22. dub, 2019

UKRAJINA: "Prezidentské volby - komedie táhnou"

Komediant na Ukrajině zvítězil, zatímco čokoládový oligarcha odchází zpět do své továrny na čokoládu...

Podle posledních výsledků zvítězil v druhém kole ukrajinských presidentských voleb komik a herec Volodymyr Zelenskyj a čokomagnát Petro Porošenko odchází pryč. Předběžné výsledky ukazují na zdrcující vítězství Zelenského, který možná získal, až 75% hlasů proti Porošenkovým 25%. Zelenský zvítězil, protože se za ním sjednotila veškerá opozice proti Porošenkovi, včetně bývalé premiérky Tymošenkové.

Z ideového hlediska nejde o změnu. Ukrajinci byli prostě znechucení výsledky „revoluce“ a Majdanu, který byl ztělesněn prvním „demokratickým“ presidentem Porošenkem, ale šlo především o kritiku práce, než o kritiku směřování Ukrajiny. Porošenko přivedl Ukrajinu na pokraj bídy, hladomoru a s dalšími majdanisty jí uvrhl do občanské války. I proto byl zvolen Volodymyr Zelenskyj, odpůrce Porošenka, alternativa k zbankrotované a zdiskreditované Tymošenkové, politiky, o kterém donedávna nikdo netušil, že je politik, a který dokázal porazit zavedené kádry.

Volodymyr Zelenskyj se narodil v roce 1978 v Krivoj Rogu na Ukrajině do technické rodiny. Otec byl akademik se zaměřením na kybernetiku a počítačové technologie, matka inženýrka. Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní ekonomické universitě, ale jako právník nikdy nepůsobil. V komediální branži začal už v sedmnácti letech, kdy vstoupil do týmu satirické televize KVN. První „věhlas“ v branži si získal v ukrajinské obdobě „StarDance“, vystupoval v různých filmech a později byl i hlavním producentem televizního kanálu Inter.

Politicky se začal angažovat po Majdanu. Nejprve se dostal do střetu s majdanistickým ministerstvem kultury, když kritizoval zákaz vystupování ruských umělců na ukrajinské půdě. V roce 2018 kulturní kádrovací komise zakázaly film, ve kterém Zelenskyj vystupoval, pouštět na Ukrajině. Pokud jde o Donbas a občanskou válku, Zelenskyj a jeho produkční společnost Kvartal 95 darovala 1 milión hřiven na podporu ukrajinské armády. Tehdy proti němu pro změnu zaútočila ruská úderka, když ruští politici a umělci vyzvali k bojkotování a zákazu Zelenského tvorby v Rusku.

Průlom v otázce politiky začal v roce 2015, kdy Zelenskyj začal produkovat seriál „Služebník lidu“, ve kterém sám hrál fiktivního ukrajinského presidenta, který vyhrál presidentské volby díky virálnímu videu a bojuje proti korupci. Podle tohoto seriálu pak pojmenoval svou protikorupční, proevropskou, ale i populistickou stranu Služebník lidu, za kterou kandidoval do presidentských voleb. Strana, potažmo její vůdce Zelenskyj, podporují přímou demokracii, legalizaci prostituce, hazardu, rozšíření potratového práva a legalizaci léčebného konopí, ale vystupují proti právu na držení zbraní.

Kromě toho podporuje začlenění Ukrajiny do NATO a EU, ale vstup do obou organizací musí být podmíněn referendem. Má ambici, aby se Ukrajina stala členem NATO kolem roku 2024. Dále chce snížit daně, vyhlásit daňovou amnestii, zavést rovnou daň, zavést systém lidových referend, zreformovat volební zákon i možnost odvolatelnosti politiků a zvýšit příjmy vojáků na úroveň standardu NATO. V otázce východní Ukrajiny je Zelenskyj velice realistickým politikem a odmítá jednat s vůdci loutkových „lidových republik“, chce jednat o celé záležitosti výhradně s Putinem. Podobně se vyjádřil o anexi Krymu. Krym je pro Ukrajinu ztracen, dokud bude Putin u moci, a veškeré snahy o jeho znovuzískání způsobí jen více škody, než užitku. Zároveň nevyloučil možnost referenda v otázce postavení Luhanska a Doněcku. Stran věci nepříliš šťastného tématu ukrajinského masového vraha a teroristy Stěpana Bandery, se o něm Zelensky vyjádřil jako o „obránci svobody na Ukrajině“.

Jen pro zajímavost a doplnění, 12. dubna přijal Emmanuel Macron Zelenského v Elysejském paláci. Zajímalo by mě, zda kvůli tomu byl stejný vzteklý poprask, jako, když Zeman přijal Šefčoviče v Praze, i když ještě nebyl zvolen.

Jak je patrné, lze od Zelenského očekávat, některé kvalitativní změny v otázce boje proti korupci, snad i v otázce přímé demokracie a realistické zahraniční politiky, ale jinak je to pokračování stávajícího ideologického trendu na Ukrajině.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.4.2019