ČLÁNKY

20. úno, 2018

Brno potřebuje odpovědné rozhodnutí o své budoucnosti. Průzkum potvrdil, že odpovědnost = varianta Řeka, protože dobrá znalost problému nejčastěji vede k podpoře této varianty.

Kvůli obsahu koaliční smlouvy (viz dole pod článkem) si zelení na brněnské radnici vynutili zadání sociologického průzkumu o novém železničnímu uzlu. Oni tedy původně chtěli jednoduchou anketu, ale to jim naštěstí neprošlo. Ještě předtím si vynutili zpracování čtyř posudků „nezávislých“ expertů (o těchto posudcích jsme psali v článku Manipulativní hra zelených o nádraží a v článku Záludná Anderova hra s posudky expertů k nádraží). Sociologický průzkum stál rozpočet 471 tisíc Kč. Čtyři „nezávislé“ posudky stály 147 tisíc Kč. Celkem tedy 618 tisíc Kč za to, aby zelení měli alibi, až budou svým voličům vysvětlovat, že jejich program nebyl omyl…

Ale když už sociologický průzkum máme (můžete si jej stáhnout pod tímto odkazem), podívejme se v pěti bodech na to nejpodstatnější, co říká:

  1. 31% z 995 dotazovaných Brňanů preferuje variantu Petrov a 24% variantu Řeka.
  2. Čím více dotazovaní o problému nového železničního uzlu vědí, tím více podporují variantu Řeka. To dokresluje i „průzkum“, který mezi publikem na Hvězdárně udělala při své přednášce Kancelář architekta města (viz obrázek).
  3. Pouhých 9% dotazovaných se cítí být dostatečně informováno, 25% se cítí být spíše informováno. O variantách nového uzlu má povědomí jen 52% dotázaných.
  4. Pro 58% dotazovaných je přijatelná nulová varianta, tj. zachování dnešního nádraží. Těchto 58% dotazovaných nepochybně nechce, aby Brno neslo důsledky nulové varianty (zachování kapacitního omezení, nezapojení vysokorychlostní železnice do hlavního nádraží apod.). Nulová varianta je pro ně přijatelná proto, že o těchto důsledcích nevědí. Nevědí tedy o nejpodstatnějších aspektech celého problému.
  5. Vyhraněný názor na polohu nádraží má jen 19% dotazovaných, z toho polovina chce variantu Řeka (10%) a polovina variantu Petrov (9%). Zbytek dotazovaných má své preference, ale připouští i jinou variantu.

Studie proveditelnosti má 1350 stran složitého textu a bezpočtu grafických příloh. Chtít po běžném Brňanovi, který má svých starostí dost, aby něčemu tak složitému a rozsáhlému do detailu rozuměl je nesmysl a neodpovědnost.
Z výše uvedeného vyplývají dva podstatné závěry:

Průzkum usvědčil zelené, že dlouhá léta zneužívají toho, že Brňané nemají čas dlouze studovat nesmírně složitý problém přestavby železničního uzlu. Téměř polovina dotázaných nevěděla, mezi jakými variantami se rozhoduje. Politika zelených zneužívá nedostatečnou informovanost občanů.

Průzkum potvrzuje to, co je dlouho známo, totiž že většinové stanovisko veřejnosti zní: vážení politici, převzali jste odpovědnost, berete za to peníze, proto vyřešte problém brněnského železničního uzlu a udělejte to rychle a dobře.
Brno potřebuje odpovědné rozhodnutí o své budoucnosti. Průzkum potvrdil, že odpovědnost = varianta Řeka, protože dobrá znalost problému nejčastěji vede k podpoře této varianty. Proč muselo být utraceno 618 tisíc Kč za zjištění toho, co dávno víme…?

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 20.2.2018

zdroj:

http://www.brnoplus.cz/zeleznicni-uzel-co-vyplyva-ze-sociologickeho-pruzkumu/


 

19. úno, 2018

Město nesmí stáhnout kalhoty před brodem proto, že skupinka zelených aktivistů toto „pozemkové téma“ zneužívá. Zájmy vlastníků pozemků v jižním centru jsou nám ukradené. Není nám však jedno, co bude s naším městem...

Všichni známe oblíbené námitky zelených proti novému nádraží u řeky Svratky ohledně toho, kdo si kde koupil pozemek. Pojďme si to tedy rozebrat. Článek je trochu delší, ale jinak to v tomto případě nešlo.
 
Abychom se v problému vyznali, rozdělíme si řešené území (tj. pozemky) do tří oblastí:
 
Území, na kterém bude stát nové hlavní nádraží ve variantě Řeka.
Jižní centrum, tj. území mezi budoucím novým hlavním nádražím ve variantě Řeka a dnešním hlavním nádražím (nezastavěné „louky“ s autobazary apod.).
Území, na kterém stojí dnešní hlavní nádraží a související kolejiště.
Oblast první: pozemky pod novým nádražím u řeky
Pozemky pod budoucím novým nádražím u řeky vlastní společnost České dráhy. Jejím 100% vlastníkem je stát. Je zde jedna výjimka, kterou tvoří bývalý areál ČSAD, který se dostal do soukromých rukou při privatizaci ČSAD. Vlastník areálu je srozuměn s jeho prodejem. V žádném případě však nejde o spekulativní nákup.
 
Zde tedy není žádný problém.
 
Oblast druhá: jižní centrum

Několik vlastníků zde po roce 1989 nakoupilo pozemky (nikoli od města). Podle územního plánu byly a jsou určeny k zástavbě. Koupě pozemků za účelem výstavby není samo o sobě nic špatného. Jde o běžnou investici.

Důležité je, že zástavba těchto pozemků nesouvisí s variantou nového nádraží (viz obrázek). Zástavba Jižního centra se ve srovnatelné intenzitě (nikoli kvalitě) plánuje jak pro variantu Petrov, tak pro variantu Řeka. Důvody, proč k zástavbě těchto pozemků dosud nedošlo, jsou jednoduché. Detailní podmínky zástavby totiž závisí na zvolené variantě nového železničního uzlu. K této volbě dosud nedošlo.Jakmile k ní dojde, zástavba se začne rozbíhat.

V jižním centru město zákonitě potřebuje naplánovat nové ulice. Jinak by zde vznikl chaos. Pod budoucími ulicemi město potřebuje vlastnit pozemky. Proto již před lety založilo společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO, jejímž úkolem bylo s vlastníky pozemků v jižním centru sjednávat směny a výkupy tak, aby město získalo pozemky pod budoucími ulicemi. K řádnému a ničím nezatíženému výběru varianty Řeka došlo již na počátku 90. let. Od té doby byla stavba nového nádraží systematicky a řádně připravována. Snaha majetkoprávně území jižního centra připravit byla proto přirozená a navázala na kroky státu směřující k výstavbě nového nádraží. K účelové politizaci problému železničního uzlu zelenými došlo až po roce 2000.

Vlastnictví pozemků v jižním centru zmapoval kolem roku 2012 někdejší aktivista, dnešní náměstek primátora, Matěj Hollan v rámci spolku Brnění. Výsledek je k dispozici pod tímto odkazem. Komentáře bohužel obsahují politické spekulace, ale jsou zde smlouvy s JIŽNÍM CENTREM BRNO a ty jsou podstatné. Důležité je to, v čem je která smlouva zásadně nevýhodná či protiprávní?

V roce 2013 město společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO zrušilo a její majetek vložilo do jiné, městem ze 100% vlastněné, společnosti – Brněnské komunikace. Město tak prostřednictvím své společnosti zůstává dominantním vlastníkem pozemků v jižním centru.

Často řešenou otázkou je, kdo vlastnil společnosti, se kterými společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO prováděla směny. Jakmile se jednalo o člena tehdy vládnoucí politické strany, už se podle Matěje Hollana jednalo o „zajímavost“. Nechceme dělat nikomu advokáta, co bylo či je protizákonné, nechť je potrestáno. Ani my si nehodláme před čímkoli zavírat oči, proto otevřeně uvádíme odkazy na výsledek práce spolku Brnění.Kdyby se Matěj Hollan držel jen faktů a odpustil si účelové spekulace, bylo by to mnohem lepší. I tak však jeho tehdejší práci oceňujeme.

Současně však uvádíme, že projekt nádraží u řeky má již téměř 100 let. Stejnou dobu je otevřeně známo, že jižní centrum bude zastavěno. Bylo veřejně známo, že v 90. letech došlo k volbě varianty Řeka. Bylo veřejně známo, že v roce 2002 projekt podpořila vláda. Atd. atd. Přijít proto na to, že koupit zde pozemek může být zajímavou investicí, nebylo nikdy nic těžkého. A pár investorů to prostě udělalo. S kým jiným pak měla společnost JIŽNÍ CENTRUM BRNO směňovat pozemky, když ne s těmi, kdo je v jižním centru měli? Bylo snad veřejnou mocí někdy někomu bráněno si pozemek v jižním centru od třetí osoby koupit?

Podtrženo, sečteno: pokud může být na pozemkových směnách v jižním centru něco špatně, je to případná nevýhodnost smluv nebo nezákonnost jejich sjednání. Nic z toho však aktivisté dosud nenapadli. Jen pořád dokola spekulativně řeší, kdo byl vlastníkem pozemků. To je však otázka vedlejší. Rozumíme tomu, že je to mnohem jednodušší, než seriózně analyzovat poměrně složité smlouvy. Je to ale povrchní a populistické. Ale takoví jsou zelení…

Oblast třetí: pozemky pod dnešním nádražím

Pozemky pod dnešním nádražím a kolejemi od ul. Benešovy až po řeku Svratku vlastní společnost České dráhy, tj. stát. V roce 2008 tehdejší vedení Českých drah tyto pozemky na 40 let pronajalo společnosti Brno new station development (BNSD), a to s předkupním právem. Jak tento pronájem, tak i předkupní právo pro společnost BNSD, považujeme za velmi nešťastný krok. I zde se patří ocenit činnost někdejšího aktivisty Matěje Hollana, že problém zmapoval, smlouvy získal a zveřejnil.

U těchto pozemků je však třeba jasně říci, že s nádražím u řeky nesouvisejí. Důvody jsme podrobně uvedli v našem článku Kdo má stejné zájmy s developeryVarianta Řeka je plně proveditelná bez těchto pozemků.

Je nicméně faktem, že tyto pozemky významně zasahují také budoucí veřejná prostranství v jižním centru. Pro BNSD jsou tyto pozemky ekonomicky nevyužitelné a městu se budou tato prostranství realizovat hůře, jestliže je nebude mít ve svém vlastnictví. Město by proto mělo usilovat o to, aby se stát ze smluv s BNSD vyvázal, a to přinejmenším v rozsahu, ve kterém se mají dnešní koleje změnit na veřejná prostranství (park, plochy zeleně, chodníky apod.). Smutným faktem je, že dva odpovědní náměstci primátora, Matěj Hollan (Žít Brno) a Martin Ander (Zelení), pro to za tři a půl roku ve funkcích neudělali vůbec nic. Přitom zrovna oni rádi šíří nesmyslné konspirace o souvislostech varianty Řeka se zájmy BNSD. Jim se prostě tento problém náramně hodí…

Závěrem

Výkřiky (nedá se to nazvat jinak) zelených o souvislostech varianty Řeka se zájmy pozemkových vlastníků jsou jen manipulativní spekulace. Ale ať je to jakkoli, jedno je třeba závěrem uvést: nádraží u řeky je správnou volbou pro Brno bez ohledu na to, kdo si kde v jižním centru či jinde koupil, směnil nebo pronajal pozemek. Projekt nádraží u řeky byl správnou volbou už před 100 lety, kdy všichni dnešní pozemkoví vlastníci ještě chodili po houbách. S jejich dnešními kroky nádraží u řeky zkrátka nesouvisí. Město nesmí stáhnout kalhoty před brodem proto, že skupinka zelených aktivistů systematicky a manipulativně toto „pozemkové téma“ zneužívá. Už jen proto, že pozemkoví vlastníci v jižním centru své investice zúročí, i kdyby stát zvolil variantu Petrov.

A na konec zdůrazňujeme: zájmy vlastníků pozemků v jižním centru jsou nám ukradené. Není nám však jedno, co bude s naším městem. Proto píšeme tyto texty, proto děláme to, co děláme, a proto se budeme ucházet o důvěru Brňanů v podzimních volbách. Jsme Brno+ a bráníme budoucnost našeho města!

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 19.2.2018

Zdroj:

http://www.brnoplus.cz/nadrazi-u-reky-jak-je-to-s-temi-pozemky/


 

 

15. úno, 2018

Přinášíme Vám sedm důležitých důvodů, proč chtít nové nádraží u řeky Svratky.

  1. Dosažitelnější. Jde o variantu, která je v souladu s územním plánem a která je projektově a majetkoprávně připravena. Její realizace může začít do tří let. Varianta Petrov není dosažitelná dříve než za 15 let. V čase významně roste riziko, že kvůli zadluženosti veřejných rozpočtů nebude stát schopen stavbu nového uzlu financovat.
  2. S větším rozvojovým potenciálem. Varianta Řeka znamená likvidaci bariéry stávajícího kolejiště oddělující Jižní centrum od historického jádra. Znamená nejrozsáhlejší uvolnění drážních a jiných ploch v centrální části města. Takřka na zelené louce lze vystavět nové, moderní centrum bez kompromisů.
  3. Dopravně výhodnější. Jde o variantu, která umožní unikátní propojení všech druhů dopravy v jednom místě. Během výstavby nebude, na rozdíl od varianty Petrov, způsobovat prakticky žádné dopravní kolapsy. Přestože znamená o 20 % nižší úspory cestovního času ve veřejné dopravě, jde o faktor, který se v porovnání s variantou Petrov projeví teprve v roce 2085.
  4. Ekologičtější. Varianta Řeka předpokládá nové, rozsáhlé plochy zeleně v centrální části města a zapojení řeky Svratky do života města. Nekoliduje s lokalitami Natura 2000 a je příznivější z hlediska dopadů klimatických změn. Emisně zatěžující dopravu ponechává na okraji širšího centra, aniž by to negativně zasahovalo přestupní vazby.
  5. Minimální riziko nezapojení vysokorychlostních tratí do hlavního nádraží. Naproti tomu varianta Petrov má toto riziko vysoké, a to zejména s ohledem na více dvojnásobné náklady. Odpovědné orgány na toto významné riziko varianty Petrov opakovaně upozorňují.
  6. Komfortnější a bezpečnější řešení. Nové nádraží u řeky bude mít jednoduchou a srozumitelnou lineární strukturu. To umožní snadnou kontrolu a lepší možnosti jednotlivé části nádraží v případě bezpečnostní hrozby rychle evakuovat a uzavírat. Naproti tomu nádraží ve variantě Petrov bude složitou a nepřehlednou stavbou o čtyřech podlažích.
  7. Jednoduché uspořádání okolí nového nádraží. Podobné rozdíly se budou týkat bezprostředního okolí nádraží. U varianty Petrov bude vše vměstnáno do stísněných prostor ulice Úzké a mezi Nové Sady a stávající kolejiště. Varianta Řeka svou jednoduchou strukturou umožní vytvořit kvalitní přestupní terminál všech druhů dopravy.

Sečteno a podtrženo, varianta Řeka je dosažitelnější, městotvornější, příznivější pro životní prostředí, bezpečnější a méně riziková z hlediska zapojení vysokorychlostních tratí.

Víme, že zelená část vedení města a aktivisté dělají a budou dělat vše pro to, aby Brno o nový železniční uzel přišlo. My se jim však znovu postavíme. Máme jejich obstrukcí už dost. Dokázali jsme je porazit v referendu o nádraží v roce 2016. Dokážeme to i nyní. Jsme tým zkušených a pracovitých lidí. Bráníme budoucnost Brna!

Poznámka Úvodní obrázek je vizualizace dnes zasypaného starého viaduktu v místě překonání řeky Svratky. Převzato z územní studie zástavby Jižního centra, která se jako první umístila v soutěži „Budoucnost centra Brna“ pro variantu Řeka pořádané v roce 2016 městem. Tento návrh zpracoval kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. arch. Ivana Kolečka a Ing. arch. Pavla Jury, Architekti Lausanne – Brno.

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 15.2.2018

Zdroj:

http://www.brnoplus.cz/sedmkrat-ano-variante-reka/


 

14. úno, 2018

Přinášíme Vám sedm důležitých důvodů, proč nechtít nové nádraží pod Petrovem.

  1. Nechceme riskovat, že nebudeme mít nové nádraží. Varianta Petrov není v územním plánu města a není projektově připravena. Její výstavba není možná dříve než za 15 let. V otázce nového železničního uzlu je třeba jednat rychle. V čase významně roste riziko, že kvůli zadluženosti veřejných rozpočtů nebude stát schopen stavbu nového uzlu financovat. Nechceme hazardovat s budoucností města.
  2. Nechceme sedm let dopravních kolapsů v centru města. Varianta Petrov znamená obrovské komplikace v dopravě. Její výstavba bude probíhat nejméně sedm let, a to v oblasti Nových Sadů a křížení ulic Husova a Nádražní. To by znamenalo nejméně sedm let uzavírek a kolapsů dopravy v této klíčové části města.
  3. Nechceme sedm let chaosu v krajské integrované dopravě. Systém krajské veřejné dopravy (IDS) je postaven na železniční dopravě. Ta bude muset být po dobu nejméně sedmi let výrazně omezována nebo přerušována. To znamená nejméně sedm let výluk a náhradních spojů.
  4. Nechceme přijít o vysokorychlostní vlaky na hlavním nádraží. Zapojení vysokorychlostních vlaků do nového hlavního nádraží je ve variantě Petrov nejméně dvakrát dražší (47 mld. Kč namísto 23 mld. Kč u varianty Řeka). Odpovědné orgány dávají jasně najevo, že to znamená vážné riziko, že vysokorychlostní vlaky do nového nádraží ve variantě Petrov nebudou vůbec zajíždět.
  5. Nechceme ušlápnutou vizi rozvoje Brna. Varianta Petrov znamená mnohem více ploch v centru města zbytečně zabraných dráhou. Varianta Petrov znamená více bariér v nejcennějším území a méně prostoru pro rozvoj. My chceme nový park v centru města a nové centrum bezbariérově propojené s historickým středem města. Chceme Brno jako sebevědomou, dynamicky se rozvíjející metropoli.
  6. Nechceme likvidaci Natury 2000. Oblasti přírody ze soustavy Natura 2000 jsou nejvíce chráněná území v Evropě. Varianta Petrov znamená vážné narušení jedné z nich. Nazývá se Hobrtenky a známe ji jako oboru s divočáky a daňky pod Kohoutovicemi. Uprostřed této oblasti mají z podzemí dvěma tunely vyjíždět vysokorychlostní vlaky.
  7. Nechceme hrubě narušit život v Žebětíně. V těsné blízkosti ulice Chrpová má ve variantě Petrov plnou rychlostí po povrchu projíždět vysokorychlostní železnice.

Důvodů, proč nechtít variantu Petrov, je více. My volíme variantu Řeka. Víme, že zelená část vedení města a aktivisté dělají a budou dělat vše pro to, aby Brno o nový železniční uzel přišlo. My se jim však znovu postavíme. Máme jejich obstrukcí už dost. Dokázali jsme je porazit v referendu o nádraží v roce 2016. Dokážeme to i nyní. Jsme tým zkušených a pracovitých lidí. Jsme Brno+ a na podzim jdeme do toho!

Autor: Robert Kotzian, Brno, ČR, 14.2.2018

Zdroj:

http://www.brnoplus.cz/sedmkrat-ne-variante-petrov/