ČLÁNKY

4. čvc, 2018

Podívejte se, jak jednají brněnské zelené neziskovky proti vlastnímu městu. Známá aktivistka NESEHNUTÍ se chlubí tím, že právě pošpinila Brno v Bruselu u Evropské komise na ředitelství pro dopravu. To není nic jiného, než podlá hanebnost...

Zelení neumějí prohrát. Neumějí přijmout řešení, které zvolily demokraticky volené orgány. Mají jen svou pravdu a dokud nebude po jejich, budou škodit a škodit.

Našemu městu už skoro čtyři roky vládne koalice, ve které jsou zastoupeny tři politické strany napojené na tuto zelenou hydru. To je třeba skončit. Jdeme do voleb. Jsme Brno+. Pojďte do toho s námi!

P.S.: Jen jako řečnickou otázku na okraj se zeptejme, z jaké dotace si tato paní aktivistka cestu do Bruselu zaplatila...?

Autor: Robert Kotzian, kandidát Brno+ na primátora, Brno, ČR, 4.7.2018


 

9. čvn, 2018

Nedávno jsme připomněli, že za několik dnů proběhne "projekt" paní výtvarnice Kateřiny Šedé, na který získala dotaci 2,2 mil. Kč z rozpočtu města Brna a jednou tolik od Ministerstva kultury (celkem tedy 4,4 mil. Kč)...

Jedná se o hromadné seznámení pro 959 žen a 959 mužů v rámci oslav 100 let čs. státnosti RE:PUBLIKA 2018. Tedy, abychom byli přesní, paní Šedá se o toto seznámení pokusí. Připomeňme si ještě, že celých 1,4 mil. Kč tvoří osobní výdaje...

Dnes tým projektu paní Šedé rozeslal e-maily s organizačními pokyny pro seznámeníchtivé. Účastníkům bude uhrazeno cestovné (ne autem) a ubytování. Vtipné je, že totéž bude proplaceno jejich kamarádům. Takto může být v rámci projektu zaplacen výlet do Brna až 3836 lidem z celé republiky... K tomu 1,4 milionu Kč osobní výdaje paní Šedé a jejího týmu, nějaké další výdaje, a dotace 4,4 milionů Kč je utracena...

Podle instruktážního mailu k tomu paní umělkyně Kateřina Šedá poznamenává: "oslava o samotě není žádnou skutečnou oslavou".

A kdy máte dotovanou oslavu Vy...?

Autor: Brno+, Brno, ČR, 9.6.2018


 

6. čvn, 2018

Snímek z nového Metropolitanu (oficiální zpravodaj vedení města) aneb když si koalice dělá z Brňanů srandu...

O sociálním experimentu Rapid Re-housing z dílny Žít Brno, ve kterém jsou rozdávány městské byty, se dozvídáme, že bydlící mají stejné podmínky jako mají nájemníci v běžných městských bytech a že zájemci o byt v rámci experimentu Rapid Re-housing musí splnit stejné podmínky, jako občané, kteří mají zájem o standardní městský byt.

Skutečně vedení města Brňanům takto veřejně lže? Vypadá to, že ano...

1) Zájemce o běžný městský byt nesmí městu nic dlužit. Lidé umísťovaní do bytů v programu Rapid Re-housing mohou městu dlužit jakoukoli částku.

2) V rámci programu Rapid Re-housing se bydlí za tzv. sociální nájemné 56 Kč/m2/měsíc. V běžných městských bytech je nájemné v naprosté většině případů výrazně vyšší.

3) O bydlící v rámci programu Rapid Re-housing intenzivně pečují sociální pracovníci z neziskovky IQ Roma servis placení městem. Jedním z nich je pan Milota, se kterým je v článku veden rozhovor.

To, že jsou stejné podmínky? Aktivista placený městem říká nepravdy a koalice to s klidem publikuje v Metropolitanu...

Provedeme revizi sociálních experimentů zavedených současnou koalicí. Nesmyslné projekty omezíme, bude-li to možné, na minimum, nebo zrušíme. Jdeme do podzimních voleb. Jsme Brno+.

Autor: Brno+, Brno, ČR, 6.6.2018


 

30. kvě, 2018

Navazujeme tímto na náš článek Matěj Hollan a Martin Freund připravovali Brno na příliv muslimských migrantů, ve kterém jsme informovali, jak se město připravovalo na případný příliv muslimských imigrantů.

Na Magistrátě máme od letoška tzv. interkulturní pracovníky. Jednoho z nich pro cizince a azylanty z arabského jazykového prostředí. Psali jsme o tom v článku Kdo a proč chce arabštinu na Magistrátě?. Připravuje se získání dotace na propojení činnosti lidskoprávních, tj. vítacích neziskovek a Magistrátu financovaný z Evropského Azylového, migračního a integračního fondu.

Poradní orgán pro otázky integrace cizinců

Čas od času na Magistrátě proběhne pod vedením náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) a zastupitele Martina Freunda (Piráti) jednání poradního orgánu pro otázky integrace cizinců včetně imigrantů. Protože migrační krize je jedním z největších problémů dnešní Evropy, zajímali jsme se, co se na těchto poradách projednávalo. Popíšeme dva projekty, které se zatím neuskutečnily, ale byly náměstkem Matějem Hollanem a zastupitelem Martinem Freundem zamýšleny.

Brno je k cizincům, kteří sem přišli pracovat a studovat, tradičně otevřené. Nikdy k tomu nepotřebovalo Žít Brno, lidskoprávní neziskovky ani Piráty.

Zastupitel Martin Freund (dříve Žít Brno, nyní Piráti) se na jedné schůzi poradního orgánu nechal slyšet, že migraci je třeba chápat jako příležitost. Ano, příchody cizinců za prací a studiem, jsou příležitostí a toho si Brno vždy umělo vážit. Ale masivní migrace z muslimských zemí je příležitostí maximálně tak pro lidskoprávní aktivisty a jejich dotační svět. Pro všechny ostatní je to vážné bezpečnostní a civilizační riziko.

První zamýšlený projekt: Politická participace cizinců

Dozvěděli jsme se, že se ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha se na Magistrátě připravoval projekt nazvaný „Politická participace cizinců“. Projekt měl vést ke schopnosti cizinců podílet se na politickém životě a prosazovat své zájmy. Za veřejné peníze měl být cizincům, kteří by prosazovali své zájmy politickou cestou, poskytován servis. Politika však nemá spočívat v prosazování potřeb zájmových skupin, ale v prosazování politického programu.

V rukou vítacích aktivistů nabývají projekty jako je „Politická participace cizinců“ zcela jiných rozměrů, které si každý dokáže domyslet sám. Zdá se, že tento projekt se zatím neuskuteční. Patrně proto, že aktivisté nezískali dotaci.

Druhý zamýšlený projekt: Multikulturní aktivity

Zjistili jsme také, že Matěj Hollan a Martin Freund se připravovali na dotaci na „podporu interkulturního a mezináboženského dialogu“, na „podporu komunit cizinců“ a na „setkávání minorit s majoritou“ (viz obrázek). To jsou cíle, které samy o sobě vypadají skoro nevinně. Jenže v rukou vítacích aktivistů, jako jsou Matěj Hollan (Žít Brno) a Martin Freund (Piráti), znamenají takové cíle dotované omlouvání problémů způsobovaných některými muslimskými imigranty a dotace pro spřátelené neziskovky, které každého, kdo se ozve, považují za xenofoba a „nácka“.

Závěrem

Oba dva neuskutečněné projekty, které lidskoprávní aktivisté z Žít Brno a dalších neziskovek zamýšleli a možná stále zamýšlejí, zřetelně ukazují, kam by naše město směřovalo, pokud by tito lidé po letošních volbách znovu obsadili vedení brněnské radnice.

Jsme proti multikulturalistickým projektům. Chceme zastavit aktivistický dotační business. Bráníme budoucnost města. Jsme Brno+.

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 30.5.2018

Zdroj:

http://www.brnoplus.cz/integrace-cizincu-vcetne-imigrantu-k-cemu-zatim-nedoslo/


 

 

24. kvě, 2018

Brno je akademickým městem, centrem vědy a výzkumu a řady nadnárodních společností. Studuje zde a pracuje řada cizinců. To přirozeně souvisí s rozvojem vědecké a průmyslové infrastruktury a s internacionalizací vysokého školství. Tedy s rozvojem města, což vítáme a plně podporujeme...

Magistrát se ale zabývá také otázkami integrace cizinců a imigrantů. Zcela nový rozměr tyto aktivity dostaly s nástupem imigračních vln z islámských zemí a s nástupem aktivistů vyznávajících „vítací kulturu“ do vedení města.

Od roku 2015 připravovali náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno) a zastupitel Martin Freund (dříve Žít Brno, nyní Piráti) naše město na případný příliv muslimských imigrantů. Společně s aktivisty z různých neziskovek pracovali na Plánu připravenosti města na případný příchod většího počtu imigrantů. Získali jsme pracovní verzi tohoto Plánu.

Plán připravenosti se zabývá možnostmi dočasného a trvalého ubytování imigrantů, jak imigrantům poskytovat zdravotní péči, vzdělání a další služby. Neříkáme, že Brno nemá být připraveno, kdyby k přílivu imigrantů došlo. Nelíbí se nám obsah Plánu připravenosti.

Kde a jak je ubytovat?

Pro dočasné ubytování imigrantů měly být využity „bývalé vojenské objekty“ (z jiného zdroje jsme dostali informaci, kterou však neumíme ověřit, že se uvažovalo s bývalými židenickými kasárnami), ale také prostory Výstaviště a sportovní haly. Pro ty, kteří by obdrželi azyl, se uvažovalo o přidělování městských sociálních bytů.

Plán připravenosti počítal také s podporou (patrně cestou nějaké dotace) získávání bytů na soukromém trhu. Aby vlastníci bytů byli ochotni své byty imigrantům pronajímat, navrhovalo se zvyšovat jejich ochotu „prací s veřejným míněním“ (jinak řečeno, dát nějaké neziskovce dotaci na mediální kampaň, která vše „řádně vysvětlí“).

Jak zlomit odpor veřejnosti?

Autoři Plánu připravenosti si byli vědomi toho, že brněnská veřejnost nebude případnou přítomností většího počtu imigrantů nadšena. Proto Plán připravenosti počítá s různými opatřeními, kterými by Brňanům bylo „vysvětleno“, že vše je v pořádku a že ten, kdo bude kritizovat, je xenofob a vůbec aby se styděl.

Známe to ze západní Evropy: každá kritika imigrace musí být odhalena jako nenávist. K tomu Plán připravenosti obsahuje opatření zakódovaná do složitého jazyka lidskoprávních neziskovek. Několik příkladů (viz také obrázek):

  • Prevence radikalizace majoritní společnosti;
  • Připravenost policie a dalších subjektů na předpokládaný nárůst zločinů z nenávisti (tzv. hate crimes);
  • Prevence eskalace rasistických a xenofobních nálad;
  • Komunikační strategie ve vztahu k veřejnosti, která zajistí minimalizaci obav a strachu.

Není třeba rozvádět, že kritika vítací kultury a pravdivé pojmenovávání případného kriminálního jednání imigrantů nemají nic společného ani s rasismem, ani s xenofobií. Plánem připravenosti navrhovaná opatření jsou mnohokrát vyzkoušenými cestami, jak lidem evropských zemí dát jasně najevo, že mají být potichu, jinak budou obviněni z nenávisti a xenofobie. Říkáme jasně, že toto v Brně nechceme.

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 24.5.2018

Zdroj:

http://www.brnoplus.cz/matej-hollan-a-martin-freund-pripravovali-brno-na-priliv-muslimskych-migrantu/