Jihoafrická Republika

19. čvc, 2018

Už delší dobu pomalu, ale jistě prosakují na veřejnost a do médií zprávy o probíhajícím
exodu bílé menšiny žijící v Jihoafrické republice...

Tomuto exodu se velice obšírně věnovala kanadská aktivistka Lauren Southern, která navštívila za účelem získání rozhovorů a videomateriálů Jihoafrickou republiku a setkala se s posledními enklávami bílého národa v Jižní Africe. Tragédie bílých Jihoafričanů je o to horší, že na rozdíl od jiných států, jako například Zimbabwe, kde byla likvidace, či vyhnání bělochů provedeno relativně rychle, v případě jihoafrického černošského apartheidu jde o téměř třicet let trvající ukrutný, sadistický a zločinný proces.

Levičáci se snaží vyvrátit očitá svědectví statistickou demagogií, že se snižuje počet útoků a
vražd bílých farmářů. V absolutních číslech se skutečně snížil, ale ne, protože by snad černá většina toužila po multikulturní harmonii, ale protože bílá menšina v posledních letech prochází výcvikem se zbraněmi, výcvikem v sebeobraně, včetně pomoci bývalých vojenských specialistů a je připravena na to, že musí každý den očekávat možný útok, či vraždu. Teror je navíc zaměřen i proti „kolaborantům“, černým dělníkům pracujícím na statcích bílých, kde mají zaručené slušnější zacházení, postavení a pravidelnější výplatu, než u svých černých soukmenovců.

Dokonce i nadace F. W. de Klerka, toho jihoafrického premiéra, který kapituloval před
rasistickými soldateskami Afrického národního kongresu sponzorovanými Východním blokem, píše o tom, že černá většina se dopouští mnohem více rasistických útoků, výhružek a násilí, než bílá menšina, v absolutních číslech i v celkovém poměru.

Od pádu bílé vlády je v Jihoafrické republice u moci Africký národní kongres, a v posledních letech s přívěškem, kterému se říká strana „Economic Freedom Fighters“, tedy ekonomických bojovníků za svobodu, kterou nejsou ani bojovníci, nejde jim ani o svobodu a ani o ekonomiku. Africký národní kongres odlifroval své nejhorší radikály do strany EFF, která nyní hlásá otevřený teror proti bílým. EFF ve své rétorice je dokonce označována za nacistickou černošskou
stranu. Vůdce strany, Julius Malema, v roce 2016 nepřímo vyzýval ke genocidě bílých, zatímco jeden z jejich stranických kandidátů byl zapleten do útoků na cizince. Malema přitvrdil a letos veřejně prohlásil, „pronásledujte bílé muže! Podřežeme hrdlo bělošství!“ EFF získala v posledních volbách přes milión hlasů. Přes milión Jihoafričanů se ztotožňuje s rasistickými a šovinistickými výroky Julia Malema.

Ovšem EFF není jen nějaká úchylka, či extrém. Je přímým důsledkem vlády Afrického národního kongresu. ANK uvrhlo Jižní Afriku do začarovaného kruhu. Kdykoliv se zhorší
ekonomická situace, zhorší stav sociálního státu, zhorší něco ve společnosti, rozpoutají teror proti bílým statkářům a jejich černým dělníkům. Odchod bílých pak situaci opět zhorší, protože s bílými, kteří představují nejlepší mozky, producenty hodnot a kapacity Jihoafrické republiky, odchází i část pracovitých černošských dělníků a nádeníků.

A že se toho dost zhoršuje. Zatímco v roce 1980 byla nezaměstnanost v Jižní Africe jen
9.2%, v roce 2018 už byla 27%, schodek státního rozpočtu je 21 miliard dolarů (cca. 420 miliard Kč), počet chudých v posledních letech raketově stoupl na 66%, inflace dosahuje 6% a loni byl růst ekonomiky jen málo přes půl procenta, zatímco příjmy černochů a míšenců se od roku 1989 zvýšili minimálně. Nejvíce se zvýšili, téměř zdvojnásobili, příjmy asijských dělníků a podnikatelů drancujících Jihoafrickou republiku. HDP na hlavu je jen poloviční ve srovnání s ČR, zatímco populace roste extrémním tempem. Každý rok o milión lidí. Řád a pořádek byl nahrazen chaosem, stagnací a úpadkem.

K tomu nyní přispěje další exodus bílých. Zatímco Západ se o pronásledované oběti rasismu
v Jihoafrické republice nijak nestará, Rusko nabídlo bílým Jihoafričanům možnost přežití. Delegace třiceti zástupců jihoafrických statkářů dorazila na začátku července do zemědělského regionu Ruska u Stavropolu, kde jednala o možnosti přesídlení 15,000 jihoafrických bílých sedláků a jejich rodin do agrárních oblastí Ruské federace. Pro Rusko, které se dlouhodobě potýká s emigrací mladých a schopných lidí, by to bylo rovněž prospěšné. Rusko má k dispozici obrovské množství volné půdy, až 43 miliónů hektarů, které dokonce začíná zadarmo rozdávat svým občanům k zušlechtění, a tito jihoafričtí farmáři se zavázali, že sebou přivezou 100,000$ jako finanční základ pro pronájem půdy od ruské vlády.

Kdy, a jestli k této emigraci dojde, je obtížné říct, ale doufejme, že se jihoafrickým sedlákům
podaří zachránit si životy a zároveň prospět ruské ekonomice a ruské společnosti jako celku.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 19.7.2018