25. čvn, 2019

LADISLAV VĚTVIČKA: O Rusku

Město Samara bylo po tydnu konečně zase mistem, kde sem se dostal zpatky do „civilizace“. Městske civilizace. Město Samara se do roku 1935 jmenovalo Samara...

Pak až do roku 1991 se jmenovalo Kujbyšev. A fčil zase Samara. To už je v Rusku taky zvyk, že města měni svoje nazvy, aby zmatla nepřitela. Když po prvnim letnim dnu roku 1941 porušil sudruh Hytler spojenectvi se sudruhem Stalinem a za tři měsice stal před Moskvu, v Kujbyševě na břehu Volhy už staly fabryky evakuovane z okupovanych zapadnich uzemi. Často ještě neměly ani střechy, ale už vyrabjaly tanky, kvery a kaťuše určene pro boj proti nedavnemu socialistyckemu partnerovi.

Kujbyšev se stal sidlem bolševicke vlady, nedaleko od řeky měl podzemni bunkr sudruh Stalin a byl připraveny vest odsud miliony svojich sovětskych sudruhu na smrt. Sudruh Hytler se ale přepočital, břehu Volhy sice dosahnul, ale dal už mu to nešlo. A utočici sovětska vojska ho dalši tři roky hnala zpatky až do Berlina a kdyby se ameryčti sudruzi včas nevzpamatovali, tak až do Calais. Ale to je zas jiny přiběh.

Fabryky, přesunute do Kubyševa ze zapadu se už pak ale nerozebiraly a nevezly zpatky do zapadnich oblasti SSSR. Zustaly tam a s nima aji dělnici a inženyři, keři projektovali nove zbraně a nove vymoženosti, keryma v padesatych a šedesatych rokach Sovětsky Svaz ohromoval svět, než ztratil dech a scypnul.

Pravě tady, na břehach Volhy, vyrobily mistni fabryky rakety a jejich přislušenstvi, kere pak lidstvo vyneslo do kosmu. Možna aji mama od Lajky počala maleho Lajku pravě tady v Kujbyševě. O tym ovšem hystorycke analy nic nepišu. Každopadně když stojite před obrovskym muzeem kosmonautyky, před kerym stoji raketa Sajuz na pozadi sovětskych panelaku, uvědomite si, jak je ta propaganda škodliva. Mistni člověk neměl hajzlpapir, ale zato byl prukopnikem letu do vesmiru. A to se vyplati.

A tak na tu raketu čumite, nedaleko od vas teče ta sama Volha tajak před padesati, sto aji tisici rokama a přemyšlate o tym, jak je všecko relatyvni.

Pokračování textu zde:

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=716487

Předcházející text:

Rusko vypada jinak, než nam ho popisuju v medyjach

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=716485

Autor: Ladislav Větvička, Rusko, 25.6.2019