EGYPT: Návrat k pořádku, díky referendu

Po osmi letech strašného a krvavého experimentování s neefektivním a zkorumpovaným systémem zvaným liberální demokracie, se konečně Egypt opět vrací k normálnímu životu a normálnímu běhu, ve kterém byl před tragickými událostmi z roku 2011, kdy západní liberální demokracie šířila tzv. barevné revoluce a Arabské jaro...

Když proběhla „egyptská revoluce“ roku 2011, byl jsem mezi pár lidmi,
kteří varovali před nástupem Muslimského bratrstva a islámskou radikalizací. Přesně to
se stalo. Kde ostatní viděli holubice míru, demokracie a svobody, já varoval před
islámským terorem, který má nastoupit. V demokratických a svobodných volbách si
egyptský lid, uplacený sociálními službami a podporou ze strany Muslimského bratrstva,
zvolil islámského tyrana Muhammada Mursího, aby změnil Egypt v islámský stát.

Roku 2013, po masových demonstracích a povstáních, egyptský lid ruku v ruce
s armádou, svrhl Mursího, rozhodnut vrátit se do doby před šílenými událostmi roku
2011. Od roku 2014 vládne Egyptu maršál al-Sisi. Po pěti letech systematických reforem,
rekonstrukce země po katastrofálních experimentech s demokracií, po pěti letech
zlepšování vztahů s ostatními státy, procesech s Muslimským bratrstvem a zacelení
bolestivých ran uvnitř egyptského národa, president al-Sisí se rozhodl zformalizovat a
potvrdit návrat Egypta do éry před revolucí roku 2011. To se stalo nyní, v podobě
egyptského ústavního referenda.

Všelidové referendum schvalující změny ústavy nyní prošlo. Egyptská ústava
doznala několika změn. Byl prodloužen presidentský mandát ze čtyř na šest let a
rozšířen počet možných funkčních období president, takže president al-Sisi může opět
kandidovat a využít dalšího období k rozvoji Egypta. Byl obnoven egyptský senát, s tím,
že počet senátorů byl snížen z 270 na 180 a třetina je volená presidentem. Počet
poslanců dolní komory byl snížen z 596 na 450, a nejméně 112 poslanců musí být ženy.
Je obnovena pozice vicepresidenta a posílena moc presidenta nad justicí. President může
nyní dosazovat prokurátory, stává se šéfem Vyšší rady soudních autorit a jmenování
předsedy Nejvyššího ústavního soudu je plně v presidentské gesci.

Nicméně, nejdůležitější jsou úpravy článků 200 a 234. Článek 200 deklaruje
egyptskou armádu jako ochranu ústavy a demokracie, základní pilíř egyptského státu a
jeho sekulárních pořádků. Článek 234 zaručuje armádě výsadní postavení při
dosazování ministra obrany a dozoru nad ministerstvem obrany.

Pochopitelně, srdceryvní liberálové z Egypta (Konstituční strana, socialisté,
Svobodná egyptská strana a jiní…) i ze světa (Amnesty International, a jakási
Mezinárodní výbor právníků) řvou, naříkají a vztekají se nad tím, že Egypt nebude
zahuben demokratickým zřízením. Kritizují tyto kroky, kritizují referendum, obnovu
Egypta, obnovení řádu, pořádku a spravedlnosti v Egyptě, toho se nejvíce bojí. Obyvatelé
Egypta, ale mají dobrou zkušenost s posledními pěti lety vlády presidenta al-Sisiho, a tak
referendum bylo odsouhlaseno.

Při volební účasti 44% (nejvyšší v referendech od r. 2005 a jedna z nejvyšších
od roku 1999) se skoro devadesát procent voličů vyslovilo pro ústavní změny. Návrat
k občanským nepokojím a islámskému teroru si přálo jen 11% obyvatel. President al-Sisi
tak bude moci kandidovat i ve volbách 2022 a pokračovat v po-demokratické
rekonstrukci Egypta.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 25.4.2019