22. led, 2020

LADISLAV VĚTVIČKA: Konec leta v Porubě

Když zme nebyli na plaži chudych u Hlučina nebo na Opavici, byli zme na klepaču, to da rozum...
 
Hupali zme se, mluvili o duležitych věcach, třeba o tym, jak budeme kopat bunkry proti zalesakum a pomluvali zme baby,

bo ty byly uplně hlupe. Misto aby seděly s nama, tak si malovaly panaka na asfalt a pak po něm poskakovaly jak zběsile, nebo si natahly gumu mezi nohy a zas poskakovaly jak na spartakiadě.

Ze starych dětskych verglu v kočarkarně zme kradli kolca a robili podivuhodne vuzky, kere nam ovšem kdosik dalšiho dňa rozebral a ty kolca nandal zpatky na kočarky. Trava se tenkrat sekala dva razy za sezonu, takže se v ni dalo schovat a hrat na schovku nebo na četniky a zloděje.

A když bylo blbe počasi, dalo se zajit do sklepa jedneho z panelaku a tam za korunu promitali vždycky jakysik dobry film, obvykle z valky a naši to vždycky vyhrali, i když to zpočatku byla dřina a hodně jich padlo, ale nakonec se to vždycky povedlo. A pak zme dopili žlutu nebo červenu sodovku, podělili se o chleba s maslem a salamem, kere vždycky kdosik přinesl a šli zme dodom...

Autor: Ladislav Větvička, Ostrava, ČR, 22.1.2020

Zdroj: 

https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=742923