LADISLAV VĚTVIČKA

21. úno, 2021
Nastupovali zme do letadla společnosti Noname...
 
Venku bylo třicet stupňu ve stinu, v Kokakolombyji, kaj zme se chtěli na chvilu podivat, mělo byt ještě o pět stupinku vic. Přesto všeci dodržovali nesmyslne opatřeni bananove vlady.

Každy si před odchodem z letištnich dveři našprycoval na ruky jakysik sajrajt, někteři si ho roztirali aji po pysku.

U vstupu do letadla byl dalši přistroj s podivnym gelem, kery si všeci naprosto automatycky střikali na ruky.

"Nesanytyzoval ste si ruce, seňor," upozornil mě statny černoch v unyformě letecke společnosti a zahradil mi cestu.

"Mate pocit, že na tych padesati metrach z letištnich dveři se mi korona mohla nalepit na ruky?" vyvlil sem na teho cypa oči.

"Je to nařizeni vlady, seňor, bez teho vas nesmim pustit do letadla," trval na svojem ten mily chlapec.

Dal sem ruku pod přistroj a prudce zmačknul tlačitko. Kypanec gelu proletěl okolo mojeho zapěsti a dopadnul černochovy na naleštěne lakyrky. Promnul sem si ruky, letuch si teho naštěsti nevšimnul, bo se sklaňal dozadu.

"Teď je to v pořadku, pane. Tady mate žlutu roušku, už je unor, nemožete mět svoju lednovu černu roušku."

"To se u vas nosi jine barvy roušek každy měsic?" podivil sem se.

"Ano, bylo zjištěno, že mnoho lidi si roušky pravidelně neměni a tak ohrožuju okoli aji sebe. Takže vlada rozhodla, že každy měsic musime všichni mět roušky stejne barvy."

"Mate moudrou vladu," pochvalil sem černocha. Usmal se a spokojeně pokyval hlavou.

Let byl kratky. Z Hispaňoly do Kokakolombije to neni tak daleko. Těšil sem se na tu zemi. Do kafe si pry davaju taky bily prašek a pak tři dny nemusi spat. Na vychodu z letadla sem se pod žlutu hadru usmal na černocha a on mi spokojeně pokynul hlavu, bo splnil všecka nařizeni a tym zabranil šiřeni korony dle nařizeni vlady.

Uřednik za zdvojenu přepažku si mě přisně prohližal.

"Mate propadly koronovy pas, seňor, nemohu vas vpustit do země," přikazal nekompromisně.

"To neni možne, aktyvoval sem ho před odletem, dokonce aji žlutu hvězdu mam, podivejte!" odkryl sem pažu, aby mohl uřednik vidět čarovy kod, bez kereho dle nařizeni blahoslavenneho doktora Blativeho nesměl nikdo opustit Republiku Moravskou.

"Tento kod na našem uzemi neplati, seňor. Od včerejška byly u nas zavedene misto čarovych kodu mikročipy, bo čarove kody se často falšovaly. Postavte se k te male skupince tam vlevo. Budete odveden do detenčniho zařizeni..."

"Cože? Nechci detenčni zařizeni! Mam svoju žlutu hvězdu v pořadku! Pusťte mě!" řval sem na ty kurvy, zatimco všechny ostatni cestujici ovce na mě s nezajem čuměly a opovrhovaly hajzlem, kery si dovolil ohrozit jejich bezpečnost.

------------------------------

Ještě chvilu sem se zpoceny převaloval v posteli, pak sem vyšel na terasu. Dole třiskaly vlny Sargasoveho mořa do černeho utesa, vzduchem voněly taštičky plněne kuřecim masem, na kere sem hned po vychodu slunka chodival k babce do male pekarni a po ulici chodili normalni Hispaňolci. Někteři měli hader na pysku, ale žluty nebyl žaden.

Zkurvene sny. Ještěže se člověk vždycky probudi.

PS: Jednobarevne hadry přes pyskuž su realitou. V lednu musel mět každy při nastupu do letadla Noname společnosti bleděmodru. Žlute hvězdy už fašistycka vlada připravuje.

Autor: Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Hispaňola, 21.2.2021

Zdroj:

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=765946


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

1. úno, 2021
"Musime porazit bílou nadřazenost!" To řekl novy amerycky prezident...
 
Poslechnul sem si to, bo člověk nikdy nevi. Ta věta zněla jemně jinak, ale bylo to tam. Fakt tam byla slova "...we must confront, defeat white supremacy..."

Co mam na to řict? Je to rasistycke? No tak to každopadně, ale kery novinař si dovoli napsat o emeryckem prezidentovi, že je rasista?

A tak sedim v hispaňolskem baru a čenoška mi nese napoj zvany "svobodna Kuba." Je to rasistycke? No tak to každopadně! Bo spravně bysem asi měl libat jeji nohy a omluvat se za to, že jisti zli černoši v Afryce chytali jine hodne černochy a prodavali je obchodnikum, obvykle bilym tvařim, keři je vozili přes ocean a tam je prodavali Frantikum, Španělum nebo Angličanum a dalšim sudruhum bez rozdilu barvy pleti či naboženstvi.

A tihle Frantici v zapadni Hispaňole s pomoci tychto otroku vytvořili nejbohatši kolonyju v cele Ameryce. My v Ostravě zme jako tež měli kolonyje, ale obavam se, že to nema suvislosti. I když možna tež ja. Ty kolonyje vytvořili Židi. Ti zli, bohati Židi, z jejichž investyc z počatku devatenacteho stoleti žije Ostravsko dodneška. Mimochodem, ta železnica z Vidně přes Břeclav a Ostravu a Osvětim do Krakova, zvanaSeverni draha cisařa Ferdynanda, byla tež financovana Židama. Ale prospěch z teho měli všeci - Němci z Rakuska, Moravaci z Markrabstvi aji Polaci z Haliče. Je na tym cosik rasistyckeho? Asi ni, že...

Nicmeně vraťme se k te zapadni Hispaňole. Na počatku 19. stoleti se černoši v teto nejbohatši kolonyji vzbuřili, našli si vlastniho cisařa a ten v roce 1804 vydal degret, v kerem se psalo, že je dobre vyvraždit bělochy, keři tuto kolonyju k bohatstvi přivedli, bo pak připadne veškere bohatstvi černochum a ti budu žit a prosperovat až do smrti. A jak pravil degret, tak se aji stalo. Během dvuch měsicubylo vyvražděne veškere bile obyvatelstvo, včetně bab a děcek.Asi pět tisic osob. Bo degret je degret, že. Je na tym cosik rasistyckeho? Ja nevim, bo když se ubližuje bilym, tak to pry rasizmus neni. Každopadně zapadni Hispaňole se od te doby nějak nedaři, prosperita kajsik zmizela s vyvražděnyma bělochama a už se nevratila. Dnes, po dvě stě rokach, je v zemi pruměrne IQ 67, což jesedme nejhorši na světě. Je to rasistycke? No tak to každopadně! Ja bysem ty žebřičky zakazal! Vždyť lidi su si rovni! Třeba posledni ušmudlany žebrak tady z Hispaňoly je si rovny třeba s Vaclavem... ne, to sem zase odbočil. Každopadně bila nadřazenost v zapadni Hispaňole byla tenkrat rozhodně poražena. Navždy. Ptate se, jestli su zapadni Hispaňolci dneska šťastni? Nevim...

Vraťme se ovšem zpět do mojeho baru.Byl vybudovany Židama. Pravě tajak celeměsto. Divite se? Ještě v roce 1938 tady byly okolo jedne hezke plaže enem bažiny, moskyti a jiny humus. A pak přijeli Židi a vybudovali nadherne, prosperujici misto, plne fajnych domu, fabryk, bank a podniku. Zkultyvovali bažiny, začali pěstovat plodiny, krmit jima bravky a jina zviřata a vytvařat z nich fajne klobasky, salamy a jine dobroty.Kaj se tu ti Židi vzali?Ze středni Evropy. Přišli, bo jenikdo nikde už nechtěl. Jediny, kery je chtěl, byl mistni dyktator, kery se rozhodnul, že "vyběli" mistni obyvatelstvo, bo se mu zdalo malo pracovite. Kura, neni to rasistycke? No tak to si každopadně pište, že je! Vybělit mistni obyvatelstvo! Mimochodem, takonference, na kere se ten dyktator jako jediny statnik přihlasil, že by přijal sto tisic (!) Židu z Evropy, se konala na přani jakehosik Hytlera (jinde se piše, že Ruzvelta)ve francuskem Evianu v červencu 1938. Do dneška je z te konference velka ostuda, bo to bylaposledni přiležitost,jak zabranit mnoha tragedyjam.

Nakonec diky mnoha okolnosťam se nasledně povedlo dostat dozapadni Hispaňolyenem necelych tisic Židu ze středni Evropy. Přestože to byli převažně pravnici, doktoři a lidi nezvykli robit rukama, dostali 10 krav na osobu, mulu, koňa, par hektaru bažin a pujčku 170.000 dolaru (v dnešni hodnotě) na 1% urok. A postupně vybudovali prosperujici oblast. Požadavek "vybělit" mistni obyvatelstvo měl byt dosaženy tym, že bylo požadovane, aby 90% z přistěhovalych Židu byli svobodni chlopi, o kerych se předpokladalo, že si najdu mistni švarne robky. Chytre, že? Je na tym cosik rasistyckeho? Ja nevim, ja se to snad aji bojim napsat.

Ale kdyby měla byt poražena bila nadřazenost, asi bych tu neseděl v baru založenem židovskyma přistěhovalcama, nevybiral pesa z banky založene židovskyma přistěhovalcama, bo by po vzoru vychodni Hispaňoly by kdosik třeba vydal degret a...

Tuž podivejme se ještě nateho hodneho dyktatora,kery chtěl zachranit sto tisic Židu z Evropy a zabranily mu v tom udalosti, o kerych se tež bojim psat. Denně sipudroval pysk, bo mu připadal malo bily. Po mamě totiž byl ze zapadni Hispaňoly. Byl to lidumil? Ale ani zdaleka! Necely rok před tu evijansku konferencu s fajnyma chlebičkama a žabima stehynkama nechal v zapadni časti vychodni Hispaňoly vyvraždit dvacet tisic (!) přistěhovalcu ze zapadni Hispaňoly, bo se mu nezdali dost dobři pro prosperytu země. Robil to tak, že vojaci chodili chatrč od chatrče, ukazovali lidem petržel a ptali se, co to je. Kdo neuměl spravně slovo "perejil" zapadohispaňolsky vyslovit, byl okamžitě zavražděny. Včetně bab a děcek. To už je ve zdejši oblasti takovy zvyk. Byl to rasizmus a nadřazenost? No tak to každopadně! Ale řikalo se temu petrželova revoluce!

Neni to jednoduche, s tym poražanim bile a jine nadřazenosti, že? Sem zvědavy, z jake strany to ten novy amerycky prezident vezme. Jestli po vzoru petržele, nebo vyda degret...

Autor: Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Hispaňola

PS: Tento text davam automatycky a preventyvně do sukromych textu, přestože si všecky zdroje a suvislosti možete ještě sami svobodně ověřit. Bohužel doba, v kere žijeme, už svobodna neni.

Zdroj:

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764652


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

27. led, 2021
Vlada republiky hispaňolske rozhodla o zpřisněni opatřeni...
 
Přesunula zakaz vychazani ze 17:15 už na 17 hodin a přikazala uzavřit prodejny dědske obuvi. Minyster zdravotnictvi Juian Churrasco zduvodnil toto opatřeni a lid zatleskal

"Mrzi mě, seňore Ladik, že zavřeli prodejny dědske obuvi," oznamil mi čišnik Frančesko a postavil přede mne flašku orosene Bohemky. "Nezpusobi vam to jakesik potiže?"

Zamyslel sem se, kdy sem byl naposledy v prodejně obuvi a pohlednul na svoje bose hnaty, opirajici se o hispaňolsky pisek. "Domnivam se, že nikoliv, seňore Frančesko. Prubnu to par dnu bez navštěvy obuvnickeho obchodu vydržeti. Navic se domnivam, že toto opatřeni jest proziravym rozhodnutim vlady a može prudce omeziti šiřeni nakazy."

"Ano, ja pro jistotu nosim dvě masky, abych zabranil šiřeni korony. A zatim sem nic nechytil. Už se těšim, až cely svět opichaju těma vakcinatama a budem zas žit tajak dřiv..." zamyslel se Frančesko.

Frančesko byl každopadně hodny chlop. Myšlenkově to byl sice idyjot a o Šejxpirovi se s nim hovořiti nedalo, ale myslel to dobře a možna aji proto se domnival, že to s nim jeho vlada mysli dobře a proto vydava opatřeni a odhodlaně bojuje proti viru.

"Včera v televizi řikali, seňor Ladik, že v jakesi vychodoevropske zemi chtěl jakysik zastupce lidu oznamit, že jiny zastupce lidu pry bere deset procent z městskych zakazek a oni mu vypnuli mikrofon a zbili ho. Je to pravda?"

"Netušim, seňore Frančesko. O keru zemi a jake město se jednalo?"

"Nepamatuji se dobře, seňore. Znělo to jako Kurwina," odvětil Frančesko a přinesl mi dalši Bohemku.

"Tak to neznam, seňore Frančesko. Ve městě s taky bizarnim nazvem sem nikdy nebyl. Znal sem město podobneho nazvu, byla tam taka křiva mešita, ale to už je davno. A navic, ve vychodni Evropě vladne demogracija. Tam by nikdo zastupcovi lidu mikrofon nevypinal. To neni bananova republika. Na to su zakony, seňore. Asi ste se splet. Možna mate na mysli nikoliv Kurwinu, ale Burkinu. Burkinu Faso." vysvětlil sem Frančeskovi jemne lokalni nyjance.

"To je možne, seňore Ladik. Burkina nebo Kurwina, to zni podobně. Ale stejně ste rad, že ste tady u nas, že?" otazal se s prostym usměvem ten dobry chlop, položil přede mě mochito zdarma a dolel mi odporny, řidky mok do krygla.

Kdyby tak tušil,jak moc ma pravdu.

Autor: Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Hispaňola, 27.1.2021

Zdroj:

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764407


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

 

22. led, 2021
Byl to lepši pajzl než všecky ostatni, už enem proto, že měl dvě patra...
 
Čemu se tam koncentrovalo take množstvi kurev, netušim.

Na celem patře u Dona Pepeho byly dvě servirky, pět hostu, padesat kurev a ja. Nemožu řict, že by mi to vadilo. Citil sem se tajak v Praze. Tam byvalo tež mnoho kurev. Obzvlaště v okoli štemberskeho palaca a chramu svateho Mikulaša. Tam je snad vic kurev jak na cele Prajzke.

"Kijeres masache?" zeptala se mě nejstarši, asi pětadvacetileta černoška a aniž by počkala na odpověď, začala mi masirovat krk a hlavu. Usadil sem se pohodlně v mojem luksusnim, ružovem, plastykovem křesle a sledoval pohyb dole na ulici. Během minuty projelo pět kamijonu s nakladem čehosik, co asi bylo pro hispaňolsku ekonomiku duležite. Pak přijel pikap s honosnym nazvem "Eletrico", z něho vystupil chlop v unyformě s napisem "Eletrico", z korby vytahnul kufer s napisem "Eletrico" a začal stupat po žebřiku s napisem "Eletrico" na jakysik divny slup.

Tušil sem, že tu coš něgra, bo slup neměl napis "Eletrico".

Ne nadarmo sem dluhe roky studoval slaboprud na vitkovicke prumyslovce a silnoprud na porubske baňske, abysem nepochopil, že to nemože dopadnut dobře.

Cyp v unyformě vylezl až na vrch, naraz cosik zajiskřilo kolem jeho hlavy, cyp se zatřepal, jak kdyby se mu zrobilo nedobře z vařunky, roztahnul ruky a z vyšky deseti metru spadnul na beton.

"Ty kokot, on jest zraněn, musim mu jit dolu pomoct!" vykřiknul sem a pokusil se vymanit z ruk černošky, kera mi masirovala zada. Všechny kurvy z pajzlu Don Pepe se zeběhly k terase a čuměly na cypa v unyformě "Eletrico", jak leži na chodniku a z hlavy mu teče krev.

"Nikam nechoď, gringo, ten muž jest mrtev," pravila mi ta stara, pětadvacetileta černoška, kera mi robila masaž mezi třetim až třinactym obratlem. "Mimochodem, odkud pocházíš a jaké číslo má systém PES ve vaší zemi?" zeptala se nečekaně.

"Jsem z republiky české, systém PES je fčil na šestce," odpověděl sem neobezřetně. Okamžitě sem ucitil, jak jeji prsty ztuhly.

"Šest?"

"Ano, šest," odpověděl sem.

Seňoras, seňoras! Šest! Ten hajzl je ze země, kde je PES na hodnotě šest!" vykřikla ta dobra žena, zebrala si taštičku s prezervatyvama pro bohate amerycke turysty a zeběhla z Dona Pepeho po schodach pryč.

"Šest? Seis?" mezi kurvama to zašumělo. Achtung! Je tu kdosik ze země, kaj je PES na hodnotě seis!

Během minuty sem byl u Dona Pepe sam.

Dole ležel mrtvy eletrykař. U bazena s ružovyma luksusnima plastovyma křesilkama s ružovym plastovym nafukovacim kolcem ležel znaveny pes se zvednutu pravu zadni. Hubeni řidiči kamijonu a motorek je oba dva objižďali a tlusta kelnerka mi přinesla učet na osumdesat pesos, štitivě mi ho podala na stul. 

"Mohl byste zaplatit kartou, seňore? Je to bezpečnějši. Řikali to v naši hispaňolske televizi..."

"Nikoliv, nehraju karty," odpověděl sem te dobre ženě, podal sem ji stopesosovku a sledoval, jak dole na ulici chlopa v unyformě "Eletrico" nakladaju do auta s napisem "Buen funeral" a padesat kurev z pajzla Don Papa, postavajicich okolo plakalo.

Znaveneho čokla se zvednutu pravu zadni to nedojimalo vubec. Neni PES jako pes. Žadnemu ale věřit nemožete, bo laždy si z vas robi prdel.

Autor: Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Hispaňola, 22.1.2021 

Zdroj:

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=764302


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

13. led, 2021
"Žádná tyranie by nevznikla, kdyby lidé včas křičeli...
 
Obranou před tyranií je vždy obrana před ještě neexistující tyranií..."

Tuž tady je druhy dil z knižky a překladu Alexandra Tomskeho (prvni dil je tu). Škoda, že se dneska tyto věci nečtou ve školach a že se naši fakani uči jak opičky opakovat nesmysle o eurosajuzu...

--------------------------------------------------------

"Za mého mládí říkali dětem: dojez to! Teprve později jsem zjistil, že lidské tělo není popelnice."

"Mrtvola vždy plave po proudu. Jen to, co je živé, může plavat proti."

"Nikdo netuší, že je mladý, dokud je mladý."

"Svět spěje přirozeně k horšímu, neboť vše podléhá zkáze. Jsou konzervativci, kteří si myslí, že když vše necháme tak, jak je, že to tak i zůstane. Velký omyl! Vše přece podléhá zubu času. Bílý sloup bude brzy černý, a má-li zůstat bílý, musíme ho stále na bílo natírat."

"Demokracie nemůže fungovat bez hospod."

"Politici jsou nutně a ze zásady pokrokoví. Jejich pravý život se odehrává v budoucnosti, jelikož vědí, že v minulosti nic dobrého neudělali."

"Marxismus jednou skončí na smetišti jako tolik jiných starých pověr...".

"Každá válka začíná protiútokem."

"Válka je odporná, špinavá a ubohá, a přece jen to není ta nejhorší kalamita, která nás může potkat. Existuje jedna mnohem horší - otroctví."

Gibert Keith Chesterton, hlasatel Mlade Fronty Fčil

Autor: Ladislav Větvička, Ostrava, ČR, 13.1.2021

Zdroj: 

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=763700


 

PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!