6. zář, 2018

TOMÁŠ BŘICHÁČEK: Mstít se na mrtvých je hanebnost

Válku s nimi prohráli, teď účtují s jejich ostatky. Španělští socialisté vykopávají svoje někdejší protivníky z hrobů. Po generálech Sanjurjovi a Molovi je teď na řadě sám Francisco Franco...
 

Nenávist až za hrob! – Málokde nabírá toto okřídlené spojení tak doslovné podoby jako v dnešním Španělsku. Bezmála 80 let od konce občanské války a 43 roky po smrti generála Franciska Franka španělská levice dnes a denně žije plamenným revanšismem.

Dlouhá léta po přechodu k demokracii Španělsko bylo na cestě smíření a hledění do budoucna. Socialisté za časů Felipe Gonzálese byli, celkem vzato, konstruktivní státotvornou silou. Za Zapaterových vlád (2004–2011) se ovšem roztočila spirála oživování nenávisti a rozdrásávání starých ran, kterou už nezastavil ani konec Zapaterovy éry. Došlo na oficiální výklad minulosti zakotvený formou zákona (Ley de Memoria Histórica), boření pomníků, masivní přejmenovávání veřejných prostranství a nakonec i na vykopávání mrtvých z hrobů! Po nenadálém návratu levice k moci v podobě vlády Pedra Sáncheze dostupuje toto řádění vrcholu.

Před dvěma lety nařídily úřady v Pamploně odstranění ostatků generálů Sanjurja a Moly - dvou čelných iniciátorů povstání proti chaosu a rozvratu rudé republiky v roce 1936 - z tamního památníku padlým. Došlo nebo má dojít na řadu dalších čelných postav pravicového tábora, jako např. na generála Queipo de Llano. Tento týden Sánchezova vláda „konečně“ rozhodlao vykopání svého arcinepřítele generála Franciska Franka z katedrály v Údolí padlých (Valle de los Caídos).

Mstít se na mrtvých je hanebnost. Jde o projev nejnižších pudů - nechce se říkat „zvířecích“, neboť by šlo o urážku zvířat -, hysterie a vlastní malosti. Jde o ryzí příklad snah o uplatňování orwellovského „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“ v praxi. Jde o kaskadérsky nebezpečný politický akt, který může narušit rovnováhu a soudržnost ve španělské společnosti právě v době, kdy je země - s ohledem na hrozbu separatismu v Katalánsku (i dalších regionech) a nápor migrantů na jihu - v bezprostředním ohrožení.

S ďábelskou pomstychtivostí pohrobků někdejších „rudých“ kontrastují důstojná slova generála Franka, který ve své politické závěti mimo jiné uvedl: „Žádám všechny z celého srdce o odpuštění. Odpouštím těm, kteří se prohlašovali mými nepřáteli, aniž bych je já měl za takové. Věřím a přeji si, abych nebyl míval jiné [nepřátele] než ty, kteří byli nepřáteli Španělska, kteréžto miluji do posledního okamžiku a jemuž jsem slíbil sloužit do posledního vydechnutí svého života...“ („Pido perdón a todos de todo corazón, perdono a cuantos se declararon mis enemigos sin que yo los tuviera como tales. Creo y deseo no haber tenido otros que aquellos que lo fueron de España, a la que amo hasta el último momento y a la que prometí servir hasta el último aliento de mi vida ...“)

Autor: Tomáš Břicháček, Praha, ČR, 6.9.2018

Zdroj: 

https://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=676413