Jihoafrická Republika

28. čvc, 2019
Vůdce Julius Malema, má popularitu, která dokazuje, že Jižní Afrika není žádným svobodným rájem harmonie a míru mezi etniky a národy...
 
Není, zářným příkladem „vyrovnání se s minulostí“, ale je zemí na pokraji etnické a nacionální občanské války proti místním menšinám, které tam žijí už sto, či dvě stě let. Julius Malema a jeho hnutí „Economic Freedom Fighters“, které by se dalo volně přeložit jako bojovníci za ekonomickou svobodu, představuje zlo triumfujícího jihoafrického rasismu...
 
Malema je bývalý člen Afrického národního kongresu, strany Nelsona Mandely. Byl čtyři roky vůdcem kongresové mládeže a od července 2013 vůdcem EFF. Malema sám pochází z pětimiliónového jihoafrického etnika Pediů a získal studium na Jihoafrické univerzitě, v oboru filozofie, komunikace a afrických jazyků. Vůdcem mládeže ANC se stal v dubnu 2008, kdy těsně porazil svého protikandidáta. V dalších volbách už žádného protikandidáta neměl, a absolutně dominoval kongresové mládeži. Jeho aktivistická kariéra je vskutku pestrá.
 
V roce 2009 rozpoutal kampaň na podporu hermafroditní jihoafrické sportovkyně Caster Semenyové, která byla zbavena zlaté medaile, protože byla zvýhodněna svými mužskými přednostmi nad sportovkyněmi. Malema vyhlásil, že „hermafroditismus“ mezi lidmi Pedi neexistuje, a že je to „zaváděno imperialisty“.
 
V dubnu 2010 se odjel učit do Zimbabwe, jak zakroutit krkem menšinami, setkal se s místními mládežnickými a stranickými vůdci, vyzval k následování zimbabwského příkladu řešení otázek menšin, tedy vyhánění a zabíjení. Toto „zimbabwské řešení“ vedlo k totálnímu ekonomickému kolapsu země.
 
Zároveň vyzval k znárodnění jihoafrického těžebního průmyslu a provedení pozemkové reformy v podobě masové krádeže soukromé půdy, zejména od búrských a afrikánských sedláků. A jako se odjel do Zimbabwe učit menšinám kroutit krkem, tak navštívil i Venezuelu, kde se učil znárodňovat.
 
Malema byl vyloučen z mládeže a Afrického národního kongresu v dubnu 2012 a hned začal se svými stoupenci formovat stranu EFF. Jacob Zuma, jihoafrický president, konstatoval, že EFF nepředstavuje žádnou hrozbu. Ve volbách 2014 EFF získala 6,3% a
25 poslanců. Malema není předsedou EFF. Předseda EFF neexistuje. Drží titul „Vrchního velitele“ EFF. Svou podporu buduje i na tom, že se staví do role bojovníka proti korupci, kterou v Jižní Africe ztělesňuje právě především president Zuma.
 
V srpnu 2018, v reakci na žádost presidenta Trumpa o vyšetřování vraždění a pronásledování búrských-afrikánských farmářů v Jižní Africe, Malema přešel i k antisemitismu, když vyhlásil, že v Pretorii jsou ultrapravicová komanda cvičená Židy, která vraždí černochy. Během června 2018 vcelku nepokrytě přiznal, že se podílí na zabíjení bělochů v Jižní Africe, když byl dotázán, zda organizuje gangy, které to provádí. Odpověděl: „Možná ano, možná ne.“
 
I jeho rasismus je dost notorický. Nejprve, když v březnu 2010 zpíval „střílejte Búry“. Na stranickém shromáždění v roce 2016 prohlásil: „EFF nevolá po vraždění bělochů. Aspoň prozatím.“ V roce 2018, ve stejném roce, kdy popíral zabíjení bělochů v Jižní Africe, Malema veřejně vyhlásil: „Podřízneme krk bělošství!“
 
Jeho partaj a on, ale neútočí jen proti bělochům. Útočí i proti početné indické menšině, která zůstala jako dělníci a jejich potomci z doby britského kolonialismu. Jihoafrického ministra indického původu Pravina Gordhana přirovnal k psovi. EFF označila protikorupční vyšetřovatele, kteří si posvítili i na jejich stranu a jejich „Vrchního velitele“ za „indické spiknutí“. EFF chce po likvidaci afrikánské menšiny v Jihoafrické republice začít i s likvidací a vyháněním miliónové indické menšiny. Tato strana a její „Vrchní velitel“ podle výsledků posílili z 6,3% na 10,3% v nedávných jihoafrických volbách.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 28.7.2019
19. čvc, 2018

Už delší dobu pomalu, ale jistě prosakují na veřejnost a do médií zprávy o probíhajícím
exodu bílé menšiny žijící v Jihoafrické republice...

Tomuto exodu se velice obšírně věnovala kanadská aktivistka Lauren Southern, která navštívila za účelem získání rozhovorů a videomateriálů Jihoafrickou republiku a setkala se s posledními enklávami bílého národa v Jižní Africe. Tragédie bílých Jihoafričanů je o to horší, že na rozdíl od jiných států, jako například Zimbabwe, kde byla likvidace, či vyhnání bělochů provedeno relativně rychle, v případě jihoafrického černošského apartheidu jde o téměř třicet let trvající ukrutný, sadistický a zločinný proces.

Levičáci se snaží vyvrátit očitá svědectví statistickou demagogií, že se snižuje počet útoků a
vražd bílých farmářů. V absolutních číslech se skutečně snížil, ale ne, protože by snad černá většina toužila po multikulturní harmonii, ale protože bílá menšina v posledních letech prochází výcvikem se zbraněmi, výcvikem v sebeobraně, včetně pomoci bývalých vojenských specialistů a je připravena na to, že musí každý den očekávat možný útok, či vraždu. Teror je navíc zaměřen i proti „kolaborantům“, černým dělníkům pracujícím na statcích bílých, kde mají zaručené slušnější zacházení, postavení a pravidelnější výplatu, než u svých černých soukmenovců.

Dokonce i nadace F. W. de Klerka, toho jihoafrického premiéra, který kapituloval před
rasistickými soldateskami Afrického národního kongresu sponzorovanými Východním blokem, píše o tom, že černá většina se dopouští mnohem více rasistických útoků, výhružek a násilí, než bílá menšina, v absolutních číslech i v celkovém poměru.

Od pádu bílé vlády je v Jihoafrické republice u moci Africký národní kongres, a v posledních letech s přívěškem, kterému se říká strana „Economic Freedom Fighters“, tedy ekonomických bojovníků za svobodu, kterou nejsou ani bojovníci, nejde jim ani o svobodu a ani o ekonomiku. Africký národní kongres odlifroval své nejhorší radikály do strany EFF, která nyní hlásá otevřený teror proti bílým. EFF ve své rétorice je dokonce označována za nacistickou černošskou
stranu. Vůdce strany, Julius Malema, v roce 2016 nepřímo vyzýval ke genocidě bílých, zatímco jeden z jejich stranických kandidátů byl zapleten do útoků na cizince. Malema přitvrdil a letos veřejně prohlásil, „pronásledujte bílé muže! Podřežeme hrdlo bělošství!“ EFF získala v posledních volbách přes milión hlasů. Přes milión Jihoafričanů se ztotožňuje s rasistickými a šovinistickými výroky Julia Malema.

Ovšem EFF není jen nějaká úchylka, či extrém. Je přímým důsledkem vlády Afrického národního kongresu. ANK uvrhlo Jižní Afriku do začarovaného kruhu. Kdykoliv se zhorší
ekonomická situace, zhorší stav sociálního státu, zhorší něco ve společnosti, rozpoutají teror proti bílým statkářům a jejich černým dělníkům. Odchod bílých pak situaci opět zhorší, protože s bílými, kteří představují nejlepší mozky, producenty hodnot a kapacity Jihoafrické republiky, odchází i část pracovitých černošských dělníků a nádeníků.

A že se toho dost zhoršuje. Zatímco v roce 1980 byla nezaměstnanost v Jižní Africe jen
9.2%, v roce 2018 už byla 27%, schodek státního rozpočtu je 21 miliard dolarů (cca. 420 miliard Kč), počet chudých v posledních letech raketově stoupl na 66%, inflace dosahuje 6% a loni byl růst ekonomiky jen málo přes půl procenta, zatímco příjmy černochů a míšenců se od roku 1989 zvýšili minimálně. Nejvíce se zvýšili, téměř zdvojnásobili, příjmy asijských dělníků a podnikatelů drancujících Jihoafrickou republiku. HDP na hlavu je jen poloviční ve srovnání s ČR, zatímco populace roste extrémním tempem. Každý rok o milión lidí. Řád a pořádek byl nahrazen chaosem, stagnací a úpadkem.

K tomu nyní přispěje další exodus bílých. Zatímco Západ se o pronásledované oběti rasismu
v Jihoafrické republice nijak nestará, Rusko nabídlo bílým Jihoafričanům možnost přežití. Delegace třiceti zástupců jihoafrických statkářů dorazila na začátku července do zemědělského regionu Ruska u Stavropolu, kde jednala o možnosti přesídlení 15,000 jihoafrických bílých sedláků a jejich rodin do agrárních oblastí Ruské federace. Pro Rusko, které se dlouhodobě potýká s emigrací mladých a schopných lidí, by to bylo rovněž prospěšné. Rusko má k dispozici obrovské množství volné půdy, až 43 miliónů hektarů, které dokonce začíná zadarmo rozdávat svým občanům k zušlechtění, a tito jihoafričtí farmáři se zavázali, že sebou přivezou 100,000$ jako finanční základ pro pronájem půdy od ruské vlády.

Kdy, a jestli k této emigraci dojde, je obtížné říct, ale doufejme, že se jihoafrickým sedlákům
podaří zachránit si životy a zároveň prospět ruské ekonomice a ruské společnosti jako celku.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 19.7.2018