byl vytvořen člověkem, a nikoliv bohem, a kteří odmítají, aby ortodoxní a ultraortodoxní židé/Židé sloužili v izraelských ozbrojených silách, kvůli čemuž padla poslední vláda. Posílili o jednoho poslance na 9 poslanců. Páté místo obsadil izraelský patriot a obránce Izraele, Avidor Lieberman se svou stranou „Izrael je náš domov“. Lieberman je mostem v rusko-izraelských vztazích, snaží se omezit dopady ultraortodoxních židů/Židů na obranyschopnost země a posílit vlasteneckou linii národa. Lieberman získal osm poslanců. Stejný počet poslanců získala strana „Sjednocený judaismus Tóry“, další ortodoxní židovské uskupení. Mírně modernější a sekulárnější uskupení ve srovnání s Šas, ale stále, ještě uskupení hájící v první řadě náboženské a nikoliv národní zájmy. Sedmé místo má aliance „Pravice“ v čele s ambiciózní izraelskou nacionalistkou, možná novou Goldou Meirovou, někdejší ministryní spravedlnosti Ajelet Šaked. Jako ministryně spravedlnosti bojovala proti svévoli soudcokracie, aktivně podporovala izraelský patriotismus a sionismus, stejně jako nezávislost Kurdistánu a rozvoj tržního hospodářství v Izraeli. Navíc podporuje zájmy izraelských osadníků, kteří se snaží získat zpět celé území Izraele. „Pravice“ získala sedm poslanců, ale hned po volbách se rozpustila na Novou pravici Šakedové a Unii pravicových stran Rafi Peretze. Zadlužující hard-core socialisté ze Strany práce Izraele zůstali na svých 6 poslancích. Poslední skončila s pěti poslanci levicově-liberální Demokratické unie.
 
Výsledkem těchto výsledků je nový pat. Pravděpodobně. Benjamin Netanjahu vyzval k ustanovení „vlády národní jednoty“, aby se předešlo konání dalších předčasných voleb. Benny Ganc, jako liberál útočící na Netanjahua, kvůli údajné korupci, to odmítl. 18. Září vyslal Netanjahu své zástupce k Šasu, Sjednocenému judaismu Tóry a Pravici k zahájení jednání. Lieberman obvinil Netanjahua, že vláda národní jednoty je úskok, protože nelze dosáhnout v Izraeli národní jednoty s ortodoxními stranami jako je Šas a SJT. Prozatím není jasné, jak se strany vysloví. Pokud by šlo o obyčejné dělení na levici a pravici, levice by měla 55 poslanců a pravice 63 poslanců, ale tak jednoduché to není. Arabští poslanci bojkotují rozhodování o izraelské politice, a tak levice přichází o minimálně 13 poslanců. U pravice zase dělají potíže ortodoxní strany, a berou jí sedmnáct poslanců. Benny Ganc žádá zabrání opakování voleb „za každou cenu“, ale je to pokrytectví, protože odmítá spolupracovat s Netanjahuem, který naopak nevyloučil konání nových předčasných voleb.
 
Vše je nyní na presidentu Rivlinovi, který sehraje svou úlohu při vybírání prvního uchazeče o premiérské místo. Doufejme, že izraelský patriotismus převládne, a Bibi bude pokračovat, nejlépe v tandemu s Liebermanem a Šakedovou, i když jsou mezi nimi názorové rozdíly a neshody v praxi.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.9.2019
12. dub, 2019

Očekávané předčasné izraelské parlamentní volby skončily, a skončily velice nečekaně,
ale hlavně nepříjemně pro všechny odpůrce a nepřátele Benjamina Netanjahua, dosud jednoho z nejúspěšnějších a nejschopnějších premiérů Státu Izraele...

K předčasným volbám došlo v důsledku „korupční“ pseudokauzy, která byla velice šťavnatým námětem izraelských levicových médií a v důsledku neshod nad zákony týkajících se ultraortodoxních Židů a jejich služby v armádě a dalších složkách. Ministr obrany Avidor Lieberman se postavil proti návrhu ultraortodoxních židovských stran, aby studium tóry bylo považováno za součást civilní služby, a tedy za výjimku z povinné vojenské služby.

Na těchto volbách je dobře vidět i úloha předvolebních průzkumů, jejich slabost a
nepřesnost.

Vítězem voleb je strana Likud (Konsolidace) Benjamina Netanjahu. Poslední
předvolební průzkum přisuzoval pravicově konzervativní straně Likud 27-28 poslanců. Strana
nakonec získala 36 poslanců a dokonce se umístila první, ač první místo bylo dlouho
přisuzováno liberálně levicové „Modrobílé“ alianci, která měla dostat 30-36 poslanců. Získala
35, takže jen v horním limitu se trefili. S obrovským odstupem a posílením jen o jednoho
poslance, skončila třetí strana Shas, která získala 8 poslanců a měla podle průzkumů získat jen
5 poslanců. Tato strana reprezentuje zájmy ultraortodoxních Židů. Čtvrté místo má podobně
zaměřená strana Sjednocená tóra judaismu s 7 poslanci. Páté místo získala koalice
ultralevicového Demokratického hnutí za mír a rovnost Hadash a Arabské obrozenecké hnutí
Ta´al. Toto seskupení získalo dohromady 6 poslanců a zůstalo na stejném. Největším
poraženým těchto voleb je sociálnědemokratická Strana práce Izraele, kdysi (počítaje její
předchůdkyně) jedna z nejsilnějších a nejúspěšnějších izraelských stran. Nyní spadla z 19 na 6
poslanců. Podobný trend, který zažívají sociální demokracie napříč světem. Většina jejích
voličů nejspíše přešla k Modrobílým. Yisraeil Beiteinu, „Izrael je náš domov“, sekulárního a
radikálně konzervativního zastánce zájmů ruských Židů Avidora Liebermana, oslabil o
jednoho poslance a skončil s 5 poslanci. Sjednocená pravice zastupující zájmy izraelských
osadníků přišla o tři poslance a skončila se stejným počtem jako Liebermanovo uskupení.
Proarabská socialistická strana Meretz (Razance) ztratila jednoho poslance a skončila s 4
poslanci. Se stejným počtem poslanců, ale ztrátou hned 6, skončila těsně za ní nemastná
neslaná liberální strana Kulanu (Všichni z nás). Poslední strana, která se dostala do Knesetu,
byť ztratila 3 poslance a má nyní jen 4, je Sjednocená arabská kandidátka v koalici s radikálně
levicovou Národní demokratickou aliancí. SAK je hnutí označující se za „antisionistické“,
které se při několika příležitostech spojilo s extrémními islamistickými frakcemi (např.
Islámským hnutím v Izraeli).

Sestavit vládu bude velice obtížné, když vezmeme v potaz, že ta minulá se zhroutila,
kvůli neshodám v otázce postavení ultraortodoxních Židů. Izraelská vláda potřebuje 61
poslanců, aby mohla mít většinu. Vůdce Modrobílých Benny Gantz už se dal slyšet, že
Benjamin Netanjahu bude pravděpodobně pokračovat ve své premiérské kariéře. Pokud bude
stávající koalice pokračovat, může po současných volbách mít Benjamin Netanjahu 65-66
poslanců, oproti předchozím 61 poslancům. Pochopitelně, to by byla nejideálnější formace,
když bude stávající koalice pokračovat.

Zadaří-li se, Benjamin Netanjahu bude nejúspěšnějším premiérem v dějinách Izraele,
a zdaleka ne jen v otázce politických, ekonomických a bezpečnostních kroků, ale i v tom, že
bude nejdéle sloužícím premiérem Izraele.

V nejbližších dnech uveřejníme i článek o samotném premiéru Netanjahu, o jeho
postojích, úspěších a neúspěších, i o jeho kladném vztahu k České republice.

Autor: Herakleitos Stalker, Praha, ČR, 12.4.2019


 

1. lis, 2018
Izraelské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, ve kterém označuje George Sorose za hrozbu...
 
V současné době totiž pokračuje boj se Sorosem v Maďarsku i prostřednictvím nových billboardů, které kritizuje Sorosova organizace Human Rights Watch. Kosmopolita Soros, mimo jiné sponzor „Evropských hodnot“ v ČR, útočí na zvolené vlády Izraele a snaží se rozložit Stát Izrael, který je jedinou suverénní demokracií Blízkého východu. Dělá to i prostřednictvím sponzorování tzv. „Palestinců“ a různých humanitárních organizací.
 
Pro střední a východní Evropu, a pro všechny, kteří se staví proti Sorosovi je proto nutné pochopit, že Izrael, jen protože je židovský stát, není státem Sorosovým. Naopak, je baštou, kterou Soros nedobyl, a která stojí na naší straně proti jeho ničivému vlivu, jak to dokazují nepřetržitým spojenectvím s Maďarskem v boji proti Sorosovi. 
 
Tím se dostáváme k dalšímu zásadnímu bodu, že Izrael je tradičním a silným spojencem Visegrádské čtyřky v řadě otázek, projektů a principů, a boj proti Sorosovi je dalším důležitým článkem našeho mezinárodního partnerství, které musíme podporovat.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 1.11.2018