EGYPT

25. dub, 2019

Po osmi letech strašného a krvavého experimentování s neefektivním a zkorumpovaným systémem zvaným liberální demokracie, se konečně Egypt opět vrací k normálnímu životu a normálnímu běhu, ve kterém byl před tragickými událostmi z roku 2011, kdy západní liberální demokracie šířila tzv. barevné revoluce a Arabské jaro...

Když proběhla „egyptská revoluce“ roku 2011, byl jsem mezi pár lidmi,
kteří varovali před nástupem Muslimského bratrstva a islámskou radikalizací. Přesně to
se stalo. Kde ostatní viděli holubice míru, demokracie a svobody, já varoval před
islámským terorem, který má nastoupit. V demokratických a svobodných volbách si
egyptský lid, uplacený sociálními službami a podporou ze strany Muslimského bratrstva,
zvolil islámského tyrana Muhammada Mursího, aby změnil Egypt v islámský stát.

Roku 2013, po masových demonstracích a povstáních, egyptský lid ruku v ruce
s armádou, svrhl Mursího, rozhodnut vrátit se do doby před šílenými událostmi roku
2011. Od roku 2014 vládne Egyptu maršál al-Sisi. Po pěti letech systematických reforem,
rekonstrukce země po katastrofálních experimentech s demokracií, po pěti letech
zlepšování vztahů s ostatními státy, procesech s Muslimským bratrstvem a zacelení
bolestivých ran uvnitř egyptského národa, president al-Sisí se rozhodl zformalizovat a
potvrdit návrat Egypta do éry před revolucí roku 2011. To se stalo nyní, v podobě
egyptského ústavního referenda.

Všelidové referendum schvalující změny ústavy nyní prošlo. Egyptská ústava
doznala několika změn. Byl prodloužen presidentský mandát ze čtyř na šest let a
rozšířen počet možných funkčních období president, takže president al-Sisi může opět
kandidovat a využít dalšího období k rozvoji Egypta. Byl obnoven egyptský senát, s tím,
že počet senátorů byl snížen z 270 na 180 a třetina je volená presidentem. Počet
poslanců dolní komory byl snížen z 596 na 450, a nejméně 112 poslanců musí být ženy.
Je obnovena pozice vicepresidenta a posílena moc presidenta nad justicí. President může
nyní dosazovat prokurátory, stává se šéfem Vyšší rady soudních autorit a jmenování
předsedy Nejvyššího ústavního soudu je plně v presidentské gesci.

Nicméně, nejdůležitější jsou úpravy článků 200 a 234. Článek 200 deklaruje
egyptskou armádu jako ochranu ústavy a demokracie, základní pilíř egyptského státu a
jeho sekulárních pořádků. Článek 234 zaručuje armádě výsadní postavení při
dosazování ministra obrany a dozoru nad ministerstvem obrany.

Pochopitelně, srdceryvní liberálové z Egypta (Konstituční strana, socialisté,
Svobodná egyptská strana a jiní…) i ze světa (Amnesty International, a jakási
Mezinárodní výbor právníků) řvou, naříkají a vztekají se nad tím, že Egypt nebude
zahuben demokratickým zřízením. Kritizují tyto kroky, kritizují referendum, obnovu
Egypta, obnovení řádu, pořádku a spravedlnosti v Egyptě, toho se nejvíce bojí. Obyvatelé
Egypta, ale mají dobrou zkušenost s posledními pěti lety vlády presidenta al-Sisiho, a tak
referendum bylo odsouhlaseno.

Při volební účasti 44% (nejvyšší v referendech od r. 2005 a jedna z nejvyšších
od roku 1999) se skoro devadesát procent voličů vyslovilo pro ústavní změny. Návrat
k občanským nepokojím a islámskému teroru si přálo jen 11% obyvatel. President al-Sisi
tak bude moci kandidovat i ve volbách 2022 a pokračovat v po-demokratické
rekonstrukci Egypta.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 25.4.2019


 

30. bře, 2018

V Egyptě právě proběhly volby. Konaly se po čtyřech letech vlády dosavadního presidenta Abdel Fattah al-Sisiho.

Tento článek v krátkosti shrnuje nejen výsledky, ale i postavu maršála alSisiho, který zachránil Egypt a potažmo i nás, před triumfem obávaného Muslimského bratrstva. Výsledky presidentských voleb dopadly podle očekávání. Abdel Fattah al-Sisi obdržel podle předběžných odhadů 92% a 8% obdržel sekulární liberál Moussa Mustafa Moussa. O nějaké regulérnosti voleb si iluze neděláme, ale je jasné, že v případě země jako je Egypt, účel téměř vždy světí prostředky.

A nyní k úspěchům presidenta al-Sisiho, které mu zajistili pokračování ve funkci. Al-Sisi vrátil Egypt do linie vlády vojenských presidentů, mužů s minulostí v egyptských sekulárních ozbrojených silách. Stalo se tak potom, co svrhl teroristický režim Muslimského bratrstva, který se chystal zničit Egypt, ustanovil teokracii, vyvraždit křesťany a vyhladit veškerou opozici, stejně jako zničit tisícileté památky, včetně egyptských pyramid, které nepasují do historie islámu.

Al-Sisi svrhl vládu Mohammeda Mursího po mnohamiliónových nepokojích a protestech, které například Česká televize téměř vůbec nereflektovala, na rozdíl od protestů proti Mubarakovi. AlSisi se okamžitě jal role ochránce práva a spravedlnosti v Egyptě, nebál se tvrdě potlačit obávané Muslimské bratrstvo, bylo vyneseno, několik stovek trestů smrti a tisíce doživotních vězení, byť většina z nich nebyla naplněna.

Velká část al-Sisiho vlády se soustředila na konsolidaci Egypta, reformaci ekonomiky, rozvoj obchodní diplomacie, změnu zahraničních politických priorit a vnitřní rozvoj Egypta. Nejde jen o nějaká hesla, ale o reálné výsledky. Al-Sisi inicioval a s pomocí Ruska nechal provést velký program „Nového Suezského průplavu“, tedy vybudování paralelního kanálu, který tak zdvojnásobil objem přepraveného zboží Suezem a zvýšil výnosy Egypta z 5 na 13 miliard dolarů. Během dvou let bylo postaveno 4,400 kilometrů silnic napříč celým Egyptem, stejně jako začal projekt nového hlavního města Egypta, který má ulevit extrémně přelidněné Káhiře. Po mnoha letech elektrických výpadků a přepínání energetických sítí se Egypt v roce 2015 dostal do přebytků výroby energie. Významným a odvážným počinem bylo snížení dotování zboží, na čemž Egypt ušetřil skoro tři miliardy dolarů. Celkový růst ekonomiky se nastartoval z 2,5% v roce 2014 na 5,3% v roce 2017 a ratingové agentury zlepšily hodnocení Egypta z negativního na stabilní.

To ale není zdaleka vše. Al-Sisi nechal všem svým ministrům snížit platy a nařídil jim chodit do práce na sedmou hodinu ráno, aby šli příkladem Egypťanům, a sám to dodržuje. Zastropoval platy ministrů na 5,800 dolarů měsíčně a nechal zřídit technokratický sbor vědců, inženýrů a odborníků zaměřujících se na rozvoj Egypta a radících presidentovi.

Změnil zahraničně politickou orientaci Egypta z proamerické na proruskou, dokonce místo účasti na africkém summitu, kde byl Barack Obama odcestoval do Ruska za Vladimírem Putinem. Ve vztazích s Izraelem došlo k výraznému zlepšení, posílení spolupráce v boji proti islámskému terorismu, jednání s Benjaminem Netanjahu a v konečném důsledku i k tomu, že Egypťané přestali používat „Palestince“ jako kanónenfutr proti Izraelcům a hází je přes palubu.

Al-Sisi se zaměřil i na snahu reformovat islám. Jakkoliv je to nereálné, představuje to pozitivní symbolické gesto. Nařídil egyptskému vzdělávacímu systému, aby přestal vyučovat na školách o islámských dobyvatelích, jako byl Saladin nebo Ibn Nafí, vyslovil se proti hnusné praktice „slovního rozvodu“, která se objevuje v islámu, ale narazil na vzdor islámských kleriků z obávané univerzity al-Azhar. Dalším významným gestem bylo, že se stal prvním presidentem Egypta v jeho historii, který se zúčastnil koptských Vánoc v lednu 2015, kde promluvil společně s koptským papežem Tawadrosem II. Tato dosud přehlížená desetimiliónová egyptská menšina, konečně získala za vlády presidenta al-Sisiho ochranu před islámským terorem.

Pokud budou další roky presidenta al-Sisiho stejně úspěšné jako ty dosavadní, mohl by se Egypt stát civilizovanou zemí. Jen ještě se zbavit toho islámu…

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 30.3.2018